Kdo je vinen smrtí Patrice Lumumby?

Duben 04, 2013

 

Kdy bude rozluštěna smrt Patrice Lumumby? Je velmi pravděpodobné, že se ani ona neobešla bez MI-6. Idealizovaná tvář služby zahraničního zpravodajství Království Velké Britanie, které z obrazovek neustále propaguje špion bez bázně a hany James Bond, se ukázala být poněkud pokažena vyhlášeními penzionovaných spolupracovníků.

Byli to separatisté?

Napořád se vynořuje jméno ministerského předsedy Republiky Kongo Patrice Lumumby, který byl první zvolenou hlavou tohoto afrického státu. Oficiální verze uvádí, že byl zajat separatisty a připraven o život 17. 1. 1961. Taktéž jsou údaje o tom, že exekuci byli přítomni i představitelé belgických ozbrojených sil. Lord David Edward Lee nedávno prozradil, že jeho dávná známá, která se ve své době aktivně podílela na práci MI-6, mu řekla o své úloze v organizaci, o únosu a zavraždění tohoto demokratického vůdce Konga. Baronka Daphne Parková sloužila v těchto dávných letech jako konzulka v hlavním městě Konga Leopoldvillu. Příčinou k odstranění Patrice Lumumby byla politická opozice mezi Západem a sovětským blokem. Se sovětským blokem v té době konžský vůdce otevřeně sympatizoval. Britům, kteří se cítili být jedinými hospodáři na černém kontinentě, to nebylo po chuti.

Pokud by se totiž Patrici Lumumbovi podařilo vytvořit z Konga ve střední Africe silný stát, mohlo by to vyvolat masové převraty a revoluce i v dalších zemích, jejichž obyvatelé by také chtěli lepší úděl pro sebe a své děti. K tomu všemu jsou na území Konga strategické zásoby uranu, diamantů a také zlaté žíly. Kdyby Kongo přešlo pod vliv SSSR, mohlo by to pozvednout ekonomiku nejen Konga, ale i celého východního bloku v čele s Moskvou.


Vliv Západu na světovou politiku

Divné je, že Patrice Lumumba nebyl v momentu své smrti již fungujícícm ministerským předsedou své země, byl již svržen vojenským převratem a půl roku v opozici. Vojenský převrat otevřeně podpořily Spojené státy a Belgie. Pravděpodobný důvod jeho zavraždění byla obava z jeho návratu do čela státu, a vypadá to, že se Západ jeho případného návratu hodně bál. Baronka, která se pyšnila přezdívkou "královna špionek", řekla v osobní debatě v roce 2010 lordu Lee podrobnosti a za nějakou dobu zemřela. Prvotní zdroj tedy není možno kontaktovat, ale není vyloučeno, že ještě nějaký účastník těchto události projeví iniciativu a sdělí veřejnosti případné momenty, o kterých baronka pomlčela, a to, co již bylo zveřejněno, doplní. Možná to ukazuje na nějakou PR společnost samotné MI-6, která se rozhodla předvést světu svou důležitost a moc v době, kdy se začaly zapomínat reálné činy a tajná služba Jejího Veličenstva se připomíná jen v kinech.


Británie prostřednictvím lorda Lee a poklidné baronky celému světu naznačuje, že ještě má schopnost změnit jakoukoliv situaci v jiném koutě světa, která ji neuspokojuje. Taková odhalení nepřicházejí jen tak, ale jen v případech s přeběhlíky a kontragenty z jiných rozvědek. Lord Lee na takového nevypadá, čili tvrzení o účasti MI-6 na smrti Patrice Lumumby mohou mít jen reklamní charakter. Patrice Lumumba kdysi snil o úplné nezávislosti Konga. Skutečně, dočkali by se rozpadu SSSR a získali by naprosto svobodný běh událostí, o kterém musí nyní jen snít. Pokud slova lorda Lee platí, potom názorně demonstruje celá historie této země politiku západních zemí, které se až dosud považují za oprávněné k rozhodování o osudů celých států, avšak nic dobrého nepřinášejí.


Pohledem na Irák, Afghistán, Tunisko, Maroko a Libanon lze zjistit kde a komu se lépe žilo po otevřené podpoře ozbrojených převratů vyspělými zeměmi.


Proč se lord rozhovořil?

Je možné, že by královna špionů nepromluvila, kdyby nevyšla kniha Caldera Waltona věnovaná britské rozvědce. Zdá se, že něco zabrnkalo na duševní struny ušlechtilého labouristy, když se rozhodl seznámit veřejnost s fakty, které mu řekla baronka dohlížející na zájmy Velké Britanie v Africe.


Odtajnění informací lordem Lee má dvě strany. Jednak bude-li rozvědka Velké Britanie všechno popírat, mnozí jí neuvěří a budou posuzovat sílu a moc MI-6. V druhém případě mohou příbuzní a političtí následovníci Patrice Lumumby žádat na Spojeném království objasnění a omluvu a globální pokání, obdobné tomu, které udělali v roce 2002 Belgičané, kteří se oficiálně omluvili a vyslovili soustrast ve spojitosti se smrtí Patrice Lumumby v polovině minulého století. Krom morálních aspektů mohou nastat i materiální nároky, které bude obtížné ignorovat. Ministerstvo zahraničí Velké Britanie už rozšiřuje prohlášení o tom, že služba zahraničního zpravodajství nemá k této vraždě žádný vztah, samotná MI-6 jednoduše mlčí. Služba se také možná ještě nezorientovala, anebo dávají v rozvědce přednost tomu, aby si všichni vysvětlili mlčení, jak je jim libo – MI-6 to pravděpodobně zcela vyhovuje. Britský konzul v Moskvě prohlásil, že jeho země se politickými vraždami nezabývá a lady Parková ještě před tím sama označila takové rozhodování Velké Britanie k osobám z jiných zemí za nemožné.


Co bude dále

Demaskování zpravodajství různých zemí a jimi způsobených vražd a únosů důležitých osob z ekonomiky a politiky se děje stále. Následky bývají nejrůznější, ale nejrozšířenější variantou v rozvoji událostí je – vyšumění během několika týdnů. V Kongu je nyní občanská válka a nedávno odhalená fakta mohou následně zcela vyostřit podmínky v tomto neklidném regionu. Ozbrojené střety mají spíše národnostní charakter, ale Patrice Lumumba a Kongo jsou v paměti a milováni a je možno očekávat rozvoj protizápadních nálad.


Není vhodné pouštět ze zřetele začátek nového znovurozdělení zón vlivu západních států v tomto regionu. Prohlášení lorda Lee zahrála do ruky několika státům zainteresovaným na kontrole Konga, které na vlně protibritské atmosféry mohou Velkou Britanii zcela vytlačit z podniků na těžbu uranu a diamantů. V koho zájmech pracují vlády Konga, ten obhospodařuje bohaté hlubiny této nešťasné země. Pravděpodobně až budou přírodní zdroje země u konce, až už nebude rozdělovat co, přijde do těchto končin mír. Jenže spolu s mírem přijde nejspíše i hlad – Konžané se v posledních letech starají více o válku než o obhospodařování půdy.


Základní demokratický princip, který dává zemím právo na sebeurčení, se realizuje v Africe, jako vlastně i v dalších částech světa v duchu politiky zemí Západu, to znamená: prosím, organizujte si život ve své zemi jak chcete, ale jen tak, jak potřebujeme my. Dokud bude k nejslabším zemím taková politika existovat, války a politické vraždy budou pokračovat.


Zdroj: Pravda.ru

Foto: zdroj


0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments