Je skandální, jakým způsobem je přistupováno k případu Davida Ratha. Jeho bývalí sociálnědemokratičtí spolustraníci vyvíjejí až neuvěřitelné úsilí, aby byl David Rath umlčen a pokud možno navěky za ním zapadly mříže kriminálu. Při slovech Bohuslava Sobotky v dnešních OVM a účelovém ohýbání práva, soudného člověka zamrazí v zádech, jako by se vrátila padesátá léta. Dle slov pana Bohuslava Sobotky "…nicméně platí dál, že není možné, aby se David Rath dále zúčastňoval schůzí Poslanecké sněmovny, protože vazba bude mít přednost před jeho poslaneckým mandátem… vazba je překážkou k tomu, aby se David Rath účastnil jednání Poslanecké sněmovny. Vycházím tedy ze stávající judikatury, kterou máme k dispozici." Jako by promluvil Bohumil Laušman v roce 1948. V tomto případě je však judikatura pojímána poněkud výběrově. Hlava druhá, Čl. 26 Ústavy České republiky říká, že Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. V článku 25 o zániku mandátu poslance nebo senátora Ústava na případ Davida Ratha jaksi nepamatuje a historický precedens se váže k případům z padesátých let, kdy mnoha politikům nebylo umožněno se veřejně obhajovat a skončili na dlouhá léta v komunistických kriminálech. Bylo to spravedlivé?
David Rath je zatím důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu, nikoliv trestně stíhán, obviněn, obžalován, či dokonce odsouzen. Je pouze mediálně lynčován podobně, jako například Milada Horáková. Naštěstí pro Ratha byl zrušen trest smrti. Jeho údajní spolupachatelé a svědci jsou ve vazbě, celý spis je kompletní a v držení Státního zastupitelství, jak potvrdila státní zástupkyně Lenka Bradáčová. David Rath odstoupil ze všech funkcí, které zastával, takže obavy z ovlivňování svědků či vyšetřování jsou liché. K jeho vazbě tedy není žádný důvod.
Ústava nepočítá s možností zbavení poslance jeho mandátu proti jeho vůli, stejně tak nepočítá ani s možností věznění poslanců a neumožnění plnění jejich povinností poslance dané Ústavou v Poslanecké sněmovně. Vazba zákonodárce může zásadním způsobem zasáhnout do polického života v České republice s důsledky, proti kterým je kausa Rath směšná. Nejedná se o nic menšího než třeba o volbu prezidenta republiky, kdy v minulosti účelovým vazebním zadržením poslance JUDr. Miroslava Sládka bylo umožněno zvolení Václava Havla prezidentem republiky. Imunita poslanců a senátorů zajišťuje, že Parlament je za všech okolností nezávislý a má možnost se za všech okolností bez překážek sejít a jednat. To bylo bezprecedentně porušeno a něco podobného bychom nalezli opět v případech politických procesů z padesátých let.
V případě Davida Ratha jde současně o trestně právní i politický případ. Státní zastupitelství musí poslanci umožnit výkon jeho mandátu v plném rozsahu tak, jak nařizuje Ústava, ale současně ho potřebuje na polickou objednávku izolovat a zavřít mu ústa, aby nemuselo na základě jeho veřejné výpovědi vazebně vyšetřovat půlku Poslanecké sněmovny za podobné trestné činy, ze kterých se chystá obžalovat Davida Ratha. V takovém případě bychom se dočkali bezprecedentního skandálu a ústavní krize. S troškou nadsázky by Parlament až do rozpuštění musel zasedat ve Valdicích, ale to je pořád lepší, než mít důvodné podezření o zkorumpovaném zákonodárném sboru.
Domnívám se, že v tuto chvíli není podstatné, čeho se údajně dopustil poslanec David Rath, ale měl by dostat slovo, veřejně, v přímém přenosu, a v hlavním vysílacím čase. Občané mají právo na pravdu. David Rath není jen obyčejný podezřelý, je námi volenou součástí systému naší zákonodárné moci a proto k němu není možné přistupovat jako k uličníkovi, který je podezřelý z krádeže čokolády v cukrárně. Umlčením jednoho domnělého defraudanta ve vězení se v žádném případě nemůže vyřešit systémová korupce, proti které nejhlučněji právě korupčníci bojují. Je veřejně žádoucí, aby David Rath mohl promluvit, vysvětlit směry a způsoby korupčních toků a veřejně označit osoby, které je řídí, či na nich participují. Stejně tak je nepřípustné bránit mu ve výkonu mandátu poslance, technikálie nechť si vyřeší paní státní zástupkyně třeba denní dopravou poslance z vazby do Parlamentu a zpět, aby mohl pracovat, jak mu nařizuje Ústava. Veřejným rozpletením klubka korupčních hadů by se mu mělo dostat privilegia spolupracujícího obviněného.
