Někdejší zobchodování (či prodání) poslaneckého mandátu, zrealizovaný před časem rebelujícími poslanci ODS Fuksou, Tluchořem a Šnajdrem na straně prodávajících, a Nečasem, Kubou a Nagyovou na straně nakupujících, se až dodatečně a fakticky, tedy až poté, co do věci sáhla policie a státní zastupitelství, stalo nejžhavějším jablkem sváru naší doby.
Politikům ODS, kteří za obchodem stojí, je vše jasné: takto se přece u všech čertů dělá politika, která není ničím jiným než polem dohadování, výměn a vyvažování. Označte obchod třech rebelů za kriminální čin a zničíte tím politiku, běsnil dnes např. na obrazovce ČT poslanec Marek Benda se stejnou nasupeností, jako když kdysi národu tvrdil, že půlstrany jeho rigorózní práce jsou vlastně plnostranami – a dal tak znovu na odiv nejen své pojetí morálky i politiky, ale svým vystoupením současně co nejspolehlivěji vypuzoval z tábora příznivců ODS všechny ty pořadu ČT přihlížející, kteří přece jen myslí i cítí o poznání jinak.
V tomto případě tak, že v obchodě se třemi rebely se neprodávalo jen tak něco, ale to nejcennější, co v demokratickém systému máme – totiž víra a důvěra voličů. Protože tuto svou víru a důvěru svěřili voliči oněm třem poslancům – a oni ji beze všech cavyků prodali za funkce, ať už v dozorčích radách či kdesi jinde, aniž by na své voliče a o důvěru jimi na sebe vloženou, zavadili koutkem myšlenky. V tom je je jejich selhání a selhání všech, kteří se na tomto kšeftu podíleli a do dnešních dnů jej nestoudně dál a zarputile hájí. Ve vedení ODS – jak to zatím vypadá – doslova všichni.
