Lidé první kategorie jsou mladí, dynamičtí, flexibilní, vzdělaní, dobře vydělávající, zdraví, silní, arogantní a bez závazků.
Vždy a za všech okolností podporují vládu, odbory považují za zločineckou organizaci a ze zásady pracují pouze na živnostenský list, protože k smrti nenávidí jistoty a milují optimalizaci daní, prací jako takovou ovšem pohrdají a za jediný zdroj bohatství považují podnikání.
Lidé první kategorie neznají špinavé peníze, chudobu považují za zločin, nezaměstnané za lenochy a příživníky, důchodce za darmožrouty. Imponuje jim síla, slabosti se smějí. Zisk je pro ně etická kategorie, právo obchod, spravedlnost triumf síly a bohatství nad slabostí a chudobou.
Být občanem první kategorie znamená lhát, krást, podvádět, zneužívat, kořistit a korumpovat, nebo přinejmenším tyto praktiky tolerovat.
Je každého věc, kam chce patřit, za sebe ovšem mohu říct, že jsem, vždy jsem byl a ochotně i nadále budu občanem druhé kategorie, protože s občany první kategorie, jejichž myšlení je mi cizí a jejichž hodnoty neuznávám, nechci mít nic společného.
Převzato z blogu Tribun
Foto: zdroj