My Ostravaci, keři robime na vratnici Nove Huti Lančmita Mitala, si klidně možeme dovolit raz za dva roky, kdy šetřime jak mamlasi, se zebrat a tyden, někdy aji dva stravit na plažach Sri Lanky. Tuž sem se s takym opovrženim dival na ty bose hňupy a bylo mi jich lito.


A pak sem jedneho Cejloňana potkal v baru a řikam mu: "Synku, čemu ste ten kolonyjalizmus rušili? Nebylo lepši si ho nechat? Mohli ste se mět lip, ni?"


A ten černy synek mi pravi: "Posluchej, Ladik, než tu přišel prvni Angličan, neměli zme žadne daně, žadne banky a tym padem ani žadne dluhy a hypoteky. Žradla bylo po cypa, ryb sis moh nachytat cos chtěl, divoci bravci běhali po kopcach a vyryvali nam lanyže. Kokosy, banany, ananasy a jine srandy nam rostly na stromach zadarmo. Voda byla čista, nikdo ju nebalil do PETek a když bylo třeba, šamani lečili zadarmo, žaden třicetirupijovy poplatek nebyl potřebny. Baby robily domaci robotu a nepyskovaly, chlopi lovili ještěrky a chytali ryby. Večer všeci zpivali, tancovali, chlastali zkvašenu šťavu, hulili a šukali.

Jestli si bily Angličan myslel, že taky system može vylepšit, pak je třeba řict, že byl pěkny cyp. Před šedesati rokama zme ho vyhnali a od te doby se snažime vratit to zpět…"

 

A ja, bily ostravsky cyp sem se zastyděl a od te doby přemyšlam, kaj zme my – sudruzi z Endeer – zrobili chybu?

 

 

Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz