Svět ruskýma očima 610

  09.05.2021 Svět ruskýma očima
22
 

Nové politické reálie: Odmítnutí „Minska“ Ukrajinou a velvyslanec USA ve vyhnanství

Igor Šatrov

2. května 2021

Ukrajinské úřady tvrdí, že by prý měly strany konfliktu najít jiné místo a zemi k jednání. Vztahy mezi Běloruskem a Ukrajinou ochladly a nikdo z Běloruska už nechce zprostředkování. Nastal konec Minských dohod?

Svůj názor na celou věc sdělil děkan Fakulty filozofie a sociálních věd Běloruské státní univerzity Vadim Gigin.

Zdá se, že oficiální Kyjev chce využít události v Bělorusku k tomu, aby anuloval a zničil všechny dříve podepsané dohody. Prezident Zelenskij srozumitelně zformuloval stanoviska:

  • Kdyby byl sám na místě Porošenka nepodepsal by to;
  • nebude respektována ta posloupnost, která je stanovena;
  • nebudou respektovány všechny body, ale jen část;
  • ať nejdřív plní Rusko a potom my;
  • pokud něco splníme, stejně Luganská a Doněcká oblast nedostanou žádná práva.

Je to úplné odmítnutí dohod.

Bylo za těchto podmínek důležité místo Minsk?

Samozřejmě bylo. Protože bylo posledním mostem a umožňovalo udržet dialog, normální mírový dialog. Musíme chápat, že nejde jen o geopolitické hrátky, ale jde o osudy milionů lidí. Lugansk a Doněck jsou jedny z nejhustěji zalidněných oblastí v Evropě. Lidé tam ve skutečnosti žijí v první linii fronty.

Pravidelný dialog v Minsku umožňoval udržovat kontakty: Mohli se vyměňovat váleční zajatci i urovnávat a chladit horké hlavy. Nyní chtějí minské dohody zrušit. Minimálně je to chyba. Od těch, kteří chtějí proces torpédovat, je to jasná sabotáž.

Třeba to nejde přímo z Kyjeva, rozhodnutí přichází ze zcela jiných hlavních měst. Ale o torpédování Minského procesu se jedná určitě.

Velvyslanec USA v Bělorusku žije ve Vilniusu.

Nač v této situaci, kdy jsou masky strženy a označen loutkovodič, je americký velvyslanec? Prý jej chcete vrátit?

Hned bylo jasné, že nepřijede, protože bylo otázkou, komu předá své pověřovací listiny, když Američané považují běloruského prezidenta za nelegitimního.

Běloruské ministerstvo zahraničí oficiálně napsalo, že velvyslanec, který nám bude říkat o naší nelegitimnosti, pro nás bude persona non grata. Poté přišly Amerika s Litvou s další fintou: Velvyslanec bude akreditován ve Vilniusu. Je to v diplomacii neobvyklé. Ve Vilniusu budou dva američtí velvyslanci. Z diplomatického stanoviska to nedává smysl. Takže v nejbližší době asi americký velvyslanec nedorazí.

Situace vytváří těžkosti pro podnikatele. Nějak se musejí získávat víza. Obchodní kontakty stále jsou.

Američané stvořili novou diplomatickou realitu: Velvyslance v exilu, velvyslance USA v exilu. V Litvě mají i takzvaného „prezidenta v exilu“. Je to Tichanovská, kterou si oni sami najmenovali.

Převzato z Pravda.ru

***

Berbocková nebo Laschet: Pohledy ze zahraničí na kandidáty pro funkci kancléře

Daniil Vinogradov

1. května 2021

Poté, co byla Annalene Berbocková ustanovena kandidátkou do funkce federální kancléřky za Zelené, ji na Facebooku tvrdě kritizoval bývalý spolupředseda levice Oscar Lafontaine.

Vybuchl v tirádě o zahraničně politické koncepci „válečnicky naladěné zelené strany“ a upozornil na snahy spolupředsedkyně „provádět ještě intenzívnější přezbrojování, dovážet do Německa zbraně a pomáhat USA obkličovat Rusko“. Bývalý sociální demokrat, který vystupoval začátkem osmdesátých let proti členství SRN v NATO a proti rozmisťování amerických Perschingů v Německu uvedl, že jak sama Berbocková, tak i politická síla, která ji řídila, jsou „kontrolovány USA“.

