Masakr v Oděse 2014 a zapálení Říšského sněmu 1933
Po „vyšetřování“ ukrajinské prokuratury již opravdu není cesty zpět. Kyjevská junta oficiálně zakryla zločin a vydala se na cestu politické a kriminální obhajoby fašismu.
Po „vyšetřování“ ukrajinské prokuratury již opravdu není cesty zpět. Kyjevská junta oficiálně zakryla zločin a vydala se na cestu politické a kriminální obhajoby fašismu.
Dne 2. května to bude přesně rok od spáchání masakru v Oděse. V Domě odborů a v okolních ulicích bylo za živa upáleno a nakonec i postříleno celkem 100 lidí, pod dohledem blahovolné policie. A fašismus na Ukrajině přestal oficiálním západním médiím vadit.
Oděský masakr nebude důkladně vyšetřen, jeho pachatelé jsou prozatím oficiálně beztrestní. Režim v Kyjevě říká, že požár byla neúmyslná nehoda, máme zapomenout. Zbývá modlit se za upálené a lynčované oběti, a přemýšlet o politické odpovědnosti nás všech.
Máme zákon na to, abychom udržovali na živu historickou paměť národa. Proto nelze lhát o paměti virtuální, kterou dělají politikové a média na tu či onu mocenskou objednávku.
Všichni chtějí vyhodit TV-bednu oknem, protože ji nenávidí. Proto dávám soudruhu Dvořákovi a jeho klice revoluční nápad: Co tak mluvit pravdu?
Na dokumentární film o masakru v Oděse se budou další generace Evropanů dívat stejně povinně, jako my se díváme na snímky z Osvětimi. A budou klást stejné otázky, jako my klademe vzhledem k nacismu.
V roce 2016 ovládne jedno procento polovinu zdrojů planety, tj. bude bohatší než 99 % lidstva. A z toho pouhých 85 (!) miliardářů slízne smetanu. A o tom je současná politika ve světě. Zbytek jsou mediální kecy, intelektuální ideologický žvást a ekonomický platonismus pro nemyslící lid.
Saharská oblast Ubari, která je po tisíciletí jádrem národní identity Tuaregů, doslova plave na ropě. Takže je už dnes celkem jasné, kdo budou příští „teroristé“ a kdo s největší pravděpodobností povede další atentáty Evropě.
Ve středu 7. ledna 2014 kolem 11.00 vyťukala skupina ozbrojenců vstupní kód redakce satirického listu Charlie Hebdo v Paříži. Teroristé postříleli 12 osob a dalších 11 zranili. V době zatemnění rozumu pro ideologické cíle je třeba myslet, a hlavně rozlišovat. Pokud se necháme vést hloupými hesly typu „islámský terorismus“, pak můžeme dopadnout jako za Hitlera.
Uprchlíci ze Sýrie nespadli v Česku z nebe, ale jsou důsledkem vražedné politiky západních zemí. Tyto země se nestydí rozpoutávat po 11. září světové lokální války jako na běžícím pásu.