David Rath byl kvůli podezření z přijetí úplatku vydán policii v rekordně krátkém čase. Aby náhodou tento nebezpečný zločinec nemohl ovlivňovat svědky a průběh vyšetřování musel být okamžitě vzat do vazby. Předsedkyně parlamentu Němcová zareagovala okamžitě – hned jak ji vzbudili, ještě v pyžamu, rozhodla o vydání D. Ratha vyšetřovacím orgánům. Na jednání mandátového a imunitného výboru parlamentu jej – byť se vzdal všech politických funkcí, vyjma funkce řadového poslance – musela přivést specielní policejní jednotka a předvést v parlamentu, který je podobných Ráthů plný, policejní manévry.
Další v pořadí mnoha politických kauz je kauza CASA. Zde jde o vážné podezření z odklánění mnohem větších prostředků a tím o způsobení škody velkého rozsahu daňovému poplatníkovi. Podezřelá je místopředsedkyně sněmovny a její bývalý náměstek. Na její obranu se ze zcela neznámého důvodu staví ministr financí.
Zde není žádné podezření, že aktivní politici budou na svobodě ovlivňovat policejní vyšetřování a svědky.
Korunní svědek musí mít policejní ochranu, vyšetřovatelé jsou údajně vystavováni policejním tlakům z nejvyšších politických míst. Padají podezření z vyhrožování vyšetřovatelům, slova o vládě policejních plukovníků z úst premiéra, slova o "sebevraždě" vyšetřovatele z úst ministra financí, údajně zákulisně vyjednává emisar (bývalý vyšetřovatel) vládního ministra s nadřízeným hlavního vyšetřovatele o zahrání kauzy do autu, premiérem je urychleně odvolán mistr spravedlnosti, aby mohly být provedeny rošády v nejvyšším zastupitelství.
A tak to má být, tak je to správné.
Nabízí se otázka: Nebylo by jednodušší vzít všechny podezřelé s celou vládou do vazby, aby nemohlo být ovlivňováno vyšetřování?