Před chvíli na obrazovce ČT označil poslanec Kalousek sám sebe za nejzkušenějšího řečníka (nepochybně ale myslel nejlepšího řečníka) – možná poslanecké sněmovny, možná i Evropy či celého světa. Tohle ví jenom on sám – a my o něm – právě skrze jeho slova – též něco víme. Nebo jsme si to už – pokolikáté – potvrdili.
Církevní restituce jsou dvě železné koule na nohách každého z občanů ČR. Ta první představuje zátěž finanšní, ta druhá pak zátěž ducha. Kdo za tohle může, kdo se za to bude zodpovídat?
Udál se skutek. Intrikovalo se, kuly se pikle, připravoval se komplot, nehorázně se lhalo. Počínali jsme si takto my? Skvělý dúvod k tomu, abychom zaútočili.
Výroky našeho Nejvyššího soudu ve věci tří odbojníků ODS lze pochopit jedině ve smyslu shora položené otázky – a kladné odpovědi na ni. Jinak to nejde.
Když se velkopodnikatel zmocní vedle svého původního byznysu též tiskového imperia a navíc vstoupí i do politiky, měly by všechny zvony země zvonit na poplach: Tady může někdo chtít víc, než je pro svobodu ostatních únosné.
Naši miliardáři se závratným poklesem volebních preferencí svých zanícených ochránců z ODS a TOP09 a naopak nástupem stran socialistických ocitli v ohrožení dosavadních zisků a prilegií. Hledala se tedy cesta, jak oboje uchránit – a našla se. V panu Babišovi – jednom z těch taktéž ohrožených.
Začalo to ve sportovních redakcích. Najednou se tam přestalo říkat zranění kolena a nastoupilo zranění kolene. A zřejmě se to zalíbilo i jinde a vzor MĚSTO tak teď opuštěně pláče
Stále se mluví a jedná o církevních restitucích, bude se tak samozřejmě dít i nadále, a rána, která nám z nich na duši zbyla, se tak dál drása a bolí. Profesor Pavlíček nám to ale řekl jasně: Můžeme uspořádat referendum o jejích další platnosti a tak se jich zbavit.
Se skotačící dvojici – pacienta a sestřičky – spadla nemocniční postel. Pro ČT docela vhodný námět pro Nejlepší trapasy.