V mimořádně depresívní atmosféře posledních dní, způsobené arabskými revolucemi, japonskou apokalypsou, ale i méně nápadnými ekonomickými hrozbami, stihl Západ rozpoutat další demokratickou válku.
S posvěcením OSN v pár dnech nashromáždil dostatečné síly na zničení celé Libye. Záminka, zničení diktátora, je dost směšná, protože krvaví diktátoři jsou v těchto oblastech spíše standardem, než výjimkou. Podíváme-li na ne zase tak staré obrázky ze vzájemných setkání, je míra pokrytectví až komická. Kadáffí se nestal krvavým diktátorem a usvědčeným teroristou v březnu 2011, tento stav trvá už nějakých 40 let, ale doposud to nikomu nevadilo.
Oficiální návštěva Francie, ČT zřejmě v rámci kolitické korektnosti znepřístupnila video
Dva přestárlí komici, skoro lepší než scénka z filmu "Pane, Vy jste vdova"
Yes You Can
V přátelské diskusi
A tu jsou všichni kamarádi z mokré čtvrti, někteří, jako by styděli
Domnívám se, že pravým důvodem takto uspěchané operace je chyba ve francouzké politické kalkulaci, zapříčiněná podceněním Kadáffího. Paříž a další země si prostě k němu přehradily cestu, po tom co řekly a udělaly již s ním nemohou spolupracovat, jako dosud. I pokrytectví má své hranice. Pokud by se vrátil k moci (což by bylo bez západního zásahu víc než pravděpodobné), ztratily by v oblasti veškerý vliv i lukrativní obchodní kontakty. Libyjci budou vybombardováni hlavně proto, že Sarkozy je politický a diplomatický ignorant.
Dnes stojí proti Kadáffímu obrovská síla, která ho pravděpodobně smete. Neexistuje obrana proti této přesile, které by podlehly i země větší a technicky vyspělejší. Srovnání se Severní Koreou, Íránem nebo Pákistánem mne vede k zajímavému poznání. Chcete-li být nezávislí, zapomeňte na obranu, tu nezvládnete ani technicky, ani finančně, myslete na útok. Jediné opravdu účinné zbraně jsou ty, které mohou dosáhnout území nepřítele a způsobit rozsáhlé škody. Kdyby měl Kadáffí jen pár raket (klidně konvenčních), schopných dosáhnout italských nebo francouzských břehů, k žádné válce by nedošlo. Západní občané jsou sice už připraveni vzdát se své ekonomické úrovně i občanských svobod (ty procesy právě probíhají), ale doposud nejsou mediálně připraveni umírat. Mír je tak založen na rovnováze strachu a malé státy mohou s jistotou neprohrát jen ve válkách, které se nevedou.
Vzhledem k tomu, že Západ svým koloniálním přístupem nedává třetímu světu jinou šanci, můžeme se dočkat brzkého rozšíření jaderných zbraní, raketové techniky a v neposlední řadě terorismu, páchaného přímo v západním světě. Svět bude zase o kousek nebezpečnější a na začátku toho všeho jsou podobné hloupé války.
Převzato z Nautila
