Pátá generace mobilní sítě může být vražedná

Reklama


Otevřený dopis české vládě

Letos byla v Jižní Koreji jako první na světě uvedena do provozu mobilní telefonní síť páté generace (5G) . V příštím roce má být její budování zahájeno i v České republice. Tato síť by měla dokončit propojení mobilních telefonních sítí s internetem, výrazně zrychlit stahování dat, umožnit dálkové ovládání dění v domácnostech a provoz aut bez řidičů. Její zavedení ale bude znamenat až stonásobné zvýšení elektromagnetického záření v atmosféře, kterému budou vystaveni všichni lidé, zvířata i rostliny na celé planetě. Protože k přenosu dat budou používány vysoké frekvence, které obtížně pronikají pevnými materiály, budou muset být antény ve městech rozmístěny po sto metrech a plánuje se, že ve vesmíru bude rozmístěno až 20.000 satelitů, které zajistí, že signál mobilní sítě páté generace (G5) bude dostupný kdekoli na Zemi. Před realizací tohoto systému varuje 215 vědců z celého světa ve výzvě „Zastavme 5G projekt na Zemi i ve vesmíru„.

Už od 80. let minulého století vědí vědci, že buňky živých organismů jsou ovladatelné elektromagnetickým zářením, protože samy při své činnosti vysílají elektromagnetické vlny a mohou tedy být elektromagnetickým zářením i poškozeny. Hustota elektromagnetického záření v atmosféře přitom rok od roku roste.

Od začátku minulého století se začalo vyvíjet nejdřív telegrafické, potom rozhlasové a potom i televizní vysílání a zároveň se rozvíjely i vojenské bezdrátové komunikace. Od roku 1995 pokrývá celou planetu americký navigační systém GPS a ruský systém GLONASS a vlastní navigační systémy, pokrývající celou planetu, vyvíjejí i Evropská unie a Čína. Koncem 80. let začaly být budovány i mobilní telefonní sítě a o něco později začaly být instalovány do domácností, dopravních prostředků, restaurací, hotelů atd. wifi routery. Všechny tyto systémy používají mikrovlnné záření, které je v lidském organismu pohlcováno kůží, ale částečně do něj i proniká. Systém G5 má používat ještě vyšší mikrovlnné frekvence, které jsou v ještě větší míře pohlcovány kůží, ale někteří vědci upozorňují, že cévy, nervy a jiné elektricky vodivé struktury v lidském těle „jsou schopny vést radiací indukované elektrické proudy hluboko do organismu“. V tom případě tam mohou vyvolat škodlivé reakce a technologie G5 by neměla být zaváděna bez důkladného prozkoumání účinků jejích frekvenci a pulsování na živé organismy. Řada z 215 vědců a lékařů, kteří zveřejnili výzvu k zastavení prací na systému G5, provedla pokusy, které prokázaly, že „mnoho různých druhů akutních i chronických nemocí a poškození je způsobeno netepelným účinkem (elektromagnetického záření) při úrovni záření o několik stupňů nižší, než by odpovídalo mezinárodním bezpečnostním předpisům“.

Jedním z nejvíce sledovaných onemocnění je v současné době onemocnění rakovinou. Ze zveřejňovaných statistik je zřejmé, že výskyt rakoviny roste od doby, kdy začala vzrůstat hustota elektromagnetické energie v atmosféře. Například od roku 1985 do roku 2003 vzrostl počet nově nahlášených případů rakoviny v České republice z přibližně 40.000 na přibližně 65.000 za rok a v roce 2016 bylo do Národního onkologického registru ČR (NOR) nově nahlášeno už 96.500 případů zhoubných novotvarů. Od roku 1985 do roku 2016 tedy vzrostl výskyt rakoviny u české populace o 141 %, a jak bylo nedávno uvedeno v českých médiích, každý třetí obyvatel České republiky může očekávat, že onemocní rakovinou.V roce 2016 žilo v České republice 562 329 osob, u kterých bylo v daném roce nebo dříve diagnostikováno onkologické onemocnění. V tomtéž roce zemřelo na rakovinu 27 261 lidí.

Světová zdravotnická organizace jmenuje jako hlavní příčiny rostoucího výskytu rakoviny obezitu, kouření, pití alkoholu, sluneční záření, záření lékařských přístrojů, znečištěný vzduch a pozdní mateřství. Spotřeba cigaret v posledních desetiletích klesá a znečistění atmosféry stagnuje. Nárůst výskytu rakoviny tedy nemohly způsobit.

V roce 1989 připadalo v České republice na každého obyvatele 8,2 litru vypitého čistého lihu a v roce 2016 11,9 litrů čistého lihu. To je nárůst o 45 % a podíl alkoholu na vzniku rakovinových nádorů se odhaduje na 5 %. Alkohol by tedy mohl být příčinou vzrůstu počtu lidí, kteří onemocněli rakovinou přibližně o 2,5 %. Obézních bylo v České republice v roce 1986 zhruba 15 % mužů a 21 % žen, tedy v průměru asi 18 % populace a v roce 2016 zhruba 27 % mužů a 26 % žen, tedy zhruba 26,5 % populace. Počet obézních lidí v České republice tedy, za zhruba stejné období, v jakém vzrůstal výskyt rakoviny o 140 %, vzrostl o 47 %. Podle amerických výzkumů mohla za vznik rakovinových nádorů v USA v roce 2007 obezita u 4 % mužů a 7 % žen. V tom případě se růst obezity podílel na nárůstu počtu lidí, kteří onemocněli rakovinou znovu asi dvěma a půl procenty.

