Masakr korejských komunistů na ostrově Čedžu, o kterém včera psal Český rozhlas, se v mnohém podobá masakru komunistů v Indonésii. Společným jmenovatelem této zostřené formy antikomunismu – který nepochybně mnohým „demokratům“ imponoval tehdy a mnohým imponuje i nyní – je aktivní podpora USA. To jenom až zase budou USA někoho obviňovat z porušování lidských práv:
Pro mnohé Jihokorejce je dodnes obtížné mluvit o masakru, který se udál před 70 lety na ostrově Čedžu. Krvavé potlačení komunistických příznivců ze strany Soulu, jež mělo roku 1948 za následek desetitisíce obětí, lidé nazývají pouze jako „událost z 3. dubna“.
Zásah jihokorejské armády proti levicovým povstalcům, kteří měli ideově blízko k režimu ze severu Korejského poloostrova, stál život více než 30 tisíc lidí a byl jedním z prvních velkých masakrů po druhé světové válce.
Událost byla po desetiletí tabu, protože většina viníků pocházela z vlastních řad – z jihokorejské armády. Ti navíc měli podporu ze strany velení amerických jednotek, které se na území pozdější Jižní Koreje nacházely od konce druhé světové války.
Jižní Korea v současné době umožňuje novinářům přístup na zelené pláně, kde vojáci oběsili celé rodiny. Na místě jsou také hroby dětí.
Tato 79letá žena přitom dobře ví, co to znamená mlčet. Byla svědkem toho, když vojáci tehdy na louce u jedné vesnice postříleli její příbuzné. Při střelbě zemřelo 398 osob. Po desetiletí nepromluvila ze strachu, že by ji mohli označit za komunistku.
Po konci japonské okupace Korejského poloostrova v roce 1945 našly na ostrově Čedžu útočiště levicové skupiny, které se zasazovaly o jednotnou Koreu. To se ale nelíbilo tehdy nejsilnějšímu muži jihu Korejského poloostrova I Sung-manovi – v českém prostředí známém i jako Li Syn-man – který s pomocí americké vojenské vlády v průběhu roku 1948 šplhal na vrchol mocenské hierarchie.
Osmdesát procent obětí má na svědomí jihokorejská armáda. Soulu k vítězství nad rebely mnohokrát gratulovala americká vojenská správa země.
A pak se mi divte, že nemám pro antikomunismus pochopení.
Převzato z blogu Tribun
V americké beletrii jsem se dočetla o zřejmě další „čistce“ na začátku korejské války s počtem 300 tisíc obětí (také včetně žen a dětí) pod dohledem a s přitakáním armády USA, kdy se likvidoval jakýkoli odpor proti loutkové vládě.
Čím to je, že desetitisíce a statisíce zavražděných projdou takřka bez povšimnutí,
zatímco okolo jednotlivců, případně desítek vzniká přímo hysterie? Prý nejsme schopni se vcítit do velkého počtu a nejsme schopni za ním ty jednotlivce vidět.
Spíš ale vlády spolu se sdělovacími prostředky provedou jakýsi výběr, koho litovat máme a na koho máme raději zapomenout, ne?
Přiznám se, že ze zpravodajství sleduji SEZNAM, protože tam hledám poštu a počasí. Delší dobu už jsem nedočetl článek, protože z jeho stylizace čiší záměr, co si mám myslet. Od letoška přibylo zpravodajství (podepsané Milanem Šímou), jehož zdrojem je Radio Free Europe/Radio Liberty. Zejména články, převzaté z albánské sekce jsou nádherně protisrbské. Císařpán by měl radost.Samozřejmě, pod takovými články se nediskutuje. Teď se dočítám, že ve dvaceti městech ČR se zvedá odpor proti vládě.
Obávám se , že do tohoto ,,velkého počtu “ se vcítit dovedu. Nebo alespoň tuším, odkud vítr fouká.
Docela by mne zajímalo, zdali Tribun bude také naříkat nad obětmi nebohých fašistů a nacistů. Fašistická a nacistická ideologie je totiž téměř totožná s komunistickou akorát s tím rozdílem, že tyto diktatury nebyly tak brutální a destruktivní už podle počtu jednotlivých obětí. Tribun a zdejší čtanáři zajisté znají Josefa Škvoreckého, jednoho z největších moderních literátů našeho malého národa, který jako z mála rovněž dosáhl proslulosti v západním světě. Jeho esej srovnávající nacismus a komunismus byla publikována v časopise Západ a je k dispozici zde: http://files.nezvedavec.org/tema_skv.pdf Kdyby náhodou, ale to by bylo jistě úplnou náhodou, zde někoho zajímala má krátká úvaha… Číst vice »
A opět LEHO se svými fantasmagoriemi. To je skoro na úrovni Zelenohorského rukopisu.
Pro Stana – (nejen pero Stana): “ … kritická poznámka k provozu OM …“ Nevím kde je problém ??? Možná ve mě, možná v tom, že mám poslední dobou méně času a prostoru na aktivní zapojení do zdejších diskuzí … ale možná i ve výběru místních článků – tedy takových těch inspirujících „návnad“ vybízejících k diskuzi. Možná by si jeden řekl, že nejsou autoři … ale (třeba) na NR jsou články pod kterými chtělo diskutovat … ale tam zase díky tamním trolům nejsou ti správní a vytříbení diskutéři, kteří myšlenky jsou schopni ve vzájemnosti myšlenky rozvíjet v zájmu obecného poznání.… Číst vice »