Tereza Spencerová: Pane Obamo, ještě příběh, než odejdete…

…

Pochybnosti ohledně tohoto materiálu jsou značné. Do jaké míry to dle vás může ovlivnit kredibilitu i těch zjištění amerických tajných služeb, která jsou relevantní? A co je možná důležitější, je kontext, ve kterém se vše děje: Polskem projíždějí americké tanky, vyhlašují se nové sankce proti Rusku, v Senátu se chystají „confirmation hearings“. Jak to vše pro vás souvisí? Je náhoda, že se tak mediálně-zpravodajsky „tlačí na pilu“ zrovna teď? Vy jste vyjádřila obavu, co ještě během pár dní své moci zvládne předvést Barack Obama. Jaké očekávání máte? Cítíte ve vzduchu průšvih? 

Nevím, jaké relevantní závěry zpolitizovaných amerických tajných služeb nyní máte na mysli, ale faktem je, že jejich důvěryhodnost je nulová, ale nikoli kvůli snaze navázat Trumpa na Rusko. Podle mého to vše začalo už u jejich „důkazů“ o iráckých zbraních hromadného ničení, jejichž existenci si na tajných službách „vymohl“ George W. Bush. Je přitom zvláštní, jak tuhé kořeny tahle lež má – dnes, čtrnáct let po prokázání opaku – je o Saddámových zbraních hromadného ničení přesvědčeno 54 procent Američanů.

Nejsem si jistá, s čím vším nynější vytváření mýtů souvisí, ale je jasné, že hlavním terčem je neochota americké Demokratické strany, jejích oligarchických sponzorů a „deep state“ uznat volební porážku. Tlakem na Trumpa chtějí zpochybnit jeho legitimitu a dělají to vcelku šikovně – zvolený prezident musí veškerá obvinění prostě jen odmítat, protože v opačném případě by uznal, že byl zvolen neférově, a přitom samozřejmě média posilují jeho „ruskou image“. A tak lavíruje: „nechává“ Rusku Krym, „pokud by to Ukrajině nevyhovovalo“, odmítá „reset vztahů“, ale počítá s jejich rozvojem, připouští, že za imaginárními hackery stálo Rusko, ale že důkazy nejsou, a tak podobně, protože byl coby vítěz prezidentských voleb v „hlavní světové demokracii“ dotlačen do situace, kdy vlastně nemůže vyhrát. Je to svým způsobem neuvěřitelné, ale byl virtuální realitou zahnaný do kouta. Je jasné, že případným nástupem Trumpa do Bílého domu nic z toho neskončí, a tak bude zajímavé sledovat, zda se stávajícím tlakům poddá, padne a na jeho místo přijde buď Hillary, nebo někdo jiný, nebo zda „vrátí úder“. Jeho ego musí být v každém případě těžce zraněno a alespoň podle toho, co všechno se o něm už napsalo, musí lačnit po krvi…

Názorná lekce virtuální demokracie v přímém přenosu. Když jsem si tu před pár týdny pochvalovala, že mi loňský rok vrátil brexitem a Trumpem víru v demokracii, která stále ještě může porazit oligarchicko-politický systém, obávám se, že jsem v tom svém optimismu přestřelila… Kdo je tu víc proti USA a demokracii? Neprokazatelní ruští hackeři nebo americké tajné služby a jejich loutkovodiči?

…

Celý článek najdete na Literárních novinách

Stanův komentář: Fakt, že zprávu o ruském vlivu na Trumpa přednesl James Clapper, tedy člověk, který byl usvědčen ze lhaní Kongresu pod přísahou, by měl mnohé naznačit. A Clapperův dopis Trumpovi, o němž píšeme zde, by mohl otevřít oči i těm posledním nevěřícím Tomášům.