Jarku, nechceš vzít to prezidentování, abych, až Ti budu psát příště, měl nějakou malou naději, že s tím něco uděláš?
Ahoj Jarku,
omlouvám se za tykání, ale je pro mě těžké vykat člověku, při jehož písničkách jsem už tolikrát plakal a řval smíchy.
Včera jsem si například jednu z Tvých písní pustil v autě, a přestože jsem ji slyšel už nejmíň stokrát, zase to zabralo.
Jo, je to ta o šmírování a o tom, jak my, narození v komunismu, v něm taky umřeme. A možná to ani nebude ten „gulášový komunismus“, v němž jsme prožili půlku života, ale něco mnohem horšího.
Je to píseň generační, nad níž možná moji mladší kolegové, kteří to teď ve škole rozjeli ve velkém, navzájem na sebe žalují a požadují, aby ten druhý nežaloval či byl vyhozen, a ke svým vzájemným denunciacím se nestydí použít i žáky, plakat nebudou. A já jen trpně čekám, kdy rozpoutaný hurikán špinavostí semele i mě.
Je to píseň nadčasová, a pro člověka, který se v listopad 89 a následujících měsících opájel tím, že teď už k sobě konečně budeme laskaví a tolerantní, a že společně vytvoříme něco lepšího, je důkazem, že nejsem sám, kdo je zklamán z těch současných konců.
A je to píseň až na dřeň pravdivá.
Jarku, nechceš vzít to prezidentování, abych, až Ti budu psát příště, měl nějakou malou naději, že s tím třeba Ty, který o tom tak skvěle zpíváš, něco uděláš?
A co my, lidičky v celé republice, není už načase vyhrnout si rukávy, a začít s tím, co se kolem nás v poslední době děje, něco dělat?
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 250 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!
12 comments on “Otevřený dopis Jarkovi”
Jen menšina bude něco dělat. Většina zachová stádnickou moudrost a nebude se vměšovat ani do svých vlastních věci … tedy pokud nepůjde o hromadné zvedání vlastní pazoury.
Dneska proběhne veliký sabat. Slet čarodějnic hadr. Onanie na Ntou. Pochybující se musí zase stlačit do houfu, aby jednomyslnost v někdejším poznaném tvaru měla správnou současnou digitální frekvenci a tenzi. Mohutný ejakulát Pravdy a lásky dopadne až na lavičky našeho systémového syfilitika.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zive-zelenskyj-vystoupi-na-dalku-pred-ceskymi-zakonodarci/2219402
V 80. létech bylo o mně obecně známo, že se věnuji fotografii.Nikoli krajinkám či aktům, ale například přeměně černobílé fotografie na kontrastní dvoutónovou izohélii (dnes jedno kliknutí ve fotoprogramu) nebo výrobě fotopředloh pro plošné spoje. Až uvidíte lokomotivu 163 (věkově je na tom jako TGV) tak vězte, že jeden film na plošný spoj v lokomotivě vznikl na mém ,,bydlišti “ v chatce v polích v ostrovním elektrickém systému (kopule borské věznice i s budoucím presidentem byla na dohled). Chatku mi posléze vyvlastnili a tak jsem se nastěhoval k výkonnému alkoholikovi , kterému se manželka s dětmi odstěhovala na druhý konec státu. A právě u něj mne zastihla zajímavá nabídka. Protože jsem vyvolával na stanovenou strmost (měřit denzity není zas tak těžké) , objednal si u mne jistý pán přes mého domácího barevné výtažky (snímky v červené, zelené a modré barvě) a nezvyklá na celé věci byla jen předloha – platná pětisetkorunová bankovka. Z výtažků prý dokáže vyrobit tiskové matrice a na dalším se domluvíme. Věc byla v některých detailech nedomyšlená a zpočátku jsem ji bral jako pokus o vtip. Jakmile se padělek ocitne v počítací mašině v bance, stroj padělek vyřadí. Pak jsem se podíval do literatury a došel k závěru, že ten, kdo dokáže z výtažků zhotovit tiskovou matrici , ten si dokáže zhotovit i výtažek, je to méně náročné. A třetí ,,moucha“ na celé věci byla v tom, že podle mého tehdejšího názoru trestnost celého počínání nezačíná u placení útraty padělky, ale již někde u zmíněných výtažků, pokud budou nějakou komisí vyhodnoceny jako ,,zdařilé“.
Jakmile dojde na komisi, může následovat ,,nabídka, která nejde odmítnout“.
Ještě párkrát se pán (pracovník divadla ) přes pana domácího ozval. Byl jsem rád, když se mi podařilo odstěhovat pryč. Ale možná že pán také jen plnil nabídku, která nejde odmítnout…
Dnes máme štěstí, že ta pravda a láska zvítězila, zanedlouho každá dostane své ministerstvo a podobné hyeny už v naší společnosti nemají místo…
,
Těch 500 kónů z dob přívětivějších je Tvých? Víš kolik se za to dneska nabízí?
