Diskuze k článku


  • PPK • 29. července 2019

    Naprostý souhlas!

  • Bety • 29. července 2019

    Kdo si někdy zkusil tu ranní, odpolední a noční ten dobře ví, že to s tou automatizací není tak jednoduché. Světe div se, ale ty stroje mají poruchy,
    materiál se opotřebovává, výrobky začínají být kazové a „mluvící nástroje“
    mají čím dál víc práce s uvedením výrobků do přijatelného stavu.
    Ale co bych se rozepisovala – „skvělý“ svět řízený UI popsal Walter Tevis
    ve své – pravda sci-fi knize – Zpěv drozda. A jak napsal pan Kadubec, v tomto
    světě jsou těmi nejméně potřebnými inteligenti.

  • J. Hruška • 29. července 2019

    „Tím nejdůležitějším ve středověku byla náboženská iracionalita, no a ta byla v současnosti vyhozena na smetiště dějin“
    Jistě. Odkazem středověku je dnešní doba. A co můžeme tušit jako odkaz dnešní doby? Ona sama se čím dál víc podobá „planetě Kirke“ od pana Nesvatby. Ve skutečnosti je islamizace západní společnosti záchranou před úpadkem do naprostého barbarství.
    Tmelem každé společnosti je náboženství. Tady se dá upravit známý Palackého výrok „kdyby nebylo Rakousko, museli bychom ho vytvořit“ na „kdyby nebyl Bůh, museli bychom ho vymyslet“. Ve skutečnosti si lidé vymýšlejí bohy i tak. Jaký Bůh nebo bohové, taková společnost. Ta dnešní už neuctívá bohy stříbrné a zlaté, ale papírové a digitální. Krom toho démony žaludku, přirození a vlastního rozumu. No a proti nim je i nepochopený Bůh Islámu o mnoho stupňů vyšší.

  • Bety • 29. července 2019

    J. Hruška napsal
    Tmelem každé společnosti je náboženství. Tady se dá upravit známý Palackého výrok „kdyby nebylo Rakousko, museli bychom ho vytvořit“ na „kdyby nebyl Bůh, museli bychom ho vymyslet“. Ve

    Já jsem se bez náboženství celý život obešla docela dobře.
    Nějak vám nerozumím – jaký rozdíl je mezi bohy zlatými a stříbrnými, nebo papírovými a digitálními? V obojím případě jde jen o moc a požitky, které
    je za finance možné získat. A každé náboženství si obojího vždycky urve
    pořádný kus. Nikomu neberu víru v Boha, ale nemyslím si, že by mě jakékoli –
    tedy ani to „nepochopené islámské“ náboženství zachraňovalo před
    úpadkem do naprostého barbarství. Barbarské války vedené ve jménu Božím
    byly a stále ještě jsou až příliš časté.
    A jestli je vlastní rozum démon – tak to by vysvětlovalo, proč se ho z nás kdekdo
    snaží vymítit.

  • Bety • 29. července 2019

    Pardon, správně jsem měla napsat – vymítat.

  • J. Hruška • 30. července 2019

    Bety napsal

    Pardon, správně jsem měla napsat – vymítat.

    To mně zajímá. Pomiňme takové perly, vzešlé z něčího vlastního rozumu jako antikomunizmus, metoo nebo grétenizmus, začněme skromněji a konkrétněji. Když pečlivě přečtete komentovaný článek, najdete na několika místech argumentaci, která je sice řečena jinými slovy, ale ve skutečnosti znamená „já tomu nerozumím, proto je to blbost“. Autor je chytrý a relativně slušný člověk, vědomě by takovou argumentaci nepoužil. Je to výsledek jeho vlastního rozumu nebo vymítání?

  • PPK • 30. července 2019

    J. Hruška napsal
    Ve skutečnosti je islamizace západní společnosti záchranou před úpadkem do naprostého barbarství.
    Tmelem každé společnosti je náboženství.

    Sorry, ale citát výše napsaný, je odporně pokrytecká a vysoce nebezpečná lež! Pravda reality vždy může vycházet jen z historické zkušenosti lidstva a výrok výše uvedený je jen přáním jeho autora p.Hrušky. Nic víc. A jaká ta zkušenost tedy je? Je tato:

    Historická zkušenost lidstva praví, že tmelem každé společnosti není žádné náboženství, ale pouze přírodou a její sebezáchovnou společností uzákoněný mírumilovný morální imperativ: Žít a nechat žít. A naopak o náboženství rovněž platí: Tmelem každého náboženství jsou pouhá dogmata výmyslů samozvaných služebníků jakýchkoliv bohů. Služebníků, kteří si usmyslili sami se stát vládci a pak lidstvu vládnout podle svých tyranských představ.

  • orinoko • 30. července 2019

    Budu trochu mimo a přesto in.
    V „nasi“ firmě se objevily na dámských zachodech grafické popisky, jak používat zachod.
    – Za prve, na zachod, na misu, se seda.
    – Za druhe, trefujeme se do misy.
    – Za treti, pouzity hygienický prostředek ze zásobníku nehazeme do kose, nebo vedle sebe, ale do misy, a splachneme.
    – Za čtvrté, děláme to pokazde, když toto místo navstivime.
    – Za pate, poněkud jiný problém řešíme jinak.

    Novinky na panskych zachodech. Věčně ucpana umyvadla. Protože tam jiný lidský zdroj z dovozu, haze totéž , co jiný do záchodové misy.
    Tomu říkám pokrok.
    Čidla , senzory a sondy robotů nestačí zirat.
    Cesko postihl vpad negramotu.

