Vzdělaný a nevzdělaný čili Urozený a neurozený

Latina byla v minulých dobách univerzálním dorozumívacím jazykem v celé Evropě asi tak stejně jako je dnes angličtina. Hranice mezi jednotlivými královstvími a knížectvími byly naprosto prostupné, něco jako dneska Schengen. Studenti z kterékoliv země se mohli přihlásit ke studiu v kterémkoliv univerzitním městě, třeba student z Anglie se mohl bez problémů vydat na studia do Salamanky, Padovy, Paříže či Prahy. Studium si ovšem musel platit ze své kapsy. Taktéž řemeslníci se mohli potulovat po celé Evropě a získávat či předávat řemeslnické odborné znalosti a vědomosti kdekoliv. Muži toužící po válečných dobrodružstvích se mohli upsat verbíři lhostejno z kterékoliv země, rozhodující byla pouze výše žoldu. Žoldák z českého království klidně mohl být ve službě nějakého bavorského či skandinávského knížete a naopak, žoldáci z německých a severských knížectví zase sloužili u nás. Docela ochotně se nechávali zverbovat do armády, bylo to pro ně lepší než doma živořit o hladu. Stejně jako kontraktoři dnes. V naší demokracii holt napodobujeme středověk.

V době tzv. temného středověkého feudalismu tedy existovala naprostá svoboda pohybu a cestování. Netýkalo se to ovšem nevolníků, ti se nemohli odstěhovat ani ze své vesnice do vesnice sousední bez milostivého souhlasu panstva. Takže pro 90 procent obyvatel nějaká svoboda pohybu po světě neplatila. Vždyť to byl nevzdělaný, zaostalý, nekulturní a primitivní plebs, chátra, manuálové – zkrátka méněcenní podlidé.

Když jsem začal v šedesátých letech kantořit, tak jsem docela často zaslechl od starších kolegů větu: „Co jsou to dnes za učitelé, když neumí latinsky.“ (Taky jsem byl jednou upozorněn Rudym O., což byl neodsunutý sudetský Němec: „Jak ty být učitel a nemít vyleštěné boty?“) No, latinu jsme se fakt neučili, ani angličtinu, neboť univerzálním dorozumívacím jazykem v tzv. táboře míru a socialismu, tedy v zemích, které po II. světové válce připadly do vlivové sféry Sovětského svazu, byla ruština. S Maďarem či Endérákem (Východní Německo NDR – Německá demokratická republika) jsme se bezproblémově, sic všelijak kostrbatě, domluvili rusky. Ruština holt byla všeobecným komunikativním jazykem v celém tzv. Východním bloku. Platilo to i pro hovory třeba s Gruzíncem či Tádžikem. Naše školství bylo po roce 1948 oproti prvorepublikovému radikálně změněno. Autorem oněch změn byl Zdeněk Nejedlý a dle mého názoru ty změny byly vysoce kladné, už třeba jenom to, že studium bylo bezplatné. No a že neumím latinsky, ba ani anglicky či německy, nepovažuji za nějaký hendikep, ostatně dnes mi jakýkoliv text z jakéhokoliv jazyku bezproblémově přeloží překladač Google. Vynikající v novém školství byl také důraz na racionální a ateistický pohled na svět. Proti Nejedlého školským reformám nenalézám žádná negativa, ba naopak nalézám i dnes jenom samá pozitiva.

Jeden školní rok jsem měl ve třetí třídě osmiletého Mirka, syna mého dobrého známého. Mirkovi učení nějak moc nešlo, ale zase doma bezproblémově zvládl rozebrat otcovu motorku Jawu 250 do posledního šroubečku a zase dokonale složit, což bych já v žádném případě nezvládl ani dnes. Tomu říkám výkon! Sice učení ve škole docela zanedbával, ale dnes je vynikající úspěšný podnikatel. Vlastní náklaďáky, bagry a podobnou těžkou techniku. Nabídkami práce je plně vytížen, nemusí mít žádné obavy o to, že by pro svůj autopark neměl práci a nějak nechtěně zahálel.

Srovnejme Mirka s pouhým základním vzděláním třeba s rusistou Em Cé Putnou. Který z nich je přínosem pro společnost a který z nich je pouhý parazit? Jistěže profesor Putna ve škole exceloval v detailních znalostech české katolické literární moderny na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Jsem si jistý, že je v tomto oboru skutečný odborník. Mně osobně je sice katolická moderna silně vzdálená, nikdy jsem nedokázal dočíst do konce ty literární katolické skvosty, neboť mne převelice nudily. Jistěže pro Em Cé Putnu to mohou být duchovní poklady. No proč ne? Někdo rád vdolky a druhý holky.

