První den letošního roku zasáhlo východ centrální části ostrova Honšú zemětřesení s maximálním otřesem 7,6 stupně a zhruba padesáti dalšími otřesy s menší intenzitou. Tento japonský ostrov tak zažil nejsilnější otřesy od roku 2011, kdy došlo navíc k obrovské vlně cunami.
MAAE si je však vědoma předchozího umístění min vně obvodu elektrárny, o kterém agentura již dříve informovala, a také na určitých místech uvnitř – což bezpečnostní personál elektrárny vysvětlil tím, že se jednalo o obranné účely. „Naše hodnocení těchto konkrétních umístění bylo takové, že ačkoli přítomnost jakéhokoli výbušného zařízení není v souladu s bezpečnostními standardy, hlavní bezpečnostní funkce zařízení by nebyly významně ovlivněny. Tuto záležitost sledujeme s velkou pozorností,“ uvedl generální ředitel Grossi.
Budova temelínské strojovny letos neustála extrémní vítr, který zde prošel již den předtím, než se extrémní vlivy počasí projevily na Moravě… Zdá se, že větrem ošlehaný Temelín by měl vyvolat přinejmenším odbornou diskuzi k tématům extrémní povětrnosti.
Lidé u nás jsou často přesvědčeni, že se podobná havárie nezopakuje tam, kde nehrozí zemětřesení a tsunami. Bohužel tomu tak není. Zhruba čtyři stovky právě teď fungujících jaderných bloků na planetě může následovat osud Fukushimy Daiichi.
Po včerejšku, kdy krajský soud v Brně vyhlásil úpadek společnosti Tenza kvůli předlužení, je jasné, že dokončení rozestavěného projektu horkovodu, kterým již měla být část Českých Budějovic vytápěna z Temelína, je v nedohlednu.
3. důvod, proč se lidé od jaderné energetiky odklánějí: Jaderná energetika je příliš pomalá
Jaderný průmysl se nerozvíjí, dokonce není nadále schopen udržet se ve stávajícím stavu a dochází tedy k úbytku kapacit.
Letošní výročí havárie je provázeno na Ukrajině četnými požáry v krajině, které se odehrávají i v těsné blízkosti bývalé jaderné elektrárny, ruin havarovaného čtvrtého bloku a místa skladování takzvaného vyhořelého jaderného paliva.
I v České republice si podle aktuálního průzkumu veřejného mínění, proběhlého ve všech zemích EU, přeje 83 % respondentů, aby byly stanoveny náročné cíle, jak navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů.