Smrad se poprvé silně začal kolem Pandurů linout ve chvíli, kdy Karel Kühnl již po prohraných volbách celou záležitost na poslední chvíli podepsal. A smrad pak jen posílily velmi zmatené reakce ODS.
Pánové Sedláček i Renč rozhodně patří mezi výrazné osobnosti naší kulturní scény.
To jsem rád, že naše dokonalé a přesně cílené sankce nikomu neubližují…
Náš drahý kníže a loutkový vládce TOP09 prohlásil: „Každý stát má svaté právo bránit své hranice a svou územní celistvost. Pokud se ozbrojené skupiny zmocní radnic, teritoria a tak dále, tak má dotyčný stát právo se ozbrojenou silou proti nim bránit.“
Konference byla velmi úspěšná, bohužel těsně před podpisem dohody zasáhl do jednání speciální vyslanec českého ministerstva zahraničí v utajení. Když se probudil z hlubokého spánku a zjistil, co je ujednáno, sundal botu a s výkřikem „liberum veto“ jí začal mlátit do jednacího stolu.
Evropa chtěla přitulit Ukrajinu vedenou moudrým prezidentem Janukovyčem. Ten to odmítl (žádné peníze, jen povinnosti). Najednou se dozvíme, že se jednalo o krutého diktátora (proč jsme ho tedy chtěli přitulit na naše demokratické lůno?) a, bůh zaplať, ho hodný demokratický lid odstranil.
Lidovky s nadšením citovaly článek komentátora SME, pro kterého je nová velvyslankyně na Slovensku nekompetentní a připomíná postarší tetu. To druhé je taková typická slušnost fanoušků našeho knížete Schwarzenberga a není nutno se tím více zaobírat. Zajímavější je obvinění z nekompetentnosti.
O čem novináři neinformují, to neexistuje, či dokonce vypadá podezřele.