Využít příležitost

Prezident Národního potravinového svazu Sergej Koroljev o tajemství úspěšné politiky nahrazování dovozu v zemědělství

22. prosince 2016

Ještě před třemi, čtyřmi roky si nikdo nedokázal představit, že se na našich pultech objeví v zimě v takovém množství okurek, rajčat a salátu domácí výroby. Dnes je to normální. Ruský zemědělský komplex předvádí udivující výsledky. V čem to tkví?

V Rusku je obvyklé, že nejprve je potřeba všechno ztratit, přivést vše na mizinu a potom se usilovně pustit do práce a po stachanovsku valit rekord za rekordem. Zemědělství se tomu nijak nevymyká.

Od roku 1990 do roku 2011 jsme přišli celkem o polovinu skleníků a náš trh doslova zabrali všemožní cizinci. V roce 2012 bylo na našem trhu se zeleninou 70 % skleníkové produkce z dovozu a jen 30 % bylo domácích. Občané vydávali na nákup dovezené zeleniny přibližně 1 miliardu dolarů za rok To všechno šlo cizím producentům a ruští farmáři byli jako vždy mimo.

Dnes se Rusko stalo největším výrobcem přenice ve světě, a co se týká Bushových stehýnek, to už je za námi. Maso na pultech máme většinou čerstvé, chlazené, přitom dříve nic kromě zmrazeného nebylo.

Recept na úspěch našeho zemědělství byl jednoduchý.

Prostřednictvím různých podpor se stát fakticky stal přímým účastníkem realizace nových investičních projektů v zemědělství. To umožnilo přivést ve velmi krátké době stovky miliard rublů soukromých investic do odvětví a zajistit nárůst výroby o 10 % za rok. Efektivita takového přístupu je nejlépe vidět na příkladu pěstování skleníkové zeleniny. Jakmile se vláda rozhodla hradit investorům až 20 % kapitálových ztrát při výstavbě skleníků, došlo v tomto odvětví k rozmachu investic. Za tři roky byl jejich objem do budování nových skleníků 107 miliard rublů a výsledkem bylo 575 hektarů nových  moderních skleníkových komplexů. V roce 2012 se pěstovalo ve sklenících 46 % zeleniny a dovoz se snížil asi o 40 %. Pro rok 2016 je v plánu vypěstovat ve sklenících 840 tisíc tun zeleniny, což pokryje průměrně polovinu spotřeby skleníkové zeleniny v období zimy a jara. Přitom se řeší nejen kvantita, ale i jakost.

Pro nikoho není tajemstvím, že u našich spotřebitelů vyvolává mnoho otázek kvalita dovážené zeleniny. Lidé se diví, že dovezená rajčata mohou ležet dva měsíce v chladničce a nekazí se. Okurky po cestě dlouhé tři až čtyři tisíce km, po čekání na celnici a v distribučních skladech vypadají jako kdyby byly právě utrženy na záhonu. Je to jednoduché. Zelenina byla ošetřena chemikáliemi a pesticidy v takových koncentracích, že jí dlouhá přeprava nevadí. Všechny normální přirozené procesy jsou v ní zastaveny chemií. Bohužel si toho naši spotřebitelé nejsou vědomi a kupují zeleninu, která je levnější a navenek vypadá pěkně, jako třeba okurky a rajčata.

Domácí pěstitelé zeleniny už dávno přešli na její biologickou ochranu. Množství chemie a pesticidů je u naší zeleniny minimální. Jsme v Rusku a pokud naše kontrolní orgány zjistí špatnou kvalitu a ne zcela bezpečné pěstování, mohou podnik uzavřít. Ale jak najít nesvědomitého výrobce v zahraničí?

Samozřejmě, mnoho je toho ještě potřeba udělat. Moc důležité je zásobení zemědělců osivem z vlastního šlechtění. Dosud je 80 % osiva pro skleníkové pěstování z dovozu. Podle našeho mínění je obnovení domácí produkce osiv klíčovým úkolem pro dalších 5 až 10 let. Bez toho se o nějaké potravinové bezpečnosti a nezávislosti mluvit nedá.

Samozřejmě, omezení dovozu potravin ze zemí EU v roce 2015 a z Turecka v roce 2016 znamenalo důležitou podporu domácích pěstitelů. Když se vláda takto rozhodla, mnozí na trhu, zvláště různé řetězce, strašily naše lidi nedostatkem zeleniny v obchodech, dvojnásobným zdražením a výpadky v dodávkách. Avšak nakonec k žádným katastrofám nedošlo. Turecká a evropská zelenina byla nahrazena dodávkami z jiných zemí a naši výrobci se samozřejmě aktivně ujali uvolněné části trhu.

Je jasné, že embargo nepotrvá věčně. Nedá se počítat s tím, že se k nám nebude nic dovážet. Musíme využít příležitost k maximálnímu zvýšení výroby, abychom byli konkurenceschopní a na svém vlastním trhu měli převahu, abychom nebyli tolik závislí na kurzu dolaru a na politických událostech ve světě. Potřebujeme stabilitu poptávky a dlouhodobě rozumné ceny naší produkce. Domácí výrobci jsou připraveni a budou pracovat pro vlastního spotřebitele, podle jeho požadavků a jeho peněženek.

Jsme si zcela jisti tím, že budou-li veškerá opatření státní podpory udržena po dobu tří až čtyř let a bude zaveden pořádek v kvalitě a bezpečnosti dovezených potravin na náš trh, nebude třeba do roku 2020 náhradu dovozu zeleniny řešit.

Převzato z Izvestija.ru

Překlad: Zajoch

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
manasek
manasek
31. 12. 2016 20:59

80% osiva se dováží z EU? Vždyť skoro všechno je GMO! Z čeho vyšlechtí kolchozy nové osivo? Jelcin zničil co se dalo. Ale zrádce Gorbačov je v teple v nemeckém městečku, a radí Makrele, jak dobýt Rusko….

Jakub
Jakub
4. 1. 2017 9:50

Vy maňásku, kde v článku vidíte, že nějaká osmdesátiprocentní osiva jsou z EU?
Já vidím jen, že je osmdesát procent osiva
pro skleníkové pěstování z dovozu.