S nápadem na výstavbu přehrad o překot je to jako s mojí známou, co si koupila sud na vodu pod okap za víc než 12 litrů (neboli Kč 12.000,-) a pak se celé měsíce dívala, jak se na dně sudu rozmnožují pavouci.
Prvním předpokladem pro překonání tohoto nového typu ekologické krize bude změna myšlení. Do staveb budoucích přehrad a záchrany lesů by nadále neměli mluvit aktivisté, jejichž nevyřčeným ideálem je divočina bez lidí. Za současné klimatické situace se dosavadní lhůty povolování staveb stávají překážkou, která bude doslova ohrožovat naší existenci. Zejména, když se letos tak názorně přesvědčujeme, že voda je nejdůležitější životní potřebou…
Jaroslav Bašta, Nová republika
Podle toho, co jsem od pana Bašty četl, je to sympatický, milý člověk. S jeho články lze většinou souhlasit. Nevím sice, koho myslí těmi aktivisty, jejichž nevyřčeným ideálem je divočina bez lidí, ale to budou ekoteroristé. Pan Janda nebo jiný spřátelený orgán s nimi vbrzku zatočí. Avšak pojmutí letošního sucha jako nový typ ekologické krize je označení nehodné pana Bašty. Krize je vyvolána dopadem naší (bílé) civilizace na planetu Země, ví se o ní dlouho a její řešení musí být globální.
S nápadem na výstavbu přehrad o překot je to jako s mojí známou, co si koupila sud na vodu pod okap za víc než 12 litrů (neboli Kč 12.000,-) a pak se celé měsíce dívala, jak se na dně sudu rozmnožují pavouci.
Změna myšlení, po které pan Bašta volá, pozvolna začíná. Je to po zásluze stále více rezonovanými hlasy z USA, hlasy Noama Chomského, Naomi Klein a dalších aktivistů jako Yanis Varoufakis, ekonom Evropského jara, DiEM 25. Ten ze své zkušenosti ministra financí získal představu, kde vzít peníze na přehození výhybky. Výhybka by byla možná, je třeba vybrat tu správnou kolej.
S nápadem na výstavbu přehrad o překot je to jako s mojí známou, co si koupila sud na vodu pod okap za víc než 12 litrů a pak se celé měsíce se dívala, jak se na dně sudu rozmnožují pavouci.
V Německu meandrují potoky do původního tvaru. Sice tím nedoženou 4 až 6 metrů výškové ztráty podzemní vody, ale aspoň se snaží. Kde začít, to je ta otázka, a Němci začali tam, kde nemohou napáchat mnoho škod a hlavně to neohrožuje zisky koncernů.
Řeka Střela s délkou přes 100 km a povodím téměř 1000 km2 je citlivým barometrem nejen na srážkovou vodu, ale i na ostatní atributy našich zásahů do přírody. Vzrůst spotřeby vody v oblasti od Žatce ke Stříbru a nová místa odběru podzemních vod, ztráta původních vodních mlýnů, pravděpodobně ztráta lesního porostu. Možná že zisk a prodej pitné vody je příčinou častějšího vysychání.
O cenách a prodeji více na Pravdě o vodě Radka Novotného. Je možné, že reformou správních složek, kdy Střela připadla s. p. Povodí Vltavy, nejsou peníze a lidé na zpracování studie o nejvhodnějším způsobu prevence skutečné krize. Je možné, že ministr zemědělství nemá správné podklady po ruce.
Když se dívám na konec své diplomové práce s názvem Vodohospodářská studie toku Zubřiny, čtu jména Dub, Němec, Moudrý, Špánek, Votruba, Broža. Ptejme se studentů, které profesory ctí a považují je za skutečné odborníky, ptejme se po celém světě ale i v hospodách v jednotlivých povodích. Sestavme skupinu lidí znalých, na které se spolehneme pro jejich vědeckou erudici. Najděme skupinu vodohospodářů, kteří označí tu trať před námi. Jistě tu mezi námi jsou.
A hlavně: Nikdo to za nás neudělá. Jinak budeme skutečně těmi, kteří si nedovedou sami pro sebe čerpat podzemní vodu, a proto to mezinárodní firmy dělají za ně.
Zelený investiční program Evropského jara:
Budeme transformovat evropské hospodářství směrem k budování ekologické, sdílené prosperity. Dnes jsme nepřipraveni pro měnící se klima. Mnoho obcí nemá dostatek prostředků na přechod k udržitelnějším zdrojům energie. Jiné postrádají schopnost chránit občany před ekologickými katastrofami. To není jen nebezpečí pro evropské občany. Je to také zmeškaná příležitost obnovit infrastrukturu kontinentu v kontextu udržitelnosti.
