16. 1. kampaň na šestce pokračovala komentářem Juraje Hrabka z Bratislavy. Opět zcela jednostranná protiruská propaganda končí neuvěřitelným nesmyslem: „Mám dôvod si myslieť, že zmluvu porušuje ruský Gazprom, ktorý SPP (Slovenskému plynárenskému průmyslu) nedodáva plyn, hoci ho dodávať má. S Ukrajinou zmluvu SPP na dodávku plynu nemá, takže k jej porušeniu ani nemôže prísť." Co si Juraj myslí, jistě není zajímavé, pikantní by mohlo být, čím tak činí.

 

Ján Čarnogurský shrnul situaci takto: „Zo sledu udalostí je jasné, že ruská strana hrala vždy čiernymi figúrkami. Reagovala iba na protiprávne kroky ukrajinskej strany. Ako však prezentovali situáciu slovenské a české médiá? Najskôr opäť vinu dávali výlučne ruskej strane. Slovenské SME zo 7. januára prinieslo na titulnej strane nadpis: „Mráz prichádza zas z Kremľa". Neskôr prezentovali situáciu nanajvýš ako zavinenú oboma stranami, Ruskom aj Ukrajinou." A o kus dál: „Slovenské médiá po celý čas väčšiu časť viny, ak nie celú, dávali Rusku. Denník SME, ktorý najviac otvára stránky protiruskej propagande 12. januára napísal: „Rusko sa s obnovou dodávok plynu zmrznutej Európe neponáhľa", 13. januára: „Európa stráca trpezlivosť s Ruskom", slovenské Hospodárske noviny 12. januára: „Plyn mohol tiecť, Rusko zasiahlo". Kritiku Ukrajiny v médiách nenájdete."

 

ČRo 6 je však – na rozdíl od tisku – veřejnoprávní instituce, je placená všemi posluchači. Proto by si vůbec neměla dovolit provádět jednostrannou a navíc zcela prolhanou propagandu. Od „českého" tisku jistě nelze očekávat nic jiného, než ony známé žumpoidní výtrysky, ale veřejnoprávní stanice by si něco takového dovolovat neměla.

 

Trochu historie: ČRo 6 vznikl převzetím většiny pracovníků rádia Svobodná Evropa, kteří do Prahy přišli z původního sídla v Mnichově. RFE bylo financováno vládou Spojených států a jistě nemalý vliv na profil stanice měla CIA. Je zcela jisté, že někteří z redaktorů měli vztahy s touto bohulibou organizací velmi těsné, pokud ne nejtěsnější. Co jiného je možné čekat od těchto vysoce nevěrohodných osob, než zcela jednostrannou propagandu?

Ostatně – nejsou v kotlině sami. Část státních úředníků a politiků projevuje oddanost až zamilovanost k USA v míře, která není vysvětlitelná jinak, než vysokou mírou hmotné zainteresovanosti. Netřeba je jmenovat, to jsou ti, kteří jsou připraveni vyslovit ty nejnehoráznější nesmysly, byť by se stávali trapnými a směšnými.

 

Ještě jednou se odvolám na Čarnogurského: Rusko skutečně ve všech dosud proběhlých partiích, a to včetně Čečenska, hraje černými figurkami. Reaguje na nepřátelské kroky bývalých republik SSSR, bývalých satelitů a NATO, a za vším pak stojí intelektuální dyslektik z Bílého domu. I když kroky americké administrativy za Clintona také nebyly z nejpřátelštějších.

 

Amerika i část evropských představitelů a tisku nasazují Rusku psí hlavu. Když vás bude pořád někdo nespravedlivě odsuzovat až ponižovat, tak vám jednoho nepříliš krásného dne dojde trpělivost, pokud máte dost síly k tomu, abyste ji projevili. A tohle se právě stalo teď, v plynové kauze, předtím v Gruzii. Evropský vandrák a drzá americká straka, Ukrajina, se domnívá, že může vydírat, neplatit, porušovat smlouvy, to vše zatím s pomocí části západního tisku a kompletně českého.

 

Jistě není náhodou, že se protiruská propaganda nejsilněji ozývá právě z Česka a Polska, dvou zemí, které se (spolu s copany a kravatožrouty) vydaly cestou úplného spoléhání na strýčka Sama, sólovou antiraketovou krasojízdou, kterou zbytek Evropy spíše odsuzuje. Je to totiž hra s ohněm vedle výdejního stojanu s benzinem.

 

Je doslova tragédií až krachem současného za demokracii se vydávajícího systému, že namísto svobodného a objektivního tisku a médií tady máme odpornou propagandistickou mašinerii. A lidé, kteří ve vysokých vládních funkcích a v tisku předvádějí ono zcela trapné a neakceptovatelné protiruské štvaní, ti jsou buďto úplně zfanatizovaní, hloupí, nebo zcela podplacení.

 
Viz titulek.
 
 
Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz