Ladislav Větvička, znamy multykulturni fotograf, spisovatel, cestovatel a nejlepši bloger středni Evropy a Vesmira se vratil z cesty po Nahornim Karabachu, nezavisle republiky obyvane křesťanskym armenskym narodem, kera se před dvaceti lety po těžkych bojach odtrhla od susedniho muslimskeho Azerbajdžana
Tuž to mi normalně neuvěřite. Na světě egzystuju zaostale staty, v kerych se tak krade, že musi mět Minysterstvo Energií a Přirodnich zdroju.
Mam rad, když polityci drži slovo. Třeba Klema, socialista bolševickeho typu, slibil, že kapitalistum zakruti krkama. Tuž, trvalo mu to dvacet roku, ale co slibil, splnil dokonale.
Kdysik, když mi kdosik šahnul na naspořene prachy v bance, byla to buď jakasik zlodějska sviňa (pak se tomu říkalo kradež), nebo jakasik rudobolševicka sviňa (pak se tomu říkalo měnova reforma), nebo jakakoliv jina sviňa (pak se tomu říkalo konfiskace).
Tuž přiznam se, že mě to napoprve překvapilo. Ale když sem se dozvěděl detaily, pochopil sem, že to je genyjalni myšlenka synku z pražskeho minysterstva. Škoda, že sem se lip neučil, jak řikala mama, moh sem tež robit v Praze, a ne kajsik v Přivoze.
Někdy přemyšlam, kdo za mě ty blogy a knižky piše. Ja sem totiž lenivy jak cyp.
Šruby se přitahuju vic a vic. Neni to tak davno, co si každy chlop mohl zrobit polivku jaku chtěl, a nikdo do teho neměl co kecat, ani jeho protivna roba ne.
V letě chytla Liba zas jakesik chrobaky do hlavy. Že pry se musime podivat na Krym.
Vitězstvi. Nočnima ulicama Orlove-Lutyně, Kurwine, Bradavic a dalšich obci, kaj scipnul pes, se prohaňaju přiznivci Miloša Z zabaleni do statnich vlajek. Auta, jezdici na levny polsky benzin, jezdi sem a tam, trubi jak cyp a z jejich oken visi hrozny duchodcu, oslavujicich vitězstvi.
Jsem velmi rád za přímou volbu, téměř polovina volících lidí má zdravý rozum! Ještě nedávno bych takový výsledek nečekal… Neumíte přemýšlet, vy lopaty? Copak všichni chodíte v šest ráno s bandaskou na šichtu?