Armin Laschet, předseda strany CDU, kandiduje na funkci federálního kancléře za blok CDU/CSU a usilovně se snaží vymanit se z označení politika extrémně loajálního k Moskvě. Představitel strany, jejíž kořeny sahají až k hnutí za mír, je v zahraniční politice mnohem radikálnější a agresívnější než druhý konzervativec. Názory obou politiků mají dost společného. Je mezi nimi určitá podobnost. Oba mají zkušenost z práce v hlavním zákonodárném orgánu EU. Laschet byl členem Evropského parlamentu v letech 1999 až 2005, po něm přišla Berbocková a až do roku 2008 pracovala v kanceláři Elisabeth Schroedterové, poslankyně za stranu Spojenectví 90/Zelení. Laschet i Berbocková se považují za pevné Evropany a jsou stoupenci plné evropské integrace.

Laschet považuje spolupráci Francie s Německem za důležitou pro Evropu, podobně jako kdysi Helmut Kohl. Obdobně se na věc dívají Zelení. Laschet i Berbocková se shodují i ohledně upevňování celoevropské bezpečnosti a obrany. Laschet si přeje zvýšení podílu vojenských výdajů na 2 % HDP, k čemuž nabádají USA a Stoltenberg. Loni zvýšení prosazovala také Berbocková, ale po jmenování kandidátkou na kancléřku kritizovala ve svém prvním interview „spor o 2 %“ a označila jej za „absurdní“. Prý musejí být výdaje na obranu zvýšeny, ale 2 % nemusejí přesahovat.

Postoje obou kandidátů jsou totožné i v zahraničních operacích. Laschet říká: „Zahraniční operace závisejí na našich politických zájmech v oblasti bezpečnosti a na našich závazcích v rámci EU a NATO.“ Berbocková také nemá, přes mírumilovnost svojí strany, žádné výhrady proti účasti Bundeswehru na operacích mimo Německo. Prohlásila: „Naše země se nemůže sklánět a dávat prostor pro akce autoritativních režimů.“

Volební program Zelených zdůvodňuje možnost humanitárních intervencí, které plní „závazky na obranu mezinárodního práva“, například k „zabránění genocidy a vytvoření možností pro rozuzlení konfliktu politickými postupy“. I to je v programu Zelených.

Oba politici vystupují pro obnovu transatlantických vztahů s USA. Podle Bebockové by se vylepšením vztahů s Washingtonem řešila i klimatická spolupráce.. K tomu navrhla dvoustranný pakt. Laschet má v ruce dva trumfy, které jej mohou udělat přitažlivým v očích americké vlády, nebo z něj udělat alespoň politika vhodného k produktivnímu dialogu. Za prvé vystupuje pro dvouprocentní podíl výdajů na obranu a za druhé netrvá na stažení amerických jaderných zbraní z Německa, o kterém před několika týdny hovořila Berbocková.

Hlavní nesoulad v postoji obou kandidátů je v budování vztahů s režimy, které nejsou pro německou vládu zcela demokratické. Berbocková prosazuje zahraniční politiku s klasickými hodnotami a svobodami, tradiční pro Zelené. Laschet o sobě říká, že je zastáncem reálné politiky podle Bismarcka, s praktickými otázkami na prvním místě, a ne s otázkami morálky a ideologie. V této věci se shoduje s mnoha německými politiky ohledně Ruska a politických režimů pod vedením Vladimira Putina nebo Bašára Asada. K tomu tento předseda vlády Severního Porýní – Vestfálska byl jedním z mála politiků vystupujících proti vyloučení čínské Huawei ze seznamu společností odpovědných za vytvoření sítě 5G v Německu. Bývalý kancléř Schröder opakovaně vyjádřil podporu Laschetovi za to, že se nebude řídit tvrdou linií vedenou vůči Pekingu a Moskvě vládou USA.

Berbocková Číně vytýká přestupky v oblasti lidských práv a potlačování protestů v Hongkongu. Na vztahy s Čínou pohlíží jako na „soutěžení dvou systémů liberálních demokracií“. Žádá sankce na čínské zboží vyrobené v tak zvaných převýchovných táborech a upozorňuje na potřebu omezit pronikání čínských technologických společností odpovědných za vytvoření kriticky důležité digitální infrastruktury. Stejně tak se vyjadřuje vůči Moskvě. Avšak je možné, že potřeba partnera pro vládní koalici přinutí Zelené zmírnit tak ostrý tón. Už tu něco takového bylo. Nedávné odstoupení Zelených od myšlenky nadřazení lidských práv při projednávání zákona o zavedení jednotných omezení při boji s pandemií pro celé Německo. Po ostré společenské kritice a oznámení o „neústavnosti“ a o porušení občanských práv a svobod vystoupili Zelení na podporu dokumentu.