Na přibývání lidí, kteří onemocní rakovinou se podílí i stárnutí populace. U patnáctiletých Čechů se každoročně objeví 18 případů rakoviny na 100 tisíc lidí tj. asi dvě tisíciny procenta populace, u padesátiletých je to už 502 případů, to je asi půl procenta populace v tomto věku a po osmdesátce dokonce 2203 případů, to je asi 2,2 %. (Zdroj)

V roce 1990 se Češi dožívali průměrně 71,5 let a v roce 2014 79 let. Za 24 let se tedy průměrná délka života prodloužila o 7,5 roku. To je prodloužení věku o 10,5 %. K tomu můžeme přidat 3 %, protože růst výskytu rakoviny jsme počítali za 29 let a prodlužování života za 24 let. Počítejme tedy, že za 29 let vzrostl průměrný věk dožití u české populace o 13,5 %. Mezi 50. a 80. rokem života výskyt rakoviny roste o víc než 200 %, tedy přibližně o 7 % ročně. Při prodloužení života o 7,5 roku se tak pravděpodobnost onemocnění rakovinou zvyšuje přibližně o 52,5 % u přibližně 9,4 % populace, celkově tedy asi o 5 % u celé populace. Když se to sečte dohromady, našli jsme vysvětlení pro přibližně 10% růstu výskytu rakoviny ze 141 % skutečného růstu jejího výskytu.

Nejrychleji přibývá rakoviny kůže. Mezi rokem 1987 a 2007 byl v Dánsku proveden výzkum 355 tisíc uživatelů mobilních telefonů, který neprokázal, že by s používáním mobilních telefonů vzrůstal výskyt rakoviny kůže, přestože kůže pohlcuje velkou část mikrovlnného záření.

V roce 2011 onemocnělo rakovinou celkem 83.551 Čechů a ve víc než 20.000 případů se jednalo o rakovinu kůže. To je jedna čtvrtina všech onemocnění. Přitom 80 % těchto nádorů se vyvinulo na místech na těle, která jsou obnažená a svítí na ně slunce. Tento účinek je připisován ultrafialovému záření slunce. V 80. letech minulého století začala, v důsledku vypouštění škodlivých plynů, řídnout ozónová vrstva atmosféry nad Zemí, která ultrafialové záření částečně pohlcovala. Přesto výskyt rakoviny kůže stagnoval kolem 6.000 případů ročně zhruba do roku 1992, kdy došlo k rekordnímu snížení hustoty ozónu v atmosféře. Zhruba ve stejné době ale začalo v atmosféře přibývat mikrovln a přibývá jich dodnes, přesto, že ozónová díra se postupně zaplňuje. V roce 2011 dokonce čeští vědci předpovídali, že nad Českou republikou by se měla hustota ozónové vrstvy vrátit do původních hodnot už v roce 2020. Tedy příští rok. Přesto od roku 1992, kdy ještě bylo hlášeno jenom zhruba 8 tisíc případů onemocnění rakovinou kůže (včetně onemocnění melanomem) do roku 2016 narostl počet nádorů na skoro 30.000. To je nárůst o zhruba 400 % navzdory tomu, že ozónová vrstva atmosféry se zhušťovala.

I kdybychom odečetli od celkového růstu výskytu rakoviny rakovinu kůže, vyšel by nám od roku 1985 do roku 2016 u rakoviny ostatních orgánů nárůst o přibližně 35.000 případů (z 33.000 v roce 1985 na 68.150 v roce 2016), tedy přibližně o 50 %, od kterých bychom mohli odečíst 10 % kvůli rostoucí spotřebě alkoholu, obezitě a stárnutí populace. Neuměli bychom ale vysvětlit, proč výskyt rakoviny vzrostl o dalších 40 %.

V červenci loňského roku uzavřela belgická vláda dohodu se třemi mobilními společnostmi, podle které měly být zrušeny přísné standardy pro přípustnou hustotu elektromagnetické energie v atmosféře, aby tím bylo umožněno budování mobilní sítě G5. Jako první měla být síť vybudována v Bruselu. Belgická ministryně životního prostředí ale letos rozhodla, že budování sítě G5 v Bruselu bude pozastaveno, dokud nebude zajištěno, že příslušné standardy pro hustotu elektromagnetické energie v atmosféře budou při fungování sítě dodrženy.

I česká vláda by měla zajistit, že systém G5 nebude spuštěn dříve, než bude prověřeno, že není škodlivý pro lidské zdraví. Statistiky růstu výskytu rakoviny a dalších nemoci v Jižní Koreji od letošního roku, v porovnání s ostatními vyspělými státy, by mohly být dobrým vodítkem.

Za Spolek za zákaz manipulace lidské nervové soustavy radiofrekvenčním zářením

Mojmír Babáček, předseda

Přejít do diskuze k článku 1 komentář