Sentence o umění XIV
Nietzche se ptal: „Může být osel tragický?“ Ano, padne-li pod nákladem, který nemůže unést.
Nietzche se ptal: „Může být osel tragický?“ Ano, padne-li pod nákladem, který nemůže unést.
Komu se hodí tohle srovnávání a přirovnávání komunismu a socialismu k fašismu a nacismu? Proč to dělá? Kdo z toho má prospěch? Jaké asi budou výsledky a důsledky takového srovnávání?
Co je to liberté? Svoboda. Jaká svoboda? Pro všechny, stejná svoboda dělat cokoli v mezích zákona. Kdy je možné dělat cokoli? Když má člověk milión. A dává svoboda každému milión? Co je člověk bez miliónu? Člověk bez miliónu není takový, který dělá cokoli, ale takový, s kterým všichni dělají cokoli. (Dostojevskij)
Já bych to viděl takto: Potřebují Spojené státy Evropu? Kdepak, v jejich zájmu je přece oslabit ji do bezvýznamnosti, to je v jejím zájmu. V jejich zájmu není bohatá a prosperující Evropa, nýbrž Evropa chudá a rozdrobená. Z prosperující Evropy jim totiž nekyne žádný profit.
Dagonové v západní Africe mají za to, že jedním z neklamných příznaků úpadku lidstva je řeč. Ta nahradila počáteční plynulou komunikaci, ničím nepřerušovaný šum, jenž obsahoval vše. Způsobil to rabiát Bemba, když přistihl svou ženu Muso Koroni při nevěře, popadl ji za krk a jal se ji škrtit. Muso Koroni začala chroptět a vydávat přerušované zvuky.
Od doby Václava Klause si spousta obyvatel myslí, že volný trh a kapitalismus je jedno a totéž. Není to ovšem vůbec pravda! Volný trh byl už v době kamenné, obchodovalo se třeba s nástroji z pazourku.
Za dob Nerona měli diváci zážitek ze smrti neherců (křesťanů), dnes přihlížíme smrti herců.
Minule přišla vnučka z mateřské školky a říká mi: „Dědo, Pepík mne ústrkoval.“ Já: „A prosimtě, co to bylo, co to je?“ Vnučka: „No, žaloval na mne paní učitelce, že jsem rozlila trošililinku polívky, a on se přitom počural, ale já jsem ho neústrkovala.“ Takže už i děti v mateřské školce si dělají srandu z lustrací.
Copak potom mohou iracionálně uvažující obyvatelé EU a USA konkurovat až přespříliš racionálním, ateistickým a pragmatickým Číňanům? Nanejvýše tak v uměleckém směru zvaném surrealismus, v ničem jiném.