Carpe diem…
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!
Související články:
Novoroční anketa e-republiky (3. díl)
Další průlom v alternativních zdrojích energie
Globální vesnice? Proč ne. Globální megacity? V žádném případě
Souhlas s autorem, nesouhlas s exministrem p. Baštou. Vážený: kdyby ti Vámi opěvovaní v minulosti poslechli některé z těch aktivistů, nemuselo k dnešnímu stavu jako k hluboké krizi dojít… Týden po povodních 1997 jsme s naším sdružením „aktivistů“ varovali před suchem… Více než deset let hájili meandrující a větvící se horské potoky, podzemní vodu, lesy… Ne- bylo třeba „investic“: do infrastruktury stovek kilometrů „modernizovaných“ lesních cest, bylo zapotřebí dalších několika desetiletí „smrkového hospodářství“ na půdách býv. jedlobučin… Bylo zapotřebí „vykleštit“ správní řád (a zaměnit starý „novým a vskutku úžasným“… bylo zapotřebí odejmout občanským sdružením práva ve stavebních řízeních… Ještě by… Číst vice »
V erozním ohrožení lesů podány desítky návrhů a podnětů, po desetiletí… Vyřešen jen případ který je ve videu v odkaze, zde došlo po zásahu „aktivistů a ČIŽP k nápravě, na ostatních – jen v jediném podnětu 14 dalších kritizovaných místech jen drobné úpravy či nic… https://www.youtube.com/watch?v=mNyJSYXy6ZQ Ale díky „aktivistům“ milujícím i kousky divočiny alespoň tuto hrůzu museli upravit a upravili. Pokud ale vím, šlo o úpravu- sanaci erozního poškození jediné svážnice v délce přes 800m v Jeseníkách… Když jsem do vyjádření našeho tehdejšího sdružení napsal, že je zapotřebí uchovávat a chránit, správně využívat volnou krajinu k řízeným a volným rozlivům,… Číst vice »
Vážení, doporučuji Vaši pozornost obrátit ke skutečnosti, že letošní sucho bylo způsobeno téměř výhradně tím, že … jasně, je to můj jedinečný objev, jistě … že nezapršelo. A dešťové mraky co z nich u nás prší, bohužel již zřídka, též většinou nevznikají u nás. A samozřejmě, ty zcela rozumné úpravy podle osvědčených zkušeností by jistě pomohly, a jsou potřeba, ale letos prostě moc ne. Můj zeť si u domku musel pořídit tu ekojímku na dešťovku, stálo to majlant. Loni mu to stačilo tak na kytičky, letos je prázdná. Fajn ekologické opatření. Nic ovšem proti sudům na deštovku. Ono se umýt… Číst vice »
Nevím, jestli bychom se neměli inspirovat v Izraeli. Nedávno tuzemskem probleskla informace o tamějších cenách pitné vody a pěstují tam i zeleninu. U nás je pěstování zeleniny málo obvyklou činností, řešíme to dovozem.
Vážení- ano, výpadek srážek oproti běžnému „normálu“ je v posledních cca 4 letech zřejmý. Souhlas- to nikdo nepopírá stejně jako vliv oceánického proudění. Jistě nejen já pamatuji „monzuny“ tak 6-7 let zpět- to i zde na horách pršelo více jak 60 dní dosti každý den. Ve studni bývalo o 6 m vody více atp. Dnešní stav je spojením dvou jevů: nedoplňování zásob spodních vod (a jejich tím i celorepublikový další pokles)- až na výjimky- plus výjimečné SUCHO poslední 2-3 měsíce spojené S VYSOKÝMI TEPLOTAMI a VYSOKÝM VÝPAREM ve vazbě na „obvyklý stav vegetace“, prakticky zánikem výrazných rozdílů teplot den –… Číst vice »
Více než 35 let se pohybuji v horských oblastech ČR (nejprve Beskydy a Slovensko, posledních cca 25 let většinou již jen Jeseníky- ale setrvale) všímám si změn v krajině a odrazu průběhu klimatu v průběhu let s jejich dynamikou v krajině a krajinných strukturách – podstatně více nežli běžní lidé. Trávím denně venku deset a více hodin již přes 25 let cca 4-5 dní v týdnu. Pravidelně. Je to o dost více, nežli většina lidí. Navíc se snažím a pohybuji v rozdílných prostředích a typech lesa. Nejsem vázán nějakou setrvalou činností (jako např. zemědělští pracovníci) jen na omezený okruh činností… Číst vice »
