Ladislav Větvička

Ve štyry rano se ozvalo buchani na okno. Sused Helmut. „Oblikej se, Ladik, valime na Lysu!“

Miloš mě poprosil, jestli bych mu nepřipravil projev ve smyslu jeho posledních rozhovorů z Lán, tak jsem mu vyhověl. Bohužel se jedná o projev, který svět neslyšel… a ani neuslyší. Nemáme politika, který by přiznal skutečný stav věcí.

Když sem se ptal lidi v Kyjevě, o co jim ide, byli stručni: zbavit se oligarchy, moct cestovat po Šengenu, zlepšit ekonomiku a mět klid a mir. Jenže lidi se kromě mě asi nikdo neptal.

Některym statum vyhlašujeme sankce, aniž by nam cokoliv zrobily, a pak se divime, že to poškozuje hlavně nas samotne. Jine staty nam kradu děcka, brani jim použivat rodny jazyk, a my jim nevyhlasime nic. Divny svět.

Odebirani děcek funguje jednoduše. Ročně se narodi asi 60 tisic norskych děcek, a to je malo. Každy rok proto udavači zahaji proces odebrani asi 25 tisic jinych děcek. A to už je slušny byznys, co?

Všimněte si, že ten norsky nacystycky uřad pro převychovu – Barnevernet – si velice rad vybira blonďate, modrooke děcka. Aji Adolf měl modrooke blonďačky v lasce.

Mapa velikosti damskych přednosti naprosto jednoznačně ukazuje, že imigrantky z Afriky su pro našu zem naprosto nepoužitelne.

Uvidite tu hlavu. Čumite na ňu jak na telenovelu a řikate si – co tady kura nehraje? Je to on anebo ni? Neni to Rumcajs? Ne, to ne. Čemu by byl Rumcajs vystaveny v ameryckem parlamentu? A neni to teda jakasik parodyja? Zrobili si z nas srandu? Jakože tu žijeme v pralese nebo co?

Bylo rozhodnute v Mordoru, že je třeba, aby jadernu elektrarnu dostavěli naši synci. Za prve su z teho milijardy, za druhe se nam to bude hodit, až budeme potřebovat vymazat středni Evropu z mapy.

Byl normalni osumnactilety synek, pak dostal po kebuli, vstupil k socanum, zadlužil nas v dobach největšiho rustu HDP, věnoval Bakalovi kvartyry na Ostravsku a nakonec, nedluho předtym než neslavně odešel z čela vlady, vybral znamku, bo se mu na ni libily barvičky…