Nějak nechápu ty nesmělé a rozpačité protesty některých vysokoškolských profesorů a studentů proti reformě školství. Co proti ní mají? Vždyť je perfektně připravená těmi nejlepšími odborníky, kterými naše republika disponuje.
Takové dvě nejhlasitější námitky jsou, že se za studium bude platit a že budou omezeny pravomoci vedení univerzit a fakult. Protestovat proti tomu je přece naprostá naivita! Copak je na tomto světě něco zadarmo? Akorát vzduch, ale i ten bude zanedlouho zpoplatněn! Vždyť si můžeme vzít příklad ze středověku, kdy byla ve při církev a šlechta ohledně toho, komu patří vítr, nakonec se dohodli půl na půl, a tak majitel větrného mlýnu musel platit daň z větru jak církvi, tak šlechtě.
Je tedy naprosto přirozené, že za vše se musí platit. Do lesa nemohu, protože je tam cedule Soukromý majetek-vstup zakázán, na silnici nemůžu, pokud nezaplatím, napít se vody můžu až zaplatím, zaplavat si a vykoupat se jedině až zaplatím, projít se uličkou ve čtvrti našich předků můžu až zaplatím… Zadarmo prostě dnes už nic není.
Nenávratně pryč jsou ty doby a nikdy se už nevrátí, kdy zločinný a zavrženíhodný režim poskytoval výše uvedené (a i další) docela zadarmo. Po takovém režimu už není poptávka, tudíž nemůže na globálním trhu uspět. Copak ještě dnes na světě existuje nějaká zločinná a zavrženíhodná země, kde by zdravotnictví a školství bylo zadarmo a neexistovali tam bezdomovci? Neznám takovou zemi, ideologie neoliberalismu suverénně zvítězila na celá planetě. A kdyby přece jen taková země existovala, tož ji logicky musíme zbombardovat do doby kamenné a nastolit tam svobodu a demokracii, jiné řešení přece není.
Že by televizní reklama mohla něco změnit, tedy zařídit návrat reálsocialismu, je sice teoreticky možné, ale prakticky a fakticky neproveditelné.
Inteligentům dvacet let trvalo, než pochopili, o co vlastně jde, přitom každý vidlák to věděl hned druhý rok po převratu. Byli přece študovaní, takže museli velice dobře vědět, do čeho jdeme a kam nás vedou. A věděli to přesně, vždyť většina z nich studovala v té době v západních kapitalistických zemích a úplně slepí přece určitě nebyli. Dobře a přesně to věděli, však jim to velice vyhovovalo, proto také 22 let mlčeli, a až teď, kdy se jich to už také začíná dotýkat, se ozývají – to je k smíchu.
Když protestovaly odbory, pomohli jim v protestech? Ani ň! Jich se to přece netýkalo. Akorát měli škodolibě ironické poznámky k akci těch nevzdělaných a nekulturních pracujících. Obzvláště novináři se činili. Zajisté ale i na ně brzy dojde, neboť zanedlouho budou potřební pouze překladatelé, zprávy budou vydávány ústředím v Bruselu a na to budou stačit pouze oni, za překlad stránky A4 dvě tři stovky a šmytec. A někdo to přeloží i za stovku a rád. Kdo se potom zastane novinářů?
Pomohou dnes odboráři protestujícím proti školské reformě? Proč by to dělali?
Úvaha řidiče autobusu či kamionu, traktoristy a podobných zní asi takto: Já jsem si musel zaplatit za řidičák ze svého, tak co se intoši čílí, když mají udělat totéž?
A oficiální názor našich politiků, cituji z Parlamentních listů, zní přibližně takto: „Investice do vzdělání je investice do budoucnosti každého občana. Lékaři a právníci patří k nejlépe honorovaným lidem ve společnosti. Medicína již dávno není poslání, ale výborný byznys. Studovat na principu solidarity a vydělávat na tržním principu je nemorální.“
Intelektuálové zaspali dobu, žijí ještě v reálsocialismu, nechápou, že žijeme už v postkapitalismu, ve válce všech proti všem, což jak všichni víme, je jediný možný způsob svobody a demokracie, to je ta jediná správná cesta, to je to skvělé vykročení směrem do budoucí doby. Je to boj o přežití a nikoliv o smysl světa. A oni chtějí zdarma školství a zdravotnictví? To je přece relikt minulého režimu. Tož zločinného a zavrženíhodného režimu se jim zachtělo, holoubkům? Kdepak! Přece dobrovolně, s nadšením a s láskou jsme si vybrali po převratu cestu kapitalistickou, čemu se tedy divit a proč po 22 letech protestovat? To je už pozdě!
Když padl tzv. reálsocialismus a byla nastolena ideologie liberalismu, byl od základu změněn svět. Neoliberální axiómy dnes vůbec nikdo nezpochybňuje, ani komunistické strany, viz třeba čínská komstrana.