Převzato z Eadaily.com

***

Ne Rusko, ale Spojené státy mají chmurnou budoucnost: Na Putinovu diktaturu nevěří ani Američané

Ilja Kruglej

7. května 2021

Démonizace Ruska v USA pokračuje. Washington Post uveřejnil článek ruského opozičníka Vladimira Kar-Murzy, který kreslí obraz současného Ruska v nejtemnějších barvách a straší návratem ke „chmurným časům Sovětského svazu“.

Jenže těmto hláškám nevěří už ani Američané. Obyvatelé USA jsou už zčásti přesvědčeni, že temná budoucnost čeká Američany, a ne Rusy.

Neviditelná diktatura Putina

Kara-Murzu znechutilo vyhlášení tří organizací spojených se štábem Navalného za extrémistické. Moskevská prokuratura uvedla, že jsou tyto organizace stvořeny k destabilizaci společenské i politické situace v Rusku a jejich skutečným cílem je změna ústavního pořádku, a to i podle scénáře „barevné revoluce“.

Podle ruské opozice je takové jednání Moskvy otevřenou diktaturou a Rusko se brzy vrátí do „chmurných časů Sovětského svazu“. Ale američtí čtenáři Washington Post s názorem Kara-Murzy nesouhlasí. Obyvatelé tvrdí, že smutná budoucnost čeká USA. Zemi vládnou oligarchové a Kongres se upsal cizím zájmům. Protesty na Kapitolu byly nazvány „ozbrojeným povstáním“, ač nebyl nikdo z protestujících ozbrojen. Dnes mnozí chápou, že údajná diktatura Vladimira Putina se moc neliší od demokratických a liberálních hodnot Joe Bidena.

Propaganda zkrachovala

Jedno z přesvědčivých obvinění Kara-Murzy zní natolik obojace, že na dvojí metr obrátili pozornost skoro všichni čtenáři novin. Ruský opozičník prohlašuje, že ruská vláda obviňuje protestující dodatečně a že k tomu používá fotografie ze sociálních sítí a bezpečnostních kamer. Kara-Murza přesně popsal to, co dělá vláda USA, která vyhledává a vězní protestující občany z náměstí Kapitolu za týdny a měsíce po události

Ani snahy podat Putinův obraz v nepříznivém světle nenacházejí u čtenářů podporu. Samozřejmě to tak není u všech. Někteří jej stále považují za diktátora utlačujícího vlastní lid. Ovšem ne všichni věří primitivní propagandě a démonizaci. V některých komentářích je uvedeno, že Putinovi je potřeba poděkovat za to, co udělal, obzvláště po úpadku způsobeném Jelcinem. Rusové si jinou vládu nepřejí. Životní úroveň se v různých městech zvyšuje.

Přesvědčující článek ruského opozičníka měl v USA opačný dopad. Namísto vyděšení si Američané uvědomili dvojí standardy a také otevřené lži, což místní média znevěrohodnilo.

Převzato z Politobzor.net

***

V Berlíně uctili památku sovětských vojáků

8. května 2021

K sovětskému vojenskému památníku v berlínské čtvrti Pankow byly u příležitosti 76. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce položeny věnce. Obřadu se účastnil velvyslanec Ruska Sergej Něčajev a velvyslanci zemí SNS, mezi nimi i představitelé Běloruska, Arménie a Kazachstánu.

Smuteční věnce pro poděkování padlým vojákům k památníku položili také vedoucí regionální správy, zástupci strany Die Linke a organizace Národní unie Německa, která se stará o hroby padlých. Květiny přinesli i místní obyvatelé.

V areálu památníku v Pankowu spočívají ostatky více než 13 tisíc vojáků a důstojníků Rudé armády. Památník byl postaven v letech 1947 až 1949. Měří 30 tisíc čtverečních metrů.

Převzato z Pravda.ru

[do_widget id='custom_html-6']

22 comments on “Svět ruskýma očima 610”

    • Bety says:

      Přehlídka Vítězství byla na Sputniku v angličtině – nechápu proč. Spíkr řval tak, že ruštinu nebylo skoro slyšet. Pěkně mě tím Sputnik vytočil!!

