Kolik vlastně bylo skatolíků, že si tolik dovolovali? Obvykle se i u autorů, kteří jim nijak nepřejí, setkáváme s nejnižším odhadem kolem 10 %. Skutečnost však bude pravděpodobně trochu jiná. Ona obvykle uváděná necelá jedna desetina totiž platí jenom celkově pro šlechtu. A pokud byla roku 1609 ve vyšší, kariéristické šlechtě skatolíků jedna čtvrtina a v rytířském stavu jedna patnáctina, můžeme předpokládat, že tato klesající tendence u společensky níže postavených vrstev pokračovala, a že to tedy bylo u městského a vesnického obyvatelstva ještě méně. Pokud nejvyšší purkrabí Adam ze Šternberka jako skatolík (ale mírný) na sněmu roku 1609 žádal, aby byli skatolíci chráněni – tedy v podstatě prohlášeni za chráněný druh, protože je jen jeden skatolík zhruba na třicet podobojích, není velký důvod mu nevěřit. Vycházejí nám tedy 3 %. Samozřejmě, že lze odhad zvýšit tím, že budeme za skatolíky automaticky považovat poddané skatolických vrchností – ale proč to dělat? Patrně i do těch 3 % budou započítáváni poddaní, kteří byli skatolíky pouze z donucení vrchností, a poddaní vrchností za skatolíky pouze vydávaní.
Tím, že neskatoličtí autoři z opatrnosti – nebo aby skatolíkům „vyšli vstříc“, sami začali používat údaj víc než trojnásobný, dali sami skatolíkům návod, ti výsledný údaj opět víc než ztrojnásobili, a tak se dnes setkáváme s fantasmagorickým údajem 30 %. …Už jen zbývá tento údaj opět víc než ztrojnásobit, a tvrdit, že u nás nikdy žádní neskatolíci nebyli…
Možná ale nebude souhlasit ani počet podobojí. Po celé 16. století je utrakvistická církev v rozpadu, Jednota bratrská a luteránská církev jsou zakázané. Panoval naprostý nedostatek kněží, a tak zvláště na venkově značná část obyvatel, možná převážná většina, nebyla v kontaktu s vůbec žádnou církví.
…Podobně bude třeba snížit i odhad českých bratří. U šlechty to byla roku 1575 také necelá desetina. A jelikož Jednota bratrská nikdy nebyla masovou církví, nemůžeme předpokládat nějakou „masovou základnu“ na venkově.
Každopádně u nás však byl značný počet protestantů. V 16. století proběhla druhá německá kolonizace. Ta tehdy zřejmě nebyla pociťována jako nějaký německý vpád, protože jednak Němci v té době byli protestanti, a Češi pro pokles počtu obyvatel ani neměli zájem sami málo úrodné pohraniční kraje osídlovat. Protestantští Němci byli Čechům rozhodně bližší než skatoličtí Češi, protože jako „žáci Husovi“ byli víc Čechy než skatoličtí odrodilci (kteří byli zase víc Němci než Čechy). Hranice mezi národnostmi tehdy nebyla až tak přísně dána jazykem. I když v té době docházelo mezi Čechy a Němci ke sporům o užívání kostelů, hlavně o to, kdo bude hradit jejich údržbu.
Také k oficiálnímu upalování čarodějnic u nás v předbělohorské době nedocházelo. Pokud někde k něčemu podobnému došlo, jednalo se o amatérské skutky některých „horlivých“ šlechticů nebo radních.
A třebaže za oficiálním upalováním stáli sadističtí homosexuálové, kteří upalovali ženy buď z pouhé nenávisti nebo jako sexuální konkurenci, dokonce i v tom se u nás jeho nasměrování někdy ubíralo přímo opačným směrem. – Roku 1590 byl například upálen učitel, který po svých žácích vyžadoval homosexuální styk.
V letech 1579-1594 vyšla šestidílná Bible kralická (podle tiskárny v Kralicích u Náměšti nad Oslavou), překlad Jednoty bratrské. Její jazyk se stal normou spisovné češtiny. Na Slovensku byl užíván jako „bibličtina“ ještě v polovině 19. století.
I když nebyl Matyáš zpočátku tak fanatický jako Rudolf, ve skatolizaci pokračoval. Nakonec se ukázal dokonce jako ještě horší. – Jak víme, Matyáš se stal pouhým nástrojem v rukou vídeňského biskupa Khlesla (od roku 1616 kradinála), který chtěl za každou cenu zahájit křižáckou válku.
Když krátce na to Marly, „papež hugenotů“, žádá o pomoc, Karel starší ze Žerotína mu odpovídá: „Jsme téměř ve stejném postavení jako za Rudolfa…, proto vám nemůžeme pomoci, protože musíme chránit sami sebe.“ A brzy bylo ještě hůř. Roztříštěná česká šlechta opět nebyla schopna se Matyášovi postavit.
Na sněm svolaný v lednu 1614 do Českých Budějovic s sebou Matyáš dokonce přivedl generála Buquoye, který tam byl veřejně prohlašován za vůdce připravované vyvražďovací křižácké výpravy proti neskatolíkům. České stavy zřídily obranný výbor, který měl zasedat v Praze, a který měl být připraven v případě potřeby sebrat vojsko. Rakouské stavy ze stejného důvodu v roce 1614 odmítly dát Matyášovi peníze na válku s Turky – když věděly, že by peníze byly ve skutečnosti použity na válku proti nim.
Majestát nikdy ani nezačal být dodržován. Na mnoha místech naopak pokračovala násilná skatolizace. V Praze v letech 1615-1617 probíhal skatolický teror, s mnoha uvězněnými. Zavřeni byli například všichni kožešníci, za to, že nešli na skatolické procesí.
Jediným protestantem, který zastával nějaký vyšší úřad, byl Jindřich Matyáš Thurn. Dostal ho od Matyáše odměnou za to, že pomohl Matyášovi na trůn. A možná také proto, že nebyl Čech…
Foto: Bible kralická
