Ústavní soud a změna volebního zákona pro volby na podzim 2021

Většinové rozhodnutí Ústavního soudu, kterým zrušil ustanovení volebního zákona o multiplikačním kvoru pro vstup koalice do sněmovny, aby koalicím stačilo pro vstup do poslanecké sněmovny pouze 5 % hlasů, D’Hondtovu metodu sčítání a bonusů pro vítěze voleb, může mít velmi závažné implikace pro český národ do budoucna. Není to jen snaha ovlivnit říjnové volby tak, aby Andrej Babiš nemohl po volbách v říjnu 2021 sestavit vládu. Jak řada politologů píše, nelegitimní pokus o ovlivnění podzimních voleb je ve skutečnosti snahou o destabilizaci politického systému s dosahem na destabilizaci státu.

D‘Hondtova metoda a bonusy pro vítězné strany byly zavedeny hlavně proto, aby bylo snadnější vytvořit parlamentní většinu, která je potřebná pro stabilitu, efektivitu parlamentu a pro demokratickou politiku. Atomizovaný parlament demokracii přímo ohrožuje. V případě odstranění zmíněných pojistek bude dosažení většiny mnohem obtížnější, ne-li nemožné. Dá se realisticky předpokládat, že budou vznikat nové malé strany s velmi specifickými úzkými zájmy či záměry. Jejich koalice v parlamentu budou mít potenciál blokovat jednání o čemkoli, co nebude v jejich zájmu, a naopak prosazovat zákony proti potřebám a zájmům většiny, národa. Vůbec je divné, že strany mohou před volbami dělat koalice. Veřejnost pak těžko může kontrolovat jejich program a jeho následné plnění.

V rámci vstřícnosti EU ke stále rostoucímu počtu menšin, včetně imigrantů, její záměrné potlačování historické a kulturní identity národů a vytváření nových interpretací evropské historie 20. století, je možné považovat ji za útvar v nesouladu s převažujícími názory lidí zemí střední Evropy a tím i v nesouladu s demokracií. Deficit demokracie v České republice bude prohlouben krokem Ústavního soudu změnou volebního zákona ve prospěch posílení reprezentace malých stran. Je velké nebezpečí, že koalice malých stran v parlamentu mohou nepozorovaně vytvářet podmínky pro přijetí různých tlaků z EU, které nejsou v zájmu kulturní, sociální a vzdělanecké úrovně českého národa, ba ani v zájmu stability českého státu. Každý malý národ ví, že jeho celková úroveň vyrostla hlavně z vlastního vytrvalého úsilí a že zásahy zvenčí málokdy přinesly prospěch, ale často tragédie. Poučení z historie bylo vždy nesmírně důležité a EU nám tuto možnost, v zájmu budování jakési říše nerovnoprávných názorů, chce vzít ve formě přepisování dějin, a to i ve školních učebnicích.

To se týká i jejího záměru prosadit zrušení Dekretů Edvarda Beneše z roku 1945 s argumentem, že tyto dekrety do EU nepatří. Zrušení Dekretů presidenta republiky by mohlo snadno vyústit v požadavek „restitucí“ majetku odsunutým Němcům, ačkoli s Německem již bylo několikrát dohodnuto, že minulost je uzavřená. Zapomnělo Německo a ostatní západní státy, jaká kolektivní zvěrstva napáchalo Německo národům Evropy rozpoutáním dvou světových válek? Dnes se politika EU začíná jevit spíše jako snaha Německa, jejího nejsilnějšího člena, pokračovat v politice tradiční německé expanze.

Nevědí vůdčí osobnosti EU, že před Hitlerem bylo Německo demokratické a zvrat nastal neskutečně rychle a úspěšně, jistě i v důsledku malé znalost historie, nedostatečné výchovy občanů v demokratických hodnotách a v malém respektu k sousedním menším národům? Zdá se, že inklinace Němců k velikášským ideám a moci stále doutná.

Nepozorují, že se některým potomkům těch, kteří s Hitlerem kolaborovali, stýská po ztracené moci a majetku, odňatému jim mezinárodními institucemi a smlouvami po konci druhé světové války? Zkoumá někdo, zda se do funkcí v EU dostávají jen lidé s demokratickým přesvědčením? Vědí, že respekt k národům, k jejich kultuře, identitě a integritě je jedním z atributů demokracie? V tomto ohledu ekonomický liberalismus a neoliberalismus jsou mnohem blíže k fašismu než k demokracii.

Nehledě na nelegitimnost týkající se změn volebního zákona pro podzimní volby, už jen v kontextu zmíněných skutečností týkajících se oslabování demokracie v České republice v této úvaze, by mohlo být nahlíženo na rozhodnutí Ústavního soudu změnit volební zákon jako na vlastizradu.