Vztah k reálnému socialismu je dosud velmi živým tématem, podle kterého se mimo jiných diferencují aktuální politické i světonázorové orientace a přístupy. Petr Kužvart (p.kuzvart@email.cz) Pokračování 15. – závěrečné Reálný…
Pár poznámek k pohledu na reálný socialismus z hlediska evoluce mýtů a idejí.
Politici a byrokraté západní provenience – a zejména to platí o příslušnících dnešní eurounijní věrchušky – jsou zpravidla také podobně fádními typy byrokraticko-korporátních šedých myší. Jde zhusta o zjevy jaksi (chemickou terminologií řečeno) bez barvy, chuti a zápachu, prostě takové nijaké. Odložení vysloužilí politici původem z národní úrovně se tu střídají s lidmi bez jakékoli výraznější minulosti. Jak někdejší reálně socialističtí aparátčíci, tak i zápaďáčtí političtí koryfejové dneška mají řadu společných, opakujících se osvědčených rysů.
Shrnutí poznatků o podrobnostech konce reálného socialismu v Československu a několik vět k problematice tajných spolupracovníků StB.
V pondělí 27. listopadu 1989 pak proběhla generální stávka, která jasně ukázala podporu obyvatelstva Občanskému fóru a politické změně. Oponenti vývoje i v ČSLA vzali postoj občanů ke generální stávce…
V soudobém kapitalismu je dost málo demokracie.
Jak na tom byl reálněsocialistický represivní aparát v předvečer listopadu 1989?
Gorbačov dělal jeden vstřícný krok za druhým, přímo se opakovaně vlísával do přízně Západu, ale činil tak jednostranně v blahé ale naivní předtuše, že už už přijde odměna, tedy miliardové úvěry, odembargovaný příliv moderních technologií, opravdové skončení studené války a zahájení éry spolupráce a partnerství – ale ono vlastně dohromady nic nepřicházelo!
„Kult osobnosti”, neodmyslitelně spjatý se Stalinovou osobou, nebyl vůbec ojedinělý.