L. A. Pochmelnych: Průmyslové řízení počasí

Nejdříve chránil Moskvu před sněhem, pak, po několika víceméně neúspěšných štacích, zařídil déšť v mexické poušti…

Krácení, překlad a titulky: Irena

Originální video (délka 5:29:33 hod.) najdete zde.

Stanův komentář: Nejdříve jsem si myslel, že to je nějaká legrace, ale když jsem si ověřil, že L. A. Pochmelnych má v dané oblasti několik patentů, zmrzl mi úsměv na rtech.

[do_widget id='custom_html-6']

5 comments on “L. A. Pochmelnych: Průmyslové řízení počasí

  • Kamil Mudra says:

    To mne nepřekvapuje. Je to jeden z vícero případů – vynález versus věda.

    Vitold Bakhir, zkonstruoval efektivní čističku vody nazývanou Stel. Vyrábí ji dnes v tisících kusů ročně a prodává např. do nemocnic. Neměla by prý fungovat ale funguje.

    Také v Rakousku žijící Johann Grander vymyslel speciální zařízení pro „revitalizaci“ a „energetizaci“ vody. Nikdo neví jak přesně zařízení funguje, a on toto tajemství samozřejmě nikomu neprozradí. Jisté ale je, že jeho zařízení funguje. Voda, která projde Granderovým filtrem je výrazně kvalitnější.

    Wilhelm Mohorn svého regulátoru vlhkosti už vyrobil 26000 kusů a jeho zákazníci jsou spokojení i když fungování svého přístroje vysvětluje, z hlediska fyziky, hodně „kacířským“ způsobem.

    Více ve videu:
    https://www.youtube.com/watch?v=IX0PIPx0Ygg#t=1551.79125

  • hudryper says:

    Člověk se musí smát,když slyší,že úplně kdekoliv na světě se politikové chovají k pokroku jako jeho majitelé,kteří zváží jeho prospěch pro politika a pokud by hrozil jeho neprospěch,vynález zabije.
    Asi nejveselejší pasáž je o leteckém rozprašování jen proto,aby šéf toho podniku mohl papalášovi odpovědět,že se létá a zajišťuje,aby nepršelo .Přitom všichni věděli,že pršet nemůže. Ale odpověď na to, proč je ta obloha tak pochmurná – to si určitě vynálezce přidal ze svého humoru.
    Odpovědět polibdírovi,že se přece neděje nic veselého,tak to by byl na pohřbu Andropova jeho konec. Výborný rozhovor plný lidsky uměřeného humoru. Díky Stane za jeho uveřejnění.

  • duro trulo says:

    Celá věda je pouze náhradou víry v bohy a to od doby židovského lháře co tvrdil, že rychlost světla je nejvyšší možná rychlost hmotných objektů a gravitace ohýbá prostor. Od té doby vymýšlejí pseudovědátoři kraviny jako teorie strun, superstrun, teorie M atd. A skuteční myslitelé, nedogmatici, nescholastici a nekorektní všímalci dostávají od „vědecké“ inkvizice bludné balvany, zákazy publikovat a když nepřestanou tak mají havárie. Inu lidstvo musí zůstat blbější prasat, aby mohlo otročit „bohům“ a jejich košér poskokům.

  • Nedávno jsem četla cosi, co se k tomuto tématu hodí: Když přicházíme ze střední školy na vysokou, jsme přesvědčeni, že víme všechno. Když vystudujeme tu vysokou, uvědomíme si, že naše vědomosti nejsou daleko od nuly.
    Já bych k tomu dodala, že tohle si myslí jen určitá část studentů. A mezi ně bezesporu patří pan Pochmelnych. Významnější část je naopak přesvědčena, že všechno ví a všemu rozumí. A díky výchově k tomuto pevnému přesvědčení (a také ostrým loktům) obsazuje právě tento typ lukrativní místa a všechno co se nějak vymyká jejich „znalostem“ dokáže pohřbít. Vědu je přece třeba usměrňovat, aby pracovala pro špičky a ne pro plebs – viz např. to Mexiko.
    Pan Pochmelnych může být také vysvětlením pro některé zde diskutující, kde se najednou vzala ta vysoká úroveň ruské vojenské techniky – jelikož pro špičky plánující se vrhnout do do náruče Západu bylo toto téma naprosto nezajímavé, zůstávaly novinky a inovace v šuplících. A kdo ví, kolik pro plebs pozitivních věcí je zavřeno v šuplících po celém světě – za prvé kvůli omezencům, kteří si myslí, že sežrali všechnu moudrost, a za druhé kvůli tomu, že o ně schválně není zájem.

  • Lev Alexandrovič Pochmeľnych, nar. 1935, Moskva. Absolvent fyzikální fakulty Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova (1964), kandidát matematicko-fyzikálních věd (1974). Má za sebou okolo 50 vědeckých publikací, patentů a certifikátů. Autor technologie meteorologické ochrany Moskvy před nadbytkem srážek metodou leteckého práškování oblačnosti ledotvornými reagenty (1982 – 1990). Autor technologie korekce počasí metodou ionizace atmosféry (1989). Jako vědecký pracovník řídil projekty navyšování srážek v Mexiku (1996 – 2008), na Kubě (2005 – 2008) a v Izraeli (2011 – 2013). Autor monografie: Fundamentální chyby ve fyzice a reálná elektrodynamika (2012). (V anglickém překladu: Fundamental errors in physics, electric universe and weather correction by air ionization (2014).

Napsat komentář


[do_widget id=recent-posts-2]