  • Gatta • 30. července 2019

    Re PPK a J.Hruška:
    Pan Kysučan v knize „My a oni“ (doporučuji) v úvodu píše že každá společnost má 3 roviny – materiální potřeby – kulturní aobecně civilizační život – rovina vyšších hodnot. Zde do této skupiny patří nejen všechna náboženství, ale i víra v tradice, filozofie, představa (i atheistická) ideání společnosti a vztahů … …
    Teprve tato rovina dává lidem ve vyspělých společnostech smyslu existence společnosti i smysl života každého člověka.
    (pozn: lakota, obžerství, pýcha … takový smysl života nedává – ani Zlaté tele.)

    Jak zde občas vzpomenu Engelse (parafrázuji) – bohové obývají krajinu za hranicí našeho poznání – tedy jimi zabydlujeme oblasti našeho strachu a nejistoty.
    A bohové skutečně existují (v obecném slova významu) – např antičtí bohové jsou jen perzonifikací síil silnějších než člověk, sil jimž nerozumí a síly, které přetvávají věky. Nelze je ovládnout ani uplatit ani s nimi nic usmlouvat – jen je respektovat a modlit se, aby jejich projevy byly k lidem příznivé.
    Představy katolíků a třeba i budhistů, že je možné množstvím a hloubkou modlitby „bohy“ ovlivnit je normální „spiknutí psychologů“ – které subjektivně opravdu funguje … ale na božské (přírodní) síly nemá žádný vliv.
    (pozn: Krásně to popsal Exypery v Citadele – kapitola LXXIII , kde vidí podobu boha jako neoblomný obrovský černý mlčící kámen.)

    Tedy ne náboženství ale smysl života člověka i společnosti nám chybí.
    Muslimové nás nezachraňují – ale oni mají hned dva smysly pro svoji existenci – Allaha a západní bohatství (a ženy) .

    https://www.youtube.com/watch?v=Wa2i3H-wgRI

  • Punta • 31. července 2019

    Gatta napsal
    Tedy ne náboženství ale smysl života člověka i společnosti nám chybí.

    Trefil jste hřebíček na hlavičku! Trošku nás ten přehnaný individualismus a orientace na spotřebu vykolejily. Chybí nám akce Z a velké konkrétní cíle vůbec. Svoboda a jiné abstraktní pojmy už tak netáhnou. A nemyslím to ironicky, fakt ne.

  • Vlastimil • 31. července 2019

    Vezme takhle jednou majitel automobilky odborářskou delegaci, která si stěžuje na platy, do nové výrobní haly. Tam stojí dlouhé řady lesklých robotů a, pracují a z linky co chvíli sjede nové auto. Obrátí se k odborářům se slovy:“ Já vá , vy lopaty, už nikdy nebudu potřebovat, vše vyrobím i bez vás! Vy už si nevyděláte ani korunu!“ Do nastalé chvíle ticha se ozve hlas uklízečky Mařeny: “ Tak to jsem tedy zvědavá, šéfe, kdo ty auta od vás vlastně koupí! Starý, ale dobrý. Prima den, pane Kadubče!

  • jan123 • 1. srpna 2019

    Gatta napsal
    Tedy ne náboženství ale smysl života člověka i s
    polečnosti nám chybí.
    ……. smysl života je příliž široký pojem – ten je možné najít ve všech teismech i ateismech.Záleží na tom kdo a co si každý z těchto množin vybere a jak je uplatňuje v každodením životě.Mysím,že se to panu Kadubcoví zdařilo v jeho článku dobře naznačit.Smysl života jsem nalezl v ateismu,ale znám mnohé,kteří ho nalezli v náboženství.Jestliže se však chápou teismy a ateismy jako protiklady,je nutné,aby mezi nimy vládla sounáležítost a mír.

  • Gatta • 3. srpna 2019

    Re jan123 – jedná věc je osobní smysl života jednotlivce, ten je duležittý pro jeho chuť do života. Ale to nestačí …
    Druhá věc je totiž nutnost mít celospolečensky uznaný a přijatý smysl existence celé té vyspělé společnosti.
    Ať už to v historii byla služba Bohu či Císaři, budování Republiky či Říše , nebo budování spravedlivé či alespoň pro všechny bohaté společnosti.

  • Irena • 3. srpna 2019

    Já bych řekla, že největší roli hraje vždy svědomí, pravda a potřeba spravedlnosti. Všechny ty -ismy včetně náboženství vždy slouží jen k naplnění něčích cílů, ať už se jedná o moc nebo statky a to vždy vede k tomu, že jsou lidé určitým způsobem balamuceni, aby se obešlo jejich svědomí, pravda a potřeba spravedlnosti. Když to potom začne být neúnosné a konstrukce se zhroutí, nastoupí další -ismus či náboženství. Neustále nám vtloukají do hlavy, jak jsou lidé zkažení, jenže tohle právě dokazuje opak. Je zapotřebí proti lidem používat stále rafinovanější metody, aby se je povedlo obalamutit a udržet na uzdě, neboť svědomí, pravda a ta potřeba spravedlnosti vždy získá vrch. Dosud se jim to dařilo velmi dobře, protože vždy řídili dávkování informací, které se k lidem dostanou, to teď s nástupem internetu, mobilních telefonů atd. padlo. Zatím to tedy řeší tak, že se snaží jednak v hlavním proudu médií udržet svou propagandu (stále méně úspěšně) a na druhé lidi zahlcovat přemírou informací, aby jim to v hlavě vyvolávalo guláš. Otázkou je, jak dlouho se jim to bude dařit. Nevím, ale doufám, že z tohohle už se jim vybruslit nepodaří.