Shrňme si úterní projev izraelského premiéra Benjamina Netanjahua před oběma komorami amerického Kongresu. Prohlásil tam, že Izrael potřebuje mír a pro jeho dosažení je prý připraven k „bolestivým ústupkům" a „projeví štědrost" v otázce územních ústupků. Připustil rovněž, že při jakémkoli mírovém řešení „část židovských osad zůstane za hranicemi Izraele".
Zároveň s výroky o „bolestných kompromisech" ale Netanjahu zdůraznil, že izraelská vojenská kontrola nad západním břehem – a všechny osady tamtéž – zůstane zachována, a smůlu že mají Palestinci i se všemi svými nároky na východní Jeruzalém.
V čem izraelská touha po míru a s ní spojená „územní štědrost" spočívá, není tedy jasné, ale američtí zástupci lidu izraelského premiéra odměnili ukázkovým „standing ovation", potleskem delším, než kterého se dočkal Barack Obama po svém projevu o stavu unie. Jak ironicky poznamenal jistý arabský bloger, američtí poslanci izraelskému premiérovi tleskali stejně nadšeně, jako ti syrští servilně tleskají Bašáru Asadovi.
Podle očekávání se ozvali Palestinci. Jejich dosavadní hlavní „vyjednavač" Nabíl Šás, jeden z těch, kdo při „mírových" rozhovorech vzdával jeden palestinský požadavek za druhým výměnou za velké nic, nyní najednou Netanjahuův projev považuje za „vyhlášení války Palestincům". „Je to eskalace, které se, bohužel, dostává potlesku," prohlásil.
A nejspíš také podle očekávání se ozval i Netanjahuův pravicový blok Likud. Izraelský vicepremiér Silvan Shalom ostře odmítl zmínku o tom, že by některé osady mohly „zůstat mimo Izrael", což je sama o sobě z mnoha hledisek zajímavá formulace, a prohlásil, že to „není názor jeho ani názor Likudu". Proti této zmínce, která má beztak k realitě daleko, se vyslovili i další poslanci Likudu a krajně pravicových stran, a tak vznikla podivná situace: Netanjahu ostře odmítl Obamův nápad s řešením palestinsko-izraelského konfliktu v rámci hranic z roku 1967, které by zanechalo „mimo hranice Izraele" podle odhadů na půl milionu občanů Izraele, sám pak ale navrhl jakousi výměnu území, a to nejspíš jen ve snaze odvrátit blížící se zářijový pokus o vyhlášení nezávislosti Palestiny, a odmítli ho Palestinci i Knesset. A jediný, kdo tomuhle nesmyslnému propletenci slov a prázdných frází nadšeně tleská, je americký Kongres…
No a pár zajímavých odkazů k aktuální situaci na Blízkém východě:
— Obama s Cameronem chtějí eskalovat válku proti Libyi
— Egypt by měl o víkendu trvale otevřít přechod do pásma Gazy
— Jemenské kmeny, které se postavily diktátorovi Sálihovu, už obsadily budovu ministerstva vnitra a státní agenturu pro sdělovací prostředky
— Roztříštěná syrská opozice by se na přelomu měsíce chtěla sjednotit na jednání v Turecku
— Světová banka nabízí Egyptu a Tunisku 6 miliard dolarů na podporu „ekonomických a politických změn"
— Zajímavé video o americkém postoji vůči izraelským jaderným zbraním
— A nakonec názor Andrewa Exuma, proč se na svém blogu vyhýbá izraelsko-palestinské otázce: „Každý mladý vědec, který se chce zabývat seriózně Izraelem nebo Palestinci, by si měl nechat vyšetřit hlavu. Ve výsledku vás totiž začnou označovat buď za zbraněmi mávající a hrubiánské sionistické prase, nebo islamistického sebevražedného antisemitu. V obou případech je ale dopad stejný. Ne, díky."
Převzato z Literárek
