Konfiskace vkladů v Kanadě?

Politici Západu jdou po našich bankovních účtech. V novém návrhu kanadského vládního rozpočtu je navrhována „bankovní daň” kyperského stylu. Když jsem o tom poprvé slyšel, moc jsem tomu nevěřil, ale pak jsem trochu zapátral a našel jsem to. A co myslíte? Je to právě tak, černé na bílém, na stránkách 144 a 145 „Ekonomického akčního plánu 2013”, který právě Harperova vláda předložila do poslanecké sněmovny kanadského parlamentu.

Tento nový rozpočet navrhuje „zavést režim ‚bail-in‘ pro systémově důležité banky” v Kanadě. „Ekonomický akční plán 2013” byl předložen 21. března, což znamená, že tento „režim bail-in” byl pravděpodobně naplánován dlouho předtím, než propukla krize na Kypru. Co to tady na nás hrají? Navíc, jak uvidíte níže, bylo oznámeno, že Evropský parlament bude brzy hlasovat o zákoně, který bude požadovat, aby velké banky byly „zdaněny”, pokud zkrachují. Jinými slovy, tento nový zákon by mohl učinit z konfiskace vkladů na Kypru zákon, který bude platit v celé EU.

Nevím ani, jak bych vyjádřil vážnost toho všeho. Od nynějška – pokud velké banky padnou, budou se zachraňovat vyrabováním peněz, jež jsou na jejich účtech. Tohle úplně zlikviduje důvěru v bankovní systém a vysoce zvýší pravděpodobnost toho, že se staneme svědky pádu velkých bank v celém západním světě.

Tohle všechno mě úplně ohromilo, když jsem si to poprvé uvědomil. Kanadská vláda právě navrhuje, že to se právě stalo na Kypru, bude použito jako vzor pro budoucí bankroty bank v Kanadě.

To, co bude následovat, pochází ze stran 144 a 145 „Ekonomického akčního plánu 2013”, který můžete najít právě zde. Cílem je zřejmě nalézt způsob, jak zachránit „systémově důležité banky” bez toho, aby se musely používat peníze daňových poplatníků:

"Kanadské velké banky jsou zdrojem síly kanadské ekonomiky. Naše velké banky se stávají stále úspěšnějšími na mezinárodních trzích, čímž vytvářejí pracovní místa doma.

Vláda také uznává potřebu řídit rizika spojená se systémově důležitými bankami – tedy těmi bankami, jejichž potíže nebo bankrot by mohl způsobit narušení finančního systému a v jeho důsledku negativní dopady na ekonomiku. To vyžaduje silný a obezřetný dohled a robustní sadu nástrojů pro záchranu těchto institucí bez využívání peněz daňových poplatníků v tom nepravděpodobném případě, že se některá z nich stane neživotaschopnou."

Pokud tedy nebudou k záchraně bak používány daňové výnosy, jak se to udělá? Kanadská vláda pro tento případ navrhuje zavedení „režimu bail-in”:

"Vláda navrhuje zavést „režim bail-in” pro systémově důležité banky. Tento režim bude vypracován tak, aby v nepravděpodobném případě, že systémově důležitá banka vyčerpá svůj kapitál, bude tato banka rekapitalizována a oživena prostřednictvím velmi rychlé proměny jistých bankovních pasiv na kapitál podléhající regulaci. To sníží rizika pro daňové poplatníky. Vláda bude konzultovat s akcionáři o tom, jak co nejlépe zavést ‚režim bail-in‘ v Kanadě. Implementační harmonogramu umožní hladký přechod dotčených institucí investorů i dalších účastníků trhu."

Takže pokud banky vstoupí do příliš vysokého rizika se svými penězi a utrpí ztrátu, „jistá bankovní pasiva” (mj. vklady) budou urychleně proměněna v „kapitál podléhající regulaci” a tyto banky budou zachráněny.

Konfiskace bankovních vkladů po kyperském vzoru je nyní v novém kanadském vládním rozpočtu. Jinak řečeno, bankám bude povoleno ukrást peníze přímo z vašeho bankovního konta, aby se rekapitalizovaly. Může se nám to zdát naprosto a zcela šílené, ale takhle se to teď bude muset udělat na celém Západě.

Občas může být „zabaven” a proměněn v kapitál nezajištěný dluh, ale jak jsme viděli v případě Kypru, v případě bankrotu velké banky je často požadováno více peněz na „záchranu bank”, než může být možné získat přeměnou nezajištěných dluhů do kapitálu. A pak je velmi lákavé sáhnout na nezajištěné bankovní vklady.

Někteří evropští politici ve skutečnosti otevřeně potvrzují, jak moc je to lákavé. Podle RT bude Evropský parlament brzy hlasovat o novém zákoně, jenž učiní konfiskaci vkladů v kyperském stylu stálou součásti řešení, pokud velké banky zbankrotují v celé Evropě…

Jeden ze zkušených zákonodárců řekl tiskové agentuře Reuters, že kyperský model nebude žádný izolovaný případ, ale spíše možná šablona pro řešení problémových evropských bank.

Tato nová šablona se teď pravděpodobně proměňuje v regulérní evropský zákon, který sice v případě záchrany bank vyřazuje ze hry daňové poplatníky, ale za to napevno přenáší hlavní ztráty na největší vkladatele. „Je potřeba, abychom byli schopni zajistit ‚zdanění‘ vkladů,” řekl tiskové agentuře Reuters Gunnar Hokmark, člen Evropského parlamentu, který vede vyjednávání s členskými zeměmi EU, při nichž se piluje zákon na likvidaci problémových bank. „Vklady do 100 tisíc euro jsou chráněny … vklady nad 100 tisíc euro nejsou chráněny a mělo by s nimi být zacházeno jako s částí kapitálu, který může být použit k záchraně banky,” řekl Hokmark Reuters a dodal, že si je jistý, že většina jeho kolegů v parlamentu podpoří tuto myšlenku. Evropská komise napsala návrh tohoto zákona, který nyní očekává na schválení od členských zemí eurozóny a parlamentu, na čemž závisí zda a kdy bude zaveden. Píše se o tom, že je naplánováno, aby tento zákon vstoupil v platnost na začátku roku 2015.


Začínáte tomu rozumět? Ten den, kdy jsem řekl, že „Globální elity nám velmi jasně říkají, že se plánují nabourat do našich bankovních účtů”, jsem nepřeháněl.


Pro všechny na Kypru s vklady vyššími než 100 tisíc euro tyto zprávy všechno jenom stále zhoršují. Když vypukla tato krize, bylo jim řečeno, že jim bude zkonfiskováno 10 % z vkladů nad 100 tisíc euro. Poté, o několik dní později, jim bylo řečeno, že by to mohlo být 40 %. A teď to podle Washington Post vypadá, že lidé s vklady nad 100 tisíc euro v druhé největší kyperské bance mohou ztratit až 80 procent svých vkladů.


V Bruselu byla dovršena dohoda s ostatními zeměmi eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem v pondělí ráno. Laiki, druhá největší banka v zemi, bude rozdělena, přičemž její zdravá aktiva budou včleněna do Bank of Cyprus. Vkladatelé s více než 100 tisíci eury v obou těchto bankách budou mít velké ztráty. V Laiki to bude až 80 procent z vkladů nad 100tisícový pojištěný limit, v Bank of Cyprus se očekává, že to bude mnohem méně.


Je to smutné, ale pravdou je, že tito lidé budou šťastní, pokud vůbec někdy uvidí nějaké své peníze. Jak byste se cítili, kdyby někdo přišel a zlikvidoval vaše celoživotní úspory, aby banky, které lehkovážně a bezohledně šly do neuvěřitelných rizik, mohly být zachráněny? Není potřeba zdůrazňovat, že mnoho lidí na Kypru je právě teď velmi rozzuřených. Následné reakce od rozhořčených střadatelů na Kypru jsou ze Sky News:


„Uloupili moje peníze,” řekl Sky News Milton Lukas.

„Pracoval jsem 60 let. Je mi 80 let. Nemohu znovu pracovat, abych se uživil – strašně to ořezali.”

„Naše peníze, naše sociální zabezpečení – tohle všechno ořezali. Jak budeme žít?”

Další Kypřan, Stelios, vychází z banky s prázdnýma rukama. „Pokoušel jsem se vybrat moji únorovou výplatu a oni mi místo toho dali jen kus papíru,” řekl. „Mám dvě děti na vojně a chtějí po mně peníze – nemám nic, co bych jim mohl dát.”


„Vláda neplatí nikomu. Mí prarodiče nedostali svoji penzi.”


Mnoha lidem se celý život obrátil naruby.

Existovali však lidé, kteří věděli o krizi předem a byli schopni dostat své peníze právě včas. Jenom v průběhu měsíce února si podle BBC ciznici vybrali pozoruhodných 18 procent svých peněz z Kypru:


"Kyperská centrální banka ve čtvrtek zveřejnila informace, které ukazují, že zahraniční vkladatelé během února vybrali 18 % svých vkladů z kyperských bank, tedy právě předtím, než v této zemi vypukla současná krize."


