Retro: Temná stránka byznysu
Začněme se zajímat o to, co kupujeme (a zda to vůbec potřebujeme) a také v jakých podmínkách pracují lidé, kterým za naše věci a služby vděčíme. Stín většiny dnešního byznysu se začne zásadně tenčit.
Začněme se zajímat o to, co kupujeme (a zda to vůbec potřebujeme) a také v jakých podmínkách pracují lidé, kterým za naše věci a služby vděčíme. Stín většiny dnešního byznysu se začne zásadně tenčit.
Sedím v Alitalii na lince z Milána do New Yorku. Je začátek ledna 2010, jen pár dní potom, co se Nigerijec Umar Farouk Abdulmutallab pokusil odpálit letadlo společnosti Northwest cestou z Amsterdamu do Detroitu. Všichni mě varovali, že tzv. „bezpečnostní opatření“ po tomhle pokusu výrazně přitvrdí. A taky že jo!
Dnešní personalisté nazývají svůj obor „Lidské zdroje“. Hovoří o sobě jako o „HR-istech“ nebo jednoduše používají zkratku „HR“. Z člověka se tak jednoduše stane „zdroj“. Jenomže o zdroje se bojuje a zdroje se snažíme vytěžit. A člověk, kterého se snažíme vytěžit, si do práce své srdce rozhodně nepřinese.
Protože neumíme ocenit přítomnost a naplnit ji životem, toužíme tolik po lepší budoucnosti. Stejně tak tolik koketujeme s minulostí.
Kde je světlo, je zpravidla i stín. Co se týče dnešní formy (kapitálo-tvorného) byznysu v dnešním hyper-zglobalizovaném světě, je ten stín v mnoha případech tak dlouhý, že se do něho schová mnohem, mnohem více příšerek, než by bylo zdrávo.
Nastavit pracovní prostředí tak, aby lidé dokázali nalézt ve své práci smysl, tak považuji za jednu z největších výzev 21.století.
To nejzajímavější ovšem nastalo zhruba hoďku a čtvrt před příletem. Dostali jsme informaci, že máme posledních patnáct minut na to se vyčurat. Potom se toalety nekompromisně zavírají. A aby to nebylo málo, po zavření toalet přišel příkaz zůstat sedět s odkrytým klínem. Nebylo povoleno vstávat a vůbec se pohybovat (samozřejmě včetně chození na záchod). Nebylo možné si číst, poslouchat muziku nebo se dokonce přikrýt dekou.
Výzkumy moderní psychologie potvrzují, co věděli už dávní filozofové a co (řekl bych) tuší většina z nás. Existují zákoutí lidské duše, která jsou temnější než nejtemnější noc.
Lidé se rodí, a jako zaměstnanci zůstávají svobodnými a rovnými ve svých právech. Společenské rozdíly se mohou zakládat pouze na prospěšnosti firmě (= firmě, ve které je zaměstnanec zaměstnán…