mm

Hnusná, trestuhodná a odporná řezničina, amatérské chování podezřelého…

Švédsko obětí vlastní multi-kulti lži

Aby Francie dosáhla komparativní výhodu (v pouštním Alžírsku přece válku prohrála), rozhodla se Malijce uplatit.

Ze svých návštěv Moskvy si pamatuji, že nejzáludnější jsou viry, které kremelští náčelníci a jejich pochopové (více nebo méně demokratičtí či autoritářští) nechávají skrývat v láhvích s červenou a zelenou etiketou (jasný znak biohazardní tekutiny známý všem ruským kojencům) s tajuplným názvem BODKA.

Sumarizujeme-li oslavy po 23 letech od změny režimu, nezbývá než konstatovat, že nás charakter a způsob provedení uvádí přinejmenším do značných rozpaků.

Situace není jednoznačná, armáda vyzvala ke klidu.

Rizikem je život sám. Jak uvidíte, není zapotřebí se pinožit do severoafrické Libye, protože kandidátem na získání Darwinovy ceny za zbytečnou a hloupou smrt se můžete stát i v přesném středu Evropy, totiž v Bělorusku.

Hrátky s čertem, proslulou Drdovu pohádku, mi připomněla diskuze pod libyjskými karikaturami, v níž se vyjevilo, že mladá Prešovčanka, Katarína V., je na svojí životní cestě vedoucí z Evropy přes Tunis, Libyi, Egypt až někam dolů k Togu (to je ovšem v západní Africe), a ještě níže, do JAR.

Sobotní náhlá smrt 68letého BAB, Borise Abramoviče Berezovského, v Londýně nepřekvapila. Kdo s čím zachází…

Únos dvou mladých Češek v Pákistánu vyvolal, tak jako ostatně všechno v české společnosti, protichůdné reakce. Část obyvatel je na omývání, protože pustit samotné holky tranzitem přes Pákistánskou islámskou republiku je děsivé, část čtenářů jim to „přeje“, další hledá řešení, a poslední skupina „posílá štěstíčka“ prostřednictvým facebooku, jako kdyby nešlo o děsivě zprzněný život, ale o melír poněkud jiného odstínu od kadeřníka.