Nikdo, kdo se setkal v posledních čtyřech letech s Miloševičem, by neuvěřil, že by riskoval sebevraždu před koncem procesu. A nikdo, kdo navštívil Scheveningen v Haagu nemůže věřit fantastickým tvrzením, že by byl schopen propašovat do vězení nepředepsané léky. Tato tvrzení spíše dávají tušit, že odpovědní činitelé se zoufale snaží skrýt své vlastní zločiny…
Pro svůj referát o ekonomických a ideologických aspektech družstevnictví jsem zvolil zdánlivě provokativní titul – Družstevnictví a socialismus. Provokativní je však jen zdánlivě a spíše proto, že pojmy družstevnictví a socialismus jsou v nynější české společnosti téměř tabu, a to dokonce i v rámci levicových stran…
Karel Kryl, jeden z největších českých trubadúrů, básníků a vlastenců, svůj odboj zahájil v době, kdy občané byli stále ještě okouzleni svržením totality a doznívajícím půvabem Sametové revoluce.
Finále Miloševičovy řeči bylo vskutku impozantní i věštecké: „Jsem si vědom, pánové, že je marné hledat logiku v narafičeném procesu. Historie zná podobné případy – například proces Dreyfus nebo Dimitrov… – ale tento proces je všechny přesahuje rozsahem tragických důsledků. Nechci říkat nic, co by se dotklo osob, ale budu mluvit o tragických důsledcích pro svět. Byla zničena budova všeobecného práva. A to na úrovní, která znamená zhroucení civilizace.