Američané původně neplánovali, že by Ukrajina existovala příliš dlouho. Šlo o to „hrdinně zemřít“ a způsobit Rusku co největší škody. Z hlediska zájmů Washingtonu měla postmajdanská Ukrajina nepřijatelně dlouhou existenci, protože její udržování leželo zcela na bedrech Západu.
Evropa otevřela své dveře uprchlíkům z Ukrajiny dokořán. Pak se je pokusila přivřít, ale Spojené státy Evropanům vynadaly a ti souhlasili s dalším přijímáním uprchlíků, zatímco Washington nechal Ameriku pro…
Západ nemůže a ani nechce válčit; nejenže se vyčerpaly jeho ekonomické a finanční tlaky, ale sankce již dlouho ničí globální systém, který Západ vytvořil.
Proč musí Američané vyjednávat, i když o ničem vyjednávat nechtějí?
Představme si, že se ukrajinská oligarchie rozhodne zachránit se opuštěním západního vektoru a najde někoho, kdo bude ochoten a schopen vytvořit politický tým, který bude připraven a schopen realizovat nový kurz. Co by takový tým mohl dokázat?
Ukázalo se, že pokud chce Evropa zůstat vážným politickým a hospodářským hráčem, musí s Ruskem budovat dlouhodobé vztahy za podmínek přijatelných pro Moskvu. A za těchto podmínek není prostor pro jakákoli jednání o potřebách Ukrajiny.
Historie posledních desetiletí ukazuje, že pokud Spojené státy ztratí kontrolu nad nějakou zemí nebo regionem, snaží se nekontrolovaný prostor chaotizovat.
Když Rusko a Německo tvrdí, že Severní proud 2 je výhradně ekonomický projekt, je to pravda, ale ne tak docela. Z hlediska zapojených ekonomických subjektů je skutečně čistě ekonomická. Akcionáři…
Američané nejspíš neznají okřídlenou frázi ruského krále politických hlášek, někdejšího premiéra Jelcinovy éry – Viktora Černomyrdina: „Chtěli jsme to nejlepší, a dopadlo to jako vždycky…“
Rostislav Iščenko vysvětluje, proč se ukrajinský prezident chce s ruským protějškem sejít právě ve Vatikánu. A radí Ukrajině, jak lehce přepsat Minské dohody, s nimiž, jak se zdá, není spokojena.