      • orinoko says:

        Paradox doby. Havloprasata tomuto i jinému Sputniku nemůžou přijít na name, a přitom právě tento připomíná 20tou kolonu v kožichu medvěda.
        Také jsem to viděl i slyšel … Trubka dělala jak zběsilá, běželo to snad na šesti různých místech. Odjezdy techniky, průjezdy, dojezdy , Rudé náměstí, Kalinigrad, Krym … a to je jenom to, co vím.
        Rus snad poprvé na přehlídce ukázal svůj Uran. Haliči ukázal její Moon, emíkům jejich Mars a lidem na Zemi, že ještě mají naději.

        Nevím jak kde, ale tady všude kolem vypuklo české květnové povstání. Emerický režim Vény Placatky už ani netaje. Stahuje se do podzimního podzemí. Nejbližší městští sousedi už ropuchy definitivně vyhodili, a já … přibyvší kolmo … jsem kalil v hospodě už prakticky vzápětí. Sice šlo o lahvátory, ale vychlazené.
        Jen tak na okraj. Emerický robocop kalí třetinkové pivo. Pro pivovar KATAstrofa. Víc obalu než obsahu. I Čížek by vymetl emerického jaderného robocopa v pivní duze. A bylo by to famózní … a to tak, že tuze.

      • idiotronic says:

        Angličtina řádí i na české wikipedii u hesla Internacionála – tam je anglickými spřežkami vypsána RUSKÁ verze . Na konci procesu budeme se Slováky živě konverzovat anglicky (ovšem s chudší slovní zásobou). Tady je naším vzorem Nigérie.

    • Botičky od Diora says:

      Operace „Nemyslitelné“ je naprosto v souladu s Mnichovem 1938, kdy západ Hitlerovi daroval Československo a jeho zbrojní průmysl. Pouze geniální diplomacie Stalina zapříčinila, že VB a USA oficiálně bojovali proti Německu. A i když tak činily, jejich srdce byly stále na straně Hitlera (a jsou tam dodnes).
      Ten Váš článek je velmi potřebný hlavně v této době, kdy nám už Američané s drzostí sobě vlastní tvrdí, že jim máme být vděční za vznik Československa a za osvobození od fašistů. Pravda není ani jedno.
      A další důvod – pamětníci těchto let pomalu vymírají, už jich zas tolik není. A když jsou, nikdo je neposlouchá. Všechno se polepí nálepkou „komunistická propaganda“.
      Upozorním, že britské archivy začaly informaci zpřístupňovat už kolem r. 2010 a tento počin nebyl „vynucený“ okolnostmi, ale byl plánovaný. V té době vrcholila americká světová převaha a informace měla sloužit jako „důkaz britských zásluh na zničení agresivního Ruska“ = že se spojenci snažili uchránit Evropu před komunistickým terorem hned v zárodku. A po pár letech od uvolnění informací už se z úst politiků začaly linout „humanistické návrhy“ na lokální jaderné války.
      Teď sem pro doplnění nakopíruju část ze svého diskusního příspěvku:
      – Sovětská vojska byla z kraje roku 1944 ještě stále na svém území a teprve po vylodění v Normandii se pohnula dost rychle vpřed. Mohlo by se zdát, že spojenci jakoby pomohli. Chyba lávky. Spojenci se rozhodně nevylodili, aby pomohli RA v boji s fašisty. Jak dlouho o to Stalin prosil? Od samého počátku – a stále slyšel jen výmluvy. Proč se tedy vylodili? Aby Evropu osvobodili oni, protože si mysleli, že RA se dál pohybovat nebude = že osvobodí jen svá území. Spletli se… protože Stalin již věděl, že na něj šijí boudu a zařídil se podle toho. A najednou vypukla panika, kam až vůbec RA dojde (připomeňme okolnosti, že spojenci měli velké problémy už ve Francii, kde se vylodili a postup jim celkem vázl). Když dostali na frak v Ardenách, urychleně svolávají konferenci a najednou se potřebují se Stalinem domlouvat. Stalin nechtěl, že na to nemá čas a nemůže nikam vyjíždět. Přemluvil ho Roosevelt – na věčné urgence Churchilla, který u Stalina neuspěl. Stalin ale trval na tom, že konference musí být v Rusku, protože on zemi opouštět v takových časech nemůže.
      Na Jaltě trval Churchill na tom, že Berlín musí osvobodit spojenci. Stalin odmítl, ale nakonec přistoupil aspoň na demarkační čáru- tzn. není pravda, že si demarkační čáru vymohl Stalin, to je lež. Potřebovali ji naopak spojenci, aby RA nedošla ještě dál. To omílané „nedodržování jaltské dohody“ ze strany Stalina se týká toho, že měl dojít jen do Berlína – ale RA došla ještě o kousek dál. Na „památku“ toho byl pak Berlín dlouhé roky rozdělený.
      Válka měla trvat podle požadavků spojenců déle – aby stačili vyvinout atomovou bombu. To jim Stalin také překazil – ruské výzvědné služby byly vždy dobré. Na tom videjku je krásně vidět, kdy v Polsku RA „odpočívala“ a do kdy.
      Souvisí s tím i kapitulace Německa a to do rukou spojenců. Zde máme vysvětlení pro údajně „pyšné Stalinovo gesto“, kdy Němci museli kapitulaci opakovat a to i do rukou Rusů. Všechno má své logické odůvodnění – včetně velkolepé přehlídky Vítězství v Moskvě. Stalin věděl, co se chystá – nemusel čekat na Trumanovo „oznámení“. A zde je ta videokostka:
      https://www.youtube.com/watch?v=RXePslYsTrk