Proto a takto prosím vnímejte mé „postřehy“ ke krajině a přírodě a jevech v ní a působení člověka v ní a na ni (a jí na něho). Příroda a krajina jsou mými celoživotními a hlubokými zájmy. Proto prosím zkuste vnímat mé názory na nejen současnou klimatickou situaci u nás v tomto kontextu. Klima ČR bylo dlouhodobě dotvářeno do „místě-regionální“ mezoklimatické podoby prostřednictvím tzv. MALÉHO VODNÍHO CYKLU V KRAJINĚ. Tj. prostřednictvím nejen frontálních srážek a „poruch“ či mnohdy zimního, naopak kontinentálnějšího průběhu klimatu. Jistě- odrazy markantních, zjevných extrémnějších rozdílů v průběhu klimatu v měřítku jednoho lidského života (dnešní civilizace se opravdu… Číst vice »
Regionální klima a počasí výrazněji než kde jinde odráží utváření a charakter krajiny, formy a průběh jejího využívání a hospodaření. Tzv. Malý vodní cyklus- místní, regionální srážky zde ve vazbě na reliéf mají velký význam. Nejen z hlediska svého objemu, ale zejména z hlediska dosavadního (a nyní rychle se měnícího výrazným způsobem) průběhu, pravidelnosti a četnosti. Jinými slovy výpar z pevnin a vegetací výrazně ovlivněných povrchů má v našem „typu“ krajiny a jejího utváření i využívání velký význam na průběh a vnímání počasí zejm. ve vztahu k jeho vlivu zpětně na krajinu a vegetaci v ní. Nejen PROTO býval obrázek… Číst vice »
Kromě změny „tváře, obrazu krajiny“ docházelo postupně ke změně KLIMATU. Nejprve plíživěji, postupně SPOLU S PROJEVY PŮSOBENÍ KONTINENTÁLNÍCH ZMĚN (celoplanetárních) klimatu se toto stává stále výraznějším a významnějším… Tím se dostáváme k tomu, co nepochybně ovlivnit můžeme i dnes- a zejména pro budoucnost: krajina naší země se musí stát znova NAŠÍ. Ne až tak ve smyslu vlastnickém, jako ve smyslu návratu části našeho života do krajiny, uvědomění si BYTOSTNÉHO SEPĚTÍ našich životů s krajinou. Věřte prosím, že v kontextu zmíněných zkušeností pohled do 10 m prázdné kamenné studny na horském úbočí zcela reálně DOKRESLÍ stav prakticky každému ještě soudnému člověku…… Číst vice »
S jedním takovým „věci znalým“ jsem nedávno diskutoval. Jeho pozice byla zhruba takové, že v přírodě připouští i jinou než primárně produkční funkci, je ekoterorista. A ani letošní sucho a extrémní vedra tohle myšlení zdá se nezmění, protože „zdravé selské rozumu“ se tyto extrémní daří úspěšně bagatelizovat jako anomálie. Ale i kdyby to měly být anomálie, je lepší být připraven, protože to je luxus, který si MŮŽEME dovolit. I kdyby to mělo být jen 7 suchých let, jakákoliv opatření budou efektivnější teď, než za sedm let. A rozhodně těmi opatřeními nemohou být přehrady a rybníky, protože co do nich nepřiteče,… Číst vice »
Re Tribu: základem musí být POZITIVNÍ OVLIVNĚNÍ TOKŮ ENERGIÍ V KRAJINĚ
Tedy vytvoření organizačních, územních a trvalou práci člověka na správě krajiny obsahujících předpokladů pro ZLEPŠENÍ STAVU VEGETACE, ZLEPŠENÍ STAVU LESŮ -druhy, struktura, ponechávání části mrtvého dřeva. OŽIVENÍ A „ZORGANIČTĚNÍ“ PŮD -zejm. snížení jejich utužování, zabránění vyplavování zásad – zejm. na lesních půdách. ROZDĚLENÍ VELKOLÁNŮ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD (nejen na svazích). Terénní úpravy v krajině ve smyslu NÁPRAVY A ELIMINACE, KOMPENZACE NEGATIV odvodnění- LESNÍ CESTNÍ SÍTĚ (zásakové pásy, rušení příkopů, soustavy tůní, přeložky údolních LC a obnovení funkčních niv a vinutí -meandrů, zákrutů, slepých ramen potoků, významné posílení vlhkých luk (zejm. na úkor dnes degradovaných pastvin). MASIVNÍ ROZŠÍŘENÍ MOKŘADŮ A SOUSTAV ZEMNÍCH… Číst vice »
Postřehy maloměstského diletanta: Při pohledu na žluté , hliněné ,,trávníky“ , sekané těsně před nástupem letních veder mne upoutaly ojedinělé trsy zelených , asi půl metru vysokých rostlin, které bleskově zregenerovaly, ačkoli jinde panovala sahara. Vojtěška. Tvoří-li souvislý porost, přežívá sucho bez obtíží. Zelené plochy, oseté vojtěškou zůstávají skutečně zelené, nikoli žluté, bez ohledu na to, kdy pršelo. Čerpají živiny z kořenů až deset metrů hluboko a zanechávají živiny na povrchu, přesně obráceně, než třeba řepka. Zelené fazolky: sklízejí se syrové a tepelně upravují. Letos při sérii veder rostliny zareagovaly jinak, dozrály za tři dny sakum prásk a než se… Číst vice »