Jenomže jakýpak prospěch z jeho odbornosti má společnost? No dobře, předává své odborné specifické znalosti svým studentům. Sepsal i několik odborných prací. Roku 1995 získal doktorát a roku 1998 získal docenturu za monografii „Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918“. Profesorem v oboru sociální a kulturní antropologie byl jmenován roku 2013. President Miloš Zeman odmítl Putnu jmenovat profesorem, dekret mu tudíž předal ministr školství Petr Fiala.

Roku 2015 vydal knihu „Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity“. Skutečně jsem se snažil ono dílo poctivě přelouskat. Ale hned v úvodní části jsem byl docela šokován názorem, že Rusko a jeho obyvatelé byli absolutně neschopní sobě sami vládnout a proto si museli pozvat germánské severní kmeny, aby jim milostivě zařídili státnost a vládli jim, neboť sami by to nedokázali. No ještěže netvrdil, že ruština, ruský jazyk, je pouhým germánským dialektem, i když bych se u Putny ani nedivil. No a zdůvodnění vhodnosti germánské vlády ještě podepřel tím, že to Bůh si přál, aby Rusům vládli Germáni, aby je alespoň trošku zcivilizovali. No a Lenin, Stalin i Putin jsou samozřejmě zločinci, protože odmítli vládu Germánů nad primitivním národem a tudíž odmítli Boží nařízení a jsou tedy po právu zločinci. Pěkná logika, že?

No, moc se nedivím, vždyť žijeme v době post-vědecké, takže se ani není čemu podivovat. Tož takové máme k dispozici post-vědátory. Dle mého názoru z celé knihy Obrazů ruské religiozity čiší ba až přímo soptí nepříčetná nenávist ke všemu ruskému.

Podobně je na tom i sinoložka Olga Lomová, která je také sinofóbka a stejně jako rusolog Putna je také rusofób. To mají zálibu v tom, co nenávidí? Sinoložka Olga Lomová vystudovala sinologii v době komunistické normalizace v letech 1976-81 se ziskem kandidátské hodnosti CSc. Její překlady starověké čínské poezie jsou vynikající a za překlady čínské prózy jí patří velké díky. Ovšem její hanopisy na politiku současné Číny a chvalopisy na Tchajwan zveřejňované na Aktuálně.cz by si mohla raději odpustit. No, kdoví proč to tak píše.

Znám osobně několik absolventů vysokých škol – obdivovatelů knížete. To, že je postižen vcelku mírnou formou debility jim vůbec nevadí, přece znají z historie, že docela pěkná řádka panovníků (králů, císařů, knížat, ministerských předsedů…) byla postižena silnou formou idiocie a přesto jim byly prokazovány božské pocty, takže obdiv ke knížeti je vlastně v normě. Nijak se jim to nesnažím ani zpochybňovat, akorát občas mám nějakou ironickou poznámku, na což zase ti obdivovatelé vůbec nezareagují.

Putna a Knížák, superprofesoři a superintoši, ale řidičák na auto nezvládli. Nebo dnes už jo? Mají? Zato zvládli tak velepraktické věci jako znalost literatury katolické moderny a provádění přiblblých hépeningů. Putna může přece po osmihodinové manuální práci potom v klidu domova pročítat texty české katolické moderny a psát si o přečteném poznámky a Knížák doma v obýváku může klidně provádět hépeningy a vykřikovat různé tibetské tantry a mantry. No proč ne? Ať si to ale provádějí doma a neotravují tím pracující lid. Ale aby byli za to ještě placeni z daní zaměstnanců? Tak to je naprosto zvrácené. Stejné je to s herci. Divadla a filmoví producenti dostávají státní dotace. A proč? Copak jsou tak mizernými komedianty, že si na sebe nevydělají? Copak nějakému dělníkovi zaplatí kapitalista za mizerný výkon? Kde je tedy to tolik propagované svobodné podnikání, když žijí z dotací? Navíc spousta těchto intošů, třeba Pithart, Halík, Herman, Honzák, Klaus a spol., vystudovali zdarma za socialismu, no neměli by s opovržením odhodit tituly získané v oné zavrženíhodné době?

Možná někomu připadne z výše napsaného, že jsem nějak příliš zaujatý proti inteligenci. Nikoliv, vzdělance technického směru a jejich výsledků prakticky využitelných pro vylepšení života obyvatel si velice vážím, ti mají můj obdiv a moje velké ocenění. Jak si ale mám vážit právníka (a biskupa) Pierre Cauchona, který odsoudil Johanku z Arku k smrti upálením, aby pak po pár letech zařizoval její svatořečení? Jak si mám vážit dnešních právníků nehledajících spravedlnost? Jsou stejní jak ten francouzský právník-biskup.