Znamená to, že věděli, že mají vybrat své peníze? A kdo jim to řekl?


Navíc v Moskvě a Londýně byly ponechány otevřené pobočky dvou největších kyperských bank i poté, co byly všechny banky na Kypru samotném zavřeny. Bohatým Rusům a bohatým Britům tak bylo umožněno vybrat si všechny své peníze z těchto bank, zatímco lidem na Kypru to bylo znemožněno. Je velmi těžké jen najít slova, jež by popsala, jak podlé to bylo. Mark J. Grant o tom ve svém nedávném článku napsal:

"Odvraťme na chvíli svůj zrak z Kypru a podívejme se, proč Ruseové nejsou tak naštvaní, jak se zdáli být na počátku této krize. Odpovědí na tuto otázku je banka Uniastrum, která má své ředitelství v Moskvě. 80 procent této banky je ve vlastnictví Bank of Cyprus. Od začátku krize až poté, co byla zavedena nucená správa, byla tato banka otevřená pro obchodní transakce, a to bez jakýchkoli omezení na výběry. Takže v okamžiku, kdy začala krize a byla rozmazána tiskem, šli ruští vkladatelé do místních bank a vybrali své peníze z Uniastrum (Bank of Cyprus), či je vytáhli z ostatních místních kyperských bank a pak je vybrali. Problém vyřešen!


V tentýž čas měly banky Laiki a Bank of Cyprus otevřené pobočky v Londýně. Neexistovala tam žádná omezení, takže lidé mohli dojít do těchto bank a v pohodě vybrat své peníze. Žádná omezení a všechno to bez problémů proběhlo až do okamžiku nucené správy. V době, kdy se lidé a instituce na Kypru nemohli dostat ke svým penězům a byli úplně bez prostředků, Rusové a Britové vybírali své peníze a rušili své účty."


Bohatí vždycky nějak proplují, že ano?


Na Kypru si mezitím vkladatelé, kteří mají na účtech méně než 100 tisíc euro, musí poradit s velmi přísnou kontrolou kapitálu. Jinými slovy existují velmi přísná restriktiviní opatření týkající se toho, co můžete dělat se svými vlastními penězi. Maximální denní výběr hotovosti byl například nastaven na 300 euro. Podívejme se na některá další restriktivní opatření, která platí právě teď:

Pro Kypřany platí stejné omezení i na vystavování šeků.

Platby nebo převody mimo Kypr prostřednictvím debetních i kreditních karet jsou povoleny jen do výše 5 000 euro na osobu a měsíc.

Transakce mezi 5 až 200 tisíci eury budou přezkoumávány zvláštním vládním výborem, přes 200 tisíc euro bude potřebné individuální povolení.

Cestující, který opouští tuto zemi má povoleno si s sebou vzít maximálně 1 000 euro.

Až udeří další velká vlna ekonomické krize, stane se kontrola kapitálu a konfiskace bankovních vkladů náhle „normální” po celém světě.

Takže se na to připravte, dokud ještě můžete.

Jednou z věcí je ujistit se, že nemáte „všechna vejce v jednom košíku.” Jim Rogers k tomu nedávno řekl TV stanici CNBC:

„Já jsem se především ujistil, že nemám příliš mnoho peněz na jednotlivém bankovním účtu kdekoli ve světě, protože nyní existuje precedens,” řekl. „Mezinárodní měnový fond řekl: ‚Jistě, ukradněte ty bankovní vklady‘; EU řekla: ‚Ukradněte ty bankovní vklady‘; takže si můžete být jistí, že pokud přijde nějaký problém v nějaké jiné zemi, oni řeknou: ‚Je to přípustné podle EU, je to přípustné podle MMF, tak my do toho jdeme taky.’”

Na čím více místech budete mít své peníze, tím obtížnější bude pro „ty u moci” je vyrabovat.

Globální elity zásadním způsobem mění pravidla hry. Od této chvíle už žádný bankovní účet na světě nemůže být považován za „stoprocentně bezpečný”. Bude to vytvářet atmosféru strachu a paniky, a žádný finanční systém nemůže normálně fungovat, pokud je zničena důvěra, kterou v něj lidé měli.

Důvěra je podivná věc – můžete ji budovat po celá desetiletí, ale může být zničena v jediném okamžiku.

Nikdo z nás už nikdy nebude schopen mít důvěru ve svůj bankovní účet, a obávám se, že další vlná ekonomického kolapsu může nastat dříve, než jsem předtím předpovídal.


Zdroj: Blog The Economic Collapse


Překlad: Stan


Další odkazy v originále

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments