Peter Schiff

Libertariánský popis, libertariánské recepty, sponzorováno Ronem Paulem (Video, 1:10:31, české titulky)

Čím déle se vyrovnáváme s důsledky jedné z nejvážnějších hospodářských recesí, jakou kdy svět zažil, tím je zřejmější, že mnozí naši nejprominentnější ekonomičtí lodivodové nemají sebemenší potuchy, co si s ní počít.

Kdyby vládní stimuly mohly opravdu tvořit novou poptávku, nemusel by být nikdo na světě chudý.

Není žádným tajemstvím, že ekonomové jsou pěkně rozhádaná parta. Jedna z mála teorií, na které se většinově shodnou, tvrdí, že za ukončení Velké hospodářské krize můžeme děkovat jen a pouze 2. světové válce.

Když se desetitunový slon vřítí do bambusové vesničky, zbude vyděšeným vesničanům v hlavě jediná otázka – čí chýši rozšlape chobotnatec jako další?

Dva nespokojení jedlíci se baví v restauraci: „To jídlo je příšerné.“ – „No jo, a jak malé porce dávají!“ Něco podobného platí i pro náš trh práce. Nejen že se smrskává, ale klesá i kvalita pracovních míst.

Ačkoli to nejhorší z finanční krize máme zřejmě už za sebou, krize hospodářská na nás ještě nedopadla plnou vahou. Skutečné zotavení v Americe nenastane, dokud vláda nepřijde k rozumu.

Greenspan není žádný Maestro, ale spíš krysař z Hameln, který dovedl Ameriku na pokraj finanční propasti.

V pondělí odmítl Nejvyšší soud vyslyšet žádost zajištěných věřitelů Chrysleru. Zaštítil se přitom vládním argumentem, že nároky většiny akcionářů převažují nad právy menšiny věřitelů.