Nikdy nepracující nefachčenci-disidenti byli u toho, když se urychleně rozdělovalo všechno to, co pracující dělnická třída vytvořila za 40 let. No a co jaksi nějak nešlo ukrást, tož se to zničilo, zbouralo, srovnalo buldozery, případně i podpálilo. Tak u nás vznikla zbohatlická elita národa. Klaus dle návodů Thatcherové a von Hayeka, které bezmezně obdivuje a vynáší až do nebes, jejich lup zlegalizoval udělením presidentské milosti. Takže nic nového pod sluncem, pouze se málem detailně zopakovaly a v mnohém vylepšily poměry po bitvě na Bílé Hoře. Návrat do středověku se docela zdařil. Počty našich novodobých elit jsou procentuálně naprosto stejné jako počty středověkých feudálů. Stejné procento je i robotujících.

A nejvíc se mi líbí jak ti, kteří v životě nikdy nepracovali, nevstávali v pět ráno aby v šest začali makat, nikdy nechodili týden na ranní, týden na odpolední a týden na noční směny a ani zpovzdálí neviděli nějakou pracovní manuální činnost, tak tihle intoši řeší velikánský problém – co budou ti manuálové dělat, když to za ně udělají roboti, kterým nebudeme muset platit mzdu. Budou zbyteční, nepotřební, akorát se nám budou plést pod nohama. A nacházejí řešení jako vyzmizíkovat je, nebo poslat do rovníkové Afriky či za polární kruh…, no prostě inteligenti, co jiného by mohli také vymyslet.

Jenomže svět se přece jenom změnil a to právě zásluhou technické inteligence. Tím nejdůležitějším ve středověku byla náboženská iracionalita, no a ta byla v současnosti vyhozena na smetiště dějin. Jistěže se ještě i dnes spousta intošů přehrabuje na tom smetišti a hledá tam duchovní démanty. Tak ať hledají, nikdo jim v tom nebude bránit. Ale měli by se v tom přehrabovat za své a nikoliv za státní finance.

Ovšem technologický vývoj už nelze nijak zastavit. Nelze se už vrátit do středověku, ba ani do antiky, kde už sice v praxi vyzkoušeli robotizaci před více než dvěma tisíciletími a fungovala jim docela dobře, neboť práci přenechali mluvícímu nářadí – neobčanům. Polovina robotů-mluvícího nářadí snadno uživila druhou nepracující polovinu, boháči a oligarchové a plutokrati už i tam tehdy existovali. To ale už fungovat dnes nebude. (Tedy doufejme!)

Racionální technici skutečně mluvící nářadí nahradí roboty-stroji, tedy nemluvícím nářadím. Už je to praktikováno ve velkém a během pár desetiletí bude fyzická práce vskutku celkově nahrazena strojovou technikou. A to nejenom manuální práce, neboť počítačová výpočetní technika nahradí i většinu úředníků. A samozřejmě ta tzv. umělá inteligence bude hrát rozhodující roli i v ekonomickém rozhodování. Pro jakýkoliv problém nalezne (doporučí) tu nejoptimálnější variantu. A v průběhu nějaké ekonomické záležitosti bude automaticky doporučovat ten či onen postup. Na co potom budou nějaké parlamenty a senáty a ekonomičtí poraděnkové? A zajisté ztratí smysl i existence nějakého kapitalisty šéfujícího nějakou fabriku. K čemu budou kapitalisté, když jejich fabriky bude řídit místo nich umělá inteligence? Konkurence ztratí smysl. Výrobní halu s nainstalovanými roboty lze postavit během měsíce kdekoliv, třeba v rovníkové Africe či za polárním kruhem.

A k čemu budou miliardáři? Nač jim ty miliardy budou? Kam a do čeho se bude investovat, rozhodne přece umělá inteligence (tedy vlády států). Investice oligarchů budou bezpředmětné. Dnes banksteři tisknou libovolné množství financí, které rozdávají svým kamarádům. Tož s tím bude šmitec. Z banksterů se stanou bezdomovci. Kapitalismus s volnou rukou trhu se odebere do zapomnění. Peníze v podstatě mohou zmizet.

