Hnutí Duha je zářným příkladem ideologizace ekologie a ohýbání přírodních zákonu podle momentální potřeby. Důkazem je i tento článek. Ale popořádku.
>Budoucnost světové výživy leží na drobných farmářích.
To těžko. Zvýšenou potřebu potravin bohužel pokryje jen intenzívní produkce. Země s rozdrobeným zemědělstvím jsou na tom obvykle potravinově špatně.
>Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dnes hladoví 842 milionů lidí a téměř dvě miliardy lidí jsou podvyživené [1]. Na vině je neudržitelný potravinový systém, který zahrnuje nejen zemědělce, ale také přírodní zdroje, distributory, obchodníky, spotřebitele, vyhozené potraviny a mnoho dalších prvků.
Potravin je možné celosvětově vyprodukovat dostatek, Západ má potravin takové přebytky, že raději vymyslel “biopaliva” a spaluje potraviny v motorech. Hlad je problém sociální struktury, zaostalosti a politiky.
>I soběstačnost České republiky neustále klesá – nedosahujeme jí ani v živočišné výrobě, ani u ovoce a zeleniny [2].
Opět to nesouvisí s vlastními potravinami. Jde o politický problém, EU ukradla značnou část českého trhu ve prospěch starých členů s jinak nekonkurenceschopnými farmáři. Zrušme to a během pár let bude republika skoro soběstačná, jako kdysi.
>Potravinový systém je závislý především na přírodních zdrojích, a poptávka po nich poroste. Spotřeba vody se má například zvýšit do roku 2030 o 40 % [4]. Zemědělství stojí na přírodních zdrojích, ohrožených klimatickou změnou, degradací půdy, nedostatkem vody, ubýváním přírodní rozmanitosti, degradací lesů a celých ekosystémů.
Směs polopravd. Za prvé se v zemědělství voda nespotřebovává, jen přemísťuje. Problémem je, že člověk chce často hospodařit na nevhodných místech zatímco jiná vhodná, pokryje betonem. Optimalizace tímto směrem je daleko produktivnější než lokalizace potravinové výroby.
Zemědělství je GW “ohroženo” v pozitivním smyslu. Globální teplé klima znamená současně globální vlhké klima a zvýšená koncentrace CO2 rostlinám spíše pomůže. Degradace půdy je vážný problém, k němuž však významně přispívá šílenství okolo biopaliv.
>K udržitelnému potravinovému systému významně přispívají odpovědní spotřebitelé nakupováním lokálních potravin, ideálně vyprodukovaných ekologickým zemědělstvím.
Lokální potraviny jsou fajn, ale s udržitelností to nemá co dělat. Za polárním kruhem pomeranče nevypěstujete, cukrovku na horách taky ne. Vzhledem k pestrosti našeho jídelníčku se část potravin musí vozit. Tzv. ekologické zemědělství je také jedna z brzd, kterými se snaží Západ snížit své zemědělské přebytky. Nic proti němu, je obrovský chuťový rozdíl mezi masem z velkochovu a z tradičního chovu. Jste-li připraveni a schopni zaplatit za kilo kuřete místo 45Kč 130Kč vřele doporučuji. Ale toto není alternativa, která by uživila rostoucí populaci Země.
>Přispět k udržitelnému systému výživy i k potravinové soběstačnosti naší země můžeme především odpovědnou spotřebou.
Hloupost, nesoběstačnost naší země má zásadně politické kořeny a je naprosto jedno, co jíte.
>“Stát by měl podporovat především drobné farmáře, kteří hospodaří šetrně k životnímu prostředí a produkují zdravé potraviny. Jedině tak můžeme čelit výzvám, které před nás staví současná situace, kdy ve světě hladoví skoro miliarda lidí a další dvě miliardy jsou podvyživené.”
Klidně může, ale hlavně by měl podporovat zemědělství jako celek a chránit ho před loupeživou EU a nadnárodními koncerny.
Hlavně si ale nenechejte diktovat, co máte či nemáte jíst. I kdyby jste zaměnili smažený řízek za sušeného švába (jak navrhuje EU), nezachráníte ani jednoho hladovějícího. Potravin je nadbytek a celkem snadno jich je možno vypěstovat ještě vice. Jejich nedostatek v chudých zemích je funkcí globálního politického systému. Osobně se domnívám, že je to záměr globální elity, krutý, ale nikoli samoúčelný. Zaostalé společnosti třetího světa jsou z našeho pohledu “r” stratégové a dostatek potravin by vyvolal nezvládnutelnou populační explozi.
A pokud chcete opravdu ulehčit udělat náš potravinový systém udržitelnější, pokuste se zastavit energetické využívání potravin. To je asi nejzásadnější problém dneška.
Převzato z Nautila