      Vnímavý člověk z ní vyčte vše, co potřebuje jako důkaz – mj. i k tomuto článku.
      První úspěšný pokus s atomovou bombou byl provedený až těsně před Postupimskou konferencí. Truman to neoznámil Stalinovi „jen tak mezi řečí“, ale vstoupil triumfálně se svou svitou do jednací síně a řekl: „Máme atomovou bombu. Od nyní bude vše jinak“.
      A Stalin se jen pousmál a řekl:“No dobře, gratuluji“.
      No a hned po skončení konference USA shodily atomovku na Hirošimu a o pár dní později ještě na Nagasaki. Byla to jejich zkouška, co bomba vlastně v reálných podmínkách udělá.
      A na úplný závěr:
      Truman byl vícepresidentem za Rosevelta a patřil ke skupině amerických rusofobních šílenců, ke kterým patřil např. i ministr Trumanovy vlády Forrestal. Ten pobíhal v pyžamu a bosý po washingtonských ulicích s výkřiky „Rusové jdou! Jsou už úplně všude, vidím je!“. Pak vyskočil z okna a nikomu nechyběl…

    • Botičky od Diora says:

      Našel jsem velice zajímavou, a pro mne novou, informaci, navazující na operace „Nemyslitelné“:
       
      „Neznámá válka Británie s Rudou armádou během Druhé světové války“
       
      http://xn—-8sbeybxdibygm.ru-an.info/%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B8/%D0%BD%D0%B5%D0%B8%D0%B7%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%82%D0%BD%D0%B0%D1%8F-%D0%B2%D0%BE%D0%B9%D0%BD%D0%B0-%D0%B1%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%B8-%D1%81-%D0%BA%D1%80%D0%B0%D1%81%D0%BD%D0%BE%D0%B9-%D0%B0%D1%80%D0%BC%D0%B8%D0%B5%D0%B9-%D0%B2%D0%BE-%D0%B2%D1%80%D0%B5%D0%BC%D1%8F-%D0%B2%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B9-%D0%BC%D0%B8%D1%80%D0%BE%D0%B2%D0%BE%D0%B9-%D0%B2%D0%BE%D0%B9%D0%BD%D1%8B/
       