Intoši se trápí otázkou, co budou ti makanti bez práce dělat, budou se prý nudit a vymýšlet asi všelijaké revoluce. (To slůvko makant jsem pochytil na úřadu práce pár let před důchodem. Seděl jsem na židli a čekal na nějakou nabídku k práci. Úřednice paní T., raději ji nebudu jmenovat celým jménem, přede mnou vzala telefon a volala svému kamarádovi řka: „Ahoj Pepo, posílám ti jednoho makanta…“). No, a co budou ti makanti dělat? Co když budou napodobovat šlechtu a dnešní elity? Vezmou si příklady z historie, tedy budou chlastat, pořádat orgie a různé turnaje v golfu a tenisu, lovit lvy a slony v rezervacích … nemám obavy, že si nenajdou nějakou smysluplnou činnost a zábavu když nebudou muset pracovat. Horší to bude právě s těmi intoši, když se právě oni stanou naprosto nepotřebnými. Jak dlouho jim ještě vydrží živit se nesmyslnou činností v ziskových neziskovkách, žvaněním o právech absurdních menšin a o pravdě a lásce…

„Společnosti bez práce – to by představovalo antropologickou revoluci bezprecedentního charakteru“, píše Veronika Sušová. S tím naprosto souhlasím. Ano, bude to (a už je) naprosto srovnatelné se vznikem zemědělství a se vznikem průmyslové revoluce. Tehdy se přece také společnosti diametrálně (bezprecedentně) změnily. Vznik zemědělství se sice táhl celá tisíciletí a u průmyslové revoluce už stačilo jenom nějaké to století a při vzniku umělé inteligence to bude už jenom pár desetiletí.

Tak bych si závěrem měl zaprorokovat, tedy udělat prognózu podobně, jak to dělali intoši v Prognostickém ústavu. Akorát je nevýhoda, že za to nebudu placený. Tak až někdy příště.

***

Ale přece jen ještě přidám pár naprosto mezi sebou nesouvisejících příběhů.

Moje starší kolegyně si vyřizovalo nový občanský průkaz a byla velmi rozhořčená, že jí tam úřednice napsala, že se narodila na Ukrajině. Pobouřeně si mi stěžovala: „Narodila jsem se na Volyni a to bylo Polsko, ne Ukrajina, proč mi to napsali do občanky? Protestovala jsem, ale nepomohlo to.“

Doktor mne poslal před dvaceti lety do nemocnice, prý mám zvětšenou prostatu, což má skoro každý kolem šedesátky, a že je to příznak rakoviny. Tož jsem tam pobyl tři dny a čtvrtý den jsem z tama prchl. Vždycky jsem měl jakousi úctu k lékařům, tady jsem ji ztratil, neb jim jde pouze o prachy. Ale poznal jsem tam sympatického spolupacienta, takový čiperný důchodce, který pronajímá svůj byt ve středu města za cenu místně obvyklou a sám bydlí v zahrádkářské kolonii, kde si ještě za komunistů postavil zahradní chatičku, je to u lesa, takže na topení si donese z lesa klestí. Je spokojený, má měsíčně k důchodu něco navíc. Samozřejmě pronajímá byt jen tak na dobré slovo, příjem zajisté nedaní, to by byl blbej, no ne? Ten příjem ovšem není nic moc, stačí akorát tak pro něho a jeho družku na cigarety. Jsem taky kuřák, ale když si uvědomím, že krabička cigaret stojí málem stovku, což jsou tři tisíce za měsíc… Tak raději koupím machorku z Ukrajiny a balím.

Kdysi dávno za mnou přijel na návštěvu otec podívat se, jak pokračuji se stavbou rodinného domku. Právě jsem měl vykopaný septik strojem Hon z JZD za necelé tři tisíce korun, což byla tehdy moje měsíční mzda. Otec se na jámu díval a pronesl: „Proč jsi mi to neřekl? Rýčem a lopatou to mám za dva dny hotové.“

Otázkou je, proč a z jakého důvodu EU dělá to co dělá? Vždyť mimo EU to vyvolává akorát záchvaty smíchu. Že by to bylo záměrně proto, aby byla EU zničena? Že by to bylo v zájmu USA? To by bylo logické, neboť jim zmizí konkurence. A Rusku je lhostejné, pokud místo EU bude chalífát, vždyť pro Putina je to nevýznamné, přece i chalífát bude potřebovat plyn a ropu.

Čína a USA mají dočasnou výhodu v tom, že jsou technologicky a ekonomicky nejdále. Muslimský svět má ale zase výhodu ve svém množství obyvatel. Muslimský svět má obyvatel nejvíce, ale technologicky a ekonomicky je velice pozadu, což ovšem lze za příznivých okolností během pár desetiletí snadno robotizací vyrovnat.