jo, jistě v Izraeli je hospodaření s vodou příkladné. Viděl jsem to na vlastní oči, na každém poli je zavedeno potrubí, ksapkové závlahy atd… Problémy jsou dva … tento způsob pěstování je neuvěřitelně drahý a vodní zdroje si Izrael získává dost na úkor sousedů i vlastních obyvatel – Palestinců. Jednak využívání Jordánu a jednak obsazením vodních zdrojů. To tam taky vidíte…
Pane Martine, máte samozřejmě pravdu, ale když nezaprší, tak je prostě sucho. A ono nezapršelo. A samozřejmě, ten pokles spodní vody mohl být menší. O pár procent, místně možná více. Ale s tou kultivací krajiny samozřemě, máte pravdu. Akorát dnes v honbě za ziskem … a to nemyslím hanlivě, každý podnikatel se musí taky uživit a honbou za tzv. ekologismem, jako je pěstování řepky, nestřídáním plodin, absence organických hnojiv (podpora biopaliv, že) naprosto ničí půdní strukturu, která se po dlohá léta plánovitě udržovala. Konec konců, hodně pro zlrpšení půdní struktury udělal i jistý Kukuřičný dědek heslem : .. kompost je… Číst vice »
http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/povodne-a-sucho-krajina-jako-zaklad-reseni-2-organ.pdf
https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2016/11/pudou-proti-suchu.html
https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2016/11/puda-nejcennejsi-co-mame.html
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2016/cislo-10/sucho-sedmi-padech.html
Martine, o té půdě to vím už od dob svých zemědělských studií. A to už je skoro 50 let… Samozřejmě, jako mladík jsem o tom takhle neuvažovat. Mě tloukli do hlavy že jsou to lidé. Až později jsem si uvědomil, že lidé jsou různí a šílenosta úchylka se může stát taky předností. A taky, že tolik obyvatel matička zem prostě neunese. Jako třeba v Africe. Tam už skoro sežrali i ta úžasná divoká zvířata, které můžeme zatím obdivovat v zoo. Měli prostě hlad.
Ještě k lesnímu hospodářství. Na krajinomalbách z počátku 19. století jsou zachyceny Beskydy jako holé kopce. Nástupem těžby uhlí a užití koksu pro železárny zanikla poptávka po DŘEVĚNÉM uhlí, na němž do té doby výroba stála, lesy mohly regenerovat. Podobně ustalo plundrování křivoklátských lesů, kdy Fürstenberkové skončili s výrobou železa (postavili i někteteré železniční tratě).
Že by se blýskalo na lepší časy??
Konečně??
Co na ty ztráty „ekonomové“??
Přijde začátek změny z Vojenských lesů??
Jeho předchůdce odvolali kvůli kůrovci. „Musíme začít budovat odolnější porosty,“ říká nový šéf českých lesů
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jeho-predchudce-odvolali-kvuli-kurovci-musime-zacit-budovat-odolnejsi-porosty-rika-novy-sef-ceskych-lesu-55104
Ještě k tomu z nedávné minulosti. Jak to vypadalo PŘED SUCHEM na počátku léta: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejvetsi-ekologicka-katastrofa-si-zada-zasah-moravskoslezsky-hejtman-svolal-stab-v-boji-s-kurovcem-50647 A nyní? Hádejte… Smutně konstatuji, že je nakročeno k rozpadu velké plochy druhotných smrkových porostů v Jeseníkách. Jeden „blázen a člověk mimo realitu“ tohle kdysi stále opakoval, a v r. 2002 to i sepsal… Poté, co to dalších deset let před tím nejen říkal- ale v rámci skromných možností se snažil i něco dělat… Vykastrovaná verze z Internetu: http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/Analyza_lesniho_hospodareni_Jeseniky.pdf Má vlastní „soukromá“ měla dvojnásobek stran. Rok zpracování a vytištění je správně 2002. Kritika lesního hospodaření ale od PJ-SOJKA započala veřejně v r. 1994. Zbytky sdružení… Číst vice »