      Částečný překlad gúglem: V předvečer Dne vítězství Ústřední archiv FSB Ruské federace odtajnil nové materiály týkající se Velké vlastenecké války. Mezi nimi je obzvláště zajímavé svědectví Vasilije Salomatkina. Během válečných let byl v německém zajetí a v roce 1945 byl svědkem zavraždění několika tisíců sovětských válečných zajatců Brity.
      Salomatkinovo svědectví zaznamenalo Ministerstvo státní bezpečnosti SSSR v květnu 1949. Z něj vyplývá, že 3. května 1945 britské letectvo potopilo německé zaoceánské parníky „Cap Arcona“ a „Deutschland“ i nákladní parník „Thielbek“. Tyto lodě byly umístěny v zátoce německého přístavu Lübeck a sloužily jako plovoucí věznice. V době britského náletu bylo na lodích 12 tisíc vězňů přivezených z nacistických koncentračních táborů. Drtivá většina byli sovětští váleční zajatci.
      Ráno 3. května 1945 britské jednotky vstoupily do Lübecku. Německá posádka se rozhodla vzdát. Britské velení si toho bylo dobře vědomo, stejně jako skutečnost, že na palubách lodí v lübecké zátoce byli sovětští váleční zajatci. Britští piloti však nejen potopili plovoucí vězení, ale také cynicky zabíjeli vězně, kteří se pokusili plavat k pobřeží. V důsledku toho britského náletu zemřelo až 9 tisíc vězňů.
      Tragédie tím neskončila. Přeživší sovětští občané byli posláni do britského tábora válečných zajatců, kde byli drženi v nelidských podmínkách. Z vězňů německých koncentračních táborů se stali vězni britských koncentračních táborů. A to navzdory skutečnosti, že Velká Británie byla povinna je okamžitě vrátit do vlasti. Postoj k německým vojákům a důstojníkům, zajatým Brity v Lübecku, byl odlišný – Němci si užívali naprosté svobody a dokonce si u sebe nechávali zbraně.
      Poté, co bylo ze Salomatkinova svědectví odstraněno razítko „Tajné“, historik Dmitrij Chochlov kvalifikoval vraždu tisíců sovětských válečných zajatců jako „exces vykonavatele“, tj. „Náhoda“. A to navzdory skutečnosti, že Britové sami uznali tuto svoji akci jako předem plánovanou a cílenou. V červnu 1945 lübeckou tragédii vyšetřoval Noel Till, vysoký zpravodajský důstojník RAF. Ve své zprávě potvrdil, že britské velení záměrně nařídilo letecký úder na bezbranné sovětské válečné zajatce. Tento válečný zločin byl způsoben plány premiéra Winstona Churchilla vést vojenské operace proti SSSR – už v dubnu 1945 šéf britského kabinetu nařídil zpracování operace „Nemyslitelné“…. Doposud se věřilo, že operace Nemyslitelné je pouze teoretickým výtvorem. Dokument odtajněný FSB dokazuje, že tomu tak nebylo. Vedení RAF mělo konkrétní cíl – zničení potenciálního nepřítele. Po porážce Německa by se vězni ze SSSR připojili k řadám Rudé armády. Se zahájením operace Nemyslitelné by se postavili anglo-americko-německým silám. To byl důvod tragédie v Lübecku. Tato akce navíc nebyla jediná.
       

  • Martin (už bez taky m) says:

    Z NR:
    Výstižný popis možného…

    Sergej Latyšev : Co Rusko míní „červenou linií“?
    http://www.novarepublika.cz/2021/05/co-rusko-mini-cervenou-linii.html

    Připomenutí pro soudobé Goebbelse- přepisovače dějin i skutečnosti…

    Stanislava Kučerová: Jak bylo po válce
    http://www.novarepublika.cz/2021/05/jak-bylo-po-valce.html

    Z Argumentu:
    Ivo Šebestík: Kdo a proč šíří rusofobní hysterii?Opravdu velmi dobré, i když delší, velmi případně popisována tehdejší realita dnes placenými rusofoby „poněkud upravovaná“… Užitečné příklady, srovnání i pro „nepamětníky“, současné merdii „gumované“ mládí…

    http://casopisargument.cz/?p=35852

  • orinoko says:

    Tohle běží už od včerejška. V Kuvajtu hoří rafinérie a Halič nemůže útočit na Donbas, protože „zálohy“ nemají pohonné hmoty. Pohon je na Haliči vůbec nedostatkový fenomén.

    https://www.e15.cz/zahranicni/u-pump-na-jihovychode-usa-dochazi-benzin-po-kyberutoku-funguje-jen-cast-potrubi-1380396

    Velmi se nám vyvedla soudržka Drábová. Jestli byla kdy expertkou na dané téma, tak dneska už je to jen zbytný úd duhových snů corony. Když otevře ty dva pysky nahoře, tak mám dojem, že čelím útoku strak obecných.

    https://www.e15.cz/podcasty/e15-cast/muj-nazor-je-na-hrane-ale-rosatom-ovladl-diskuzi-hlavne-diky-pr-rika-v-podcastu-dana-drabova-1380382

    • leviathan says:

      Ta má kudlu na krku jako mnozí, kteřáí by aktuálně leccos mohli, kdyby směli. Já jsem velmi zdrženlivý lát někomu, u koho vím o jeho odborných kvalitách i o tlaku, který je vyvíjen. Kolik z vás přátelé, by mělo kuráž postavit se Smrťákovi, který mele z posledního, ale stále může zničit dost lidských životů? neodhazujme lidskost tam, kde je jí nyní nejvíce zapotřebí a táhněme za jeden provaz.

Napsat komentář

[do_widget id=recent-posts-2]