P. C. Roberts: Nové protiruské sankce coby památník washingtonské zločinnosti

Kongres Spojených států svým téměř jednomyslným schválením návrhu zákona o nových protiruských sankcích – jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu – dal světu najevo, že raději odstaví z úřadu svého prezidenta a zvýší riziko světové nukleární války, než by uvažoval o normalizaci vztahů s Ruskem. Přičemž s vetem Trumpa k tomuto návrhu zákona nelze počítat, protože návrh prošel v obou komorách Kongresu s více než dvoutřetinovou podporou kongresmanů, jež prezidentovo případné veto stačí eliminovat.

Navrhovaný zákon o nových protiruských sankcích uzavírá cestu možnosti snížit stále vzrůstající napětí mezi dvěma hlavními jadernými mocnostmi a dokazuje, že i kdyby uvnitř Kongresu třeba i existoval zájem snížit hrozbu války či vyhnout se kvůli sankcím roztržce s Evropou, pak zájem pobírat i nadále štědré příspěvky od mocného a bohatého vojensko-bezpečnostního komplexu všechna ostatní hlediska hravě přebíjí.

Bezohledné a nezodpovědné rozhodnutí amerického Kongresu zcela jasně dokládá, že Washington si s rozmyslem vybral konflikt s Ruskem jako hlavní prvek své zahraniční politiky. Což ruské vládě už snad konečně dopomůže k poznání, že její milovaná iluze o tom, že dohoda s Washingtonem je přece jen možná, byla omylem. Jak už jsem napsal nesčetněkrát, jediná dohoda, ke které může Rusko ve vztahu k USA dospět, je dát ruce nahoru a přijmout neomezenou americkou nadvládu nad světem jako fakt.

Fíkovým listem, který si Kongres pro své znásilnění diplomatických protokolů a mezinárodního práva vybral, je nepodložená domněnka o ruském ovlivnění amerických prezidentských voleb ve prospěch Trumpa. Organizace někdejších činitelů amerických zpravodajských služeb k tomuto obvinění vydala v minulých dnech prohlášení, že ono domnělé ruské vměšování bylo podrobeno forenznímu vyšetřování s tím závěrem, že k žádnému ruskému vměšování nedošlo. Jednalo se o vnitřní domácí únik iformace, která byla do amerického podvrhu zkopírována a byl do ní zakomponován i ruský „otisk prstu“.

Takže: žádný forenzní důkaz, naznačující ruské vměšování, neexistuje. Všechna obvinění Ruska byla vymyšlena a zfabrikována, a všichni ti, kteří o ruském vměšování mluvi, to dobře vědí. Není tudíž žádného rozdílu mezi dnešním americkým obviněním z ruského vměšování a Hitlerovým obviněním z roku 1939, že „minulou noc polské jednotky překročily naši hranici“, což byl Hitlerův fíkový list pro jeho útok na Polsko.

Tento Kongres používá tedy očividně průhlednou lež k tomu, aby jí ospravedlnil své porušení mezinárodního práva, čímž záměrně zhoršuje jak vztahy s Ruskem, tak s Evropou. Dokazuje tím, jak pevně je rozhodnut konflikt s Rukem zintenzivnit. Očekávejme proto už jen další falešná obvinění, další provokace a další hrozby.

Zdroj: Paul Craig Roberts

Vybral a přeložil Lubomír Man