A my, když ji vidíme i slyšíme, jak argumentuje, zase nechápeme ji. Nechápeme, jak se osoba s takovýmto pochybným smyslem pro spravedlnost mohla kdy stát soudkyní Ústavního soudu, ve kterém by přece měli zasedat ti nejspravedlivější ze spravedlivých.
Stále sním o tom, jak by to u nás vypadalo, kdybychom byli skutečnou demokracií, takovou, jaké nás učil a jakou u nás též kdysi prosadil T. G. Masaryk, jak je zřejmo i z jeho slavného výroku: „Takže demokracii už bychom měli, teď už jen nějaké ty demokraty.“
Věrna své praxi zvát si při řešení nejzávažnějších problémů země do studia ty největší duchy národa, nadané schopností ony nastalé problémy roztřídit, rozkrýt, interpretovat a pak jako zázrakem a za spontánního potlesku veřejnosti nalézt i jejich nejideálnější řešení, nemohla se zpravodajská redakce ČT při řešení nejpalčivějšího problému dneška, jímž je „Referendum ANO či NE“, obejít bez člověka, pro kterého shora uvedené platí v míře nejvyšší. Totiž poslance Gazdíka ze Suché Lozi.
Ta nejhrozivější hrozba, které dnes státy EU – samozřejmě včetně naši republiky – čelí, je podle dobrozdání páně ministrova hrozba z východu (nepatrné zbytky studu v něm mu přece jen zabránily vyslovit přímo Rusko, i když to měl samozřejmě na mysli).
Pokud jste někdy rozjímali na otázkou, který z redaktorů zpravodajství ČT je pro jeho vysílání osobou nejméně postradatelnou, dal vám včerejší slavnostní den jasnou odpověď. Je jí Vladimír Kučera, kterého jsem ve včerejším vysílání ČT viděl na obrazovce nejméně ve třech pořadech.
S takovouto vládní sestavou nebude mít redaktor Moravec problém.