Lessyho se tedy po delším úsílí podařilo zlikvidovat (doufám že jen dočasně), a Marek Benda, starý to nevraživec na policii obecně, což mu, jak jednou prohlásil, proudí v žilách od dob policejních prohlídek v dobách totality – na obrazovce ČT nepokrytě jásá. Jásá ovšem nejen jako bytostný neláskář policie, ale hlavně jako pravicový politik a význačný člen ODS. Protože ono se stalo cosi dříve nepředstavitelného. On totiž policejní prezident Lessy dal ve svých projevech i činech celé české populaci najevo, že v jejím zájmu bude stíhat zločin ať už pochází z kterékoli strany či z kteréholiv směru, a že bude nejen slovy, ale i činy prosazovat v policejní praxi heslo "padni komu padni". Tak takovéto divoké kumprštyky policejního prezidenta ovšem musely narazit na tvrdý odpor těch, kteří byli zvyklí, že ze strany policie a vůbec všech státních orgánů se k pokleskům pravice přistupovalo vždy jaksi jinak a lehčeji, než k pokleskům levice. Tato privilegia Lessy ohrozil a v celém pravicovém táboře byl proto vyhlášen hon na Lessyho, jak to vyjádřil publicista J. Pehe.
Hon, který v těchto hodinách skončil ránou do týla policejního prezidenta z ručnice jeho nadřízeného, ministra vnitra Kubiceho, autora to slavného výroku, že dokud voda nepoteče do kopce, jeho podřízený prezident J. Lessy žádné odměny nedostane. Jednu morální bídu tak následuje bída druhá, národ na to hledí, zatím mlčí, ale logika a mravní zákon v nás napovídá, že vůbec nemusí mlčet do nekonečna.
