Nesnáším komunisty. Ti za to mohou, že nás 40 let dusili. Sice jsem to pořádně nezažil, ale měli prázdné regály a plesnivé pomeranče, nesmělo se cestovat a muselo se pracovat. Potlačovali lidská práva a svobody. Kvůli nim se budeme mít špatně dalších 200 nebo 300 let. Možná i déle.
Systém rezervace je ďábelský. Jednou rukou vám nabízí cukr a druhou vás trestá bičem. Většinový občan není schopen nijak pochopit, že se jedná o dvě ruce jednoho obludného a oplzlého monstra, které samo sebe nazývá svobodou a demokracií.
Polomrtvý pacient s mozkovou mrtvicí sotva dýchá, a my, místo abychom jej postavili na vlastní nohy, učili jej správně chodit a pohybovat se, vtloukáme do něj reklamní zaklínadla, středoškolské integrály, bulvární pomluvy, a prodáváme mu značkové sportovní zboží, nový mobil, nezbytnou kolu, hamburgery, tabák, alkohol, trávu, tvrdé drogy a bůhví co ještě.
Chudáci občané požadováním spravedlivého státu požadují vlastně svojí oprátku. Stát jim nic neodpustí, a mafie, která jej prorůstá, má díky tomu náročnější práci, menší zisky a požitky. Toto dvojnásobné zatížení pochopitelně stát i mafie přenášejí na „nevinné“ občany.
Kdo chce přežít do příštího nového uspořádání světa, musí se věnovat kočkám.
Protože většina občanů je hloupá, musí za ně v životně důležitých otázkách rozhodovat jejich chytřejší spoluobčané. Obvykle je to nějaký předvoj socialismu nebo demokracie. Nelze tedy učinit referendum v takových otázkách, jako je zrušení jedné strany, zrušení Národní fronty nebo Občanského fóra, rozpadu státu, vstupu naší země do paktu, či naopak vstupu paktu do Brd.
Vše nejlepší do žumpy nového roku! Vstříc novým brutálním, morbidním a fekálním zážitkům! Vpřed a zpátky ani krok. Kdo nejde s námi, jde proti nám.
Blahopřát jenom lidem dobré vůle je příliš omezené a hloupé. Jako správní křesťané (nebo jen „správní“ či „tuzemští“), bychom neměli zapomínat na lidi zlé vůle, na ty všemožné lumpy, zloděje, podvodníky, vrahy, lháře, grázly a darebáky, farizeje a zákoníky, plémě ještěrčí.
My nepovažujeme zprávu, že náš svět není pravdivý, za radostnou. Naopak, ženeme se do světa jako ke konečné realitě, a zlobíme se, že druzí podvádějí a lžou, a narušují tak naši iluzi o realitě.
Jsem za vodou, nemám co dělat, nudím se, a tak si vymýšlím všelijakou praštěnou zábavu. Nic mi už neschází. Mám novou renesanční vilu, nového Medvěda za pět melounů v garáži. Prachy mám ulité v několika měnách a v různých bankách. Finanční krize mi nehrozí.