Ne, ten obrázek jsem obšlehnul z inzerátu. Měl jsem schovány pouze dvacetníky a padesátníky, oboje vynikající tvrdé pájky na ocel.
Zápisky barona Trencka /brněnské pivo, alespoň před časem bylo/.
Na cestě do Brna katastrofální bouračka na dálnici. Dodávka měla napěchovaný levý zadní konec kaminonu na místě spolujezdce. Sedět tam někdo, tak byl bez šance.
Dneska byly k vidění i velmi mladé holky ve speciálních korzetech. Ty měly dokonce i tvarované poprsí. Ženské vedle povídám – jsou na tom jako my. Ona však oponovala: To mají z toho, že se nehýbou a pořád jen čumí do mobilů. Situace je taková, že sestry a doktorky mají páteř spíše na lordosu, zatímco my postižení připomínáme spíše Ninžu na zadních. U mě je to tak, že se bílá a červená v krvi perou mezi sebou. Asi by to chtělo nějakého modrého smírčího soudce jako na vlajce. A také byl povolán – přilétl potrubní poštou. Čuměl jsem jak v Praze na Hlavní poště. Můj pupák zfialověl od podkožních čoček jak sudeťák ve Strakovce. Asi vstoupím do klubu exotů. Minulá sešlost se konala v Mikulově s přednáškou dvou doktorů a pak byl průběh volný.
Cesta zpátky zase katastrofální: Převrácený kamion na kraji dálnice, asi mikrospánek. Zkoušel to ještě vybrat, ale váha nákladu ho stáhla z malého srázu dolů. Vyteklá nafta a otázka pro blbečky s reklamou na nejlacinější povinné ručení – bude stačit pojistné krytí na případnou škodu? Protože pokud nikoli, tak se hňup s lácí může zadlužit do konce života.
Pekari se štoudvemi chce prodat Budvar. Před časem mi to bylo jedno, teď už zase není. Ale jinak přesně podle předpokladu. Stát prý nemá vařit pivo. … Tak ať neexistuje vůbec – ten zasr@ný stát. Ale jak by se asi rozkrádalo? O Budvar se stát vůbec nestará, bere jen každoroční podíl zisku, který je snad vyčíslen nad miliardu každý rok. Napadlo mě, jak se tomu zkusit občansky bránit a půjdu do toho. Případný vývoj předložím na OM.
A jak jinak – dva až tři klipy jsou na cestě. Logická píseň, Easy Groove a Rytmická plotna. Chorobná představivost…
K případu pekari-Budvar:
Puberťákům je dobré vysvětlit, že kosočtverec na popředí vozu Renault symbolizuje diamant a ne něco úplně jiného a těm starším pak připomenout, že Renault byl ve státním vlastnictví v letech 1945 – 1996.
Otázku, nakolik je pekari démantem naší politiky nechme prozatím otevřenou…
CO bys chtěl dělat Stane? Všechny šílence poslat na orgie do Bruselu či Fashingtonu? Se podívej, co se všude děje. Zombifikovaných je na asijském západním poloostrově většina.
Neuvěřitený kreténismus made in USA. Je zakázáno v té totalitní zemi stavět sněhuláky … no protože jsou BÍLÍ.
Snowbound má smůlu. A tohle jurský fialový humus vyhuluje a inhaluje. Od chvíle, kdy v Pentagramu vládne temná hruška, tak ten tobogán nabral další dech. Ale ten český, řečený také pařez, je v tom nevině.
To mi připomnělo starý vtip:
Začíná:
Sedí chlapeček na zemi, něco tam tvoří a pořád si toho opakuje: „Plácám, plàcám h@“no s pískem …“
Jde kolem chlapík a pta se co z toho bude … ?
Raději nebudu pokračovat – je to nakonec jen takový dětský vtip.
Pro soudobou společnost je příznačné, že když zazvoní telefon, podívá se volaný, zda volající patří do okruhu důvěryhodných, jinak telefon nezvedne. V našem moravskoslezském městě jsme přes třicet let stavěli kino,až bylo nakonec demolováno.Postavili jsme veřejnou sprchu, ale je zamčená pro nadměrný zájem bezdomovců, kterým jsme bytové domy strhli před pár lety a tak je ze sprch musíme vyhánět. Hospody sice nemají někdejší zavírací den, ale i když mají údajně otevřeno do 22 hodin, již ve 21 je uvnitř tma. Kdo za této situace dovede vzbudit naději ve voličích, vyhraje volby.:Inovované heslo:
V zemi, kde zítra……Bude líp!
Znamená již včera….bylo