Samozřejmě že jsou zabaleny do vznešených pojednání s přesložitými souvětími, podobně jako teologické traktáty, tam také není otevřeně řečeno, že církev je nejúspěšnější obchodní společností v historii, obchoduje totiž s něčím, co neexistuje, a jak ušlechtile je to eticky zdůvodňované vzletným přeintelektualizovaným řečněním. Kouzelně to vyjádřil Daniel Bartek v Reflexu: „Geniální je už sám o sobě produkt, který katolická církev nabízí a propaguje – je to pojištění s posmrtným plněním. To je přece sen každé firmy, aby nemusela za plnění svých závazků zaplatit ani korunu. Tedy na tomto světě.“
Takže jaké jsou ty základní premisy neoliberální doktríny? Uvedu jenom ty nejdůležitější oficiálně a veřejně hlásané.
-
Primárním principem je zisk, urvi pro sebe vše, co se dá, neber ohledy na nikoho, ani na rodinu, ani na příbuzné, ani na morálku, ani na dobré mravy, ukořisti všechno, co lze.
-
Společnost neexistuje, existují pouze jedinci usilující o svůj prospěch, to jest okradni souseda dříve než on tebe. Člověk je tvor absolutně sobecký a vždy vyhrává silnější, schopnější a moudřejší.
-
Stát se nesmí plést do ekonomiky, stát je mizerný hospodář, vše mohou lépe zajistit soukromí podnikatelé. Přestože je stát špatným hospodářem, kupodivu se do vlády všichni hrnou a drží se funkcí jak klíšťata, kdyby to byl špatný hospodář, tak tam nikdo přece nepůjde, státní funkce budou volné, vždyť pro schopné, silné a moudré by to byla naprosto nezajímavá oblast podnikání. V tomhle axiómu tudíž něco nehraje.
-
Trh vše vyřeší, ničím neomezovaná blahodárná volná ruka trhu nalezne vždy to nejoptimálnější řešení.
-
Stát je tu pouze proto, aby chránil soukromé vlastnictví, to je jeho jediná smysluplná funkce.
-
Vůbec neplatí, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého, to je směšné a zastaralé rčení z dob pravěku. Platí fakt, že čím více mám financí, tím více mám svobody. Totéž platí o právu a spravedlnosti, spravedlnost a právo si přece můžu koupit, čím více peněz, tím více pravdy a spravedlnosti, kdo má peníze, má pravdu. A kdo disponuje mnoha financemi, může si koupit i celou demokracii. To je přece naprosto logické.
-
Komunismus, potažmo socialismus je od Ďábla, je to satanská léčka, podvod, za krásnými slovy je skryto Zlo! Všichni jsme si to přece zakusili a na vlastní kůži zažili. A i samotné pojmy komunismus a socialismus už naši mediální fachidioti tak dokonale znemožnili, že dětem a mladým už jenom při vyslovení těchto pojmů naskakuje po celém těle husí kůže a vstávají hrůzou vlasy na hlavě.
-
Duchovní, tedy náboženský rozměr člověka povznáší. Musíme si vzít vzor z našich vůdců, kteří mluví s Bohem a táží se třeba: "Mám začít válku? Jinak řečeno, mám začít s vražděním nevinných?" – a ten mu doporučuje povraždit milióny Iráčanů, Afgánců, Lybijců, Somálců, Nigerijců… zmrzačit třikrát tolik a to jen proto, aby nějaké korporace, s nimiž je spřízněn (i Bush i Bůh), měly zisky. Tož tak si to přeju, říká Bůh a jeho přání je nutné plnit!
Postřehl jsem také zajímavou skutečnost, že dnes je znakem vyšší inteligence sprostá vulgární mluva, čím hovadštější a hulvátštější výrazivo, tím větší inteligent, toť vrchol dokonalosti a vysoké inteligence. Stačí číst noviny a dívat se na televizi. Takže ten duchovní rozměr je dnes poněkud posunutý a nelze na něj uplatňovat měřítka minulosti.
Vzniká, či vlastně už vznikla úzká kasta nedotknutelných božských osob, které si mohou dovolit vše, jakékoliv zvrácenosti a zvrhlosti. Nezbývá nám nic jiného než je pokorně obdivovat. Všimli jste si ještě donedávna velmi často používaný pojem pokora? Snad každý politik to slůvko zhusta používal a měl v oblibě. Ano, to je něco, co má platit pro nás dole. Naši, a dokonce i světově uznávaní intelektuálové, ba dokonce i Boris Cvek, přišli na to, že nejdůležitější nejsou peníze, nýbrž kvalita života, tedy bohabojně prožitý život. Co tím chtějí intoši sdělit nám obyčejným nevzdělaným lidem, nám plebsu? Asi toto: Vy pitomečci, vy jenom makáte a makáte a makáte a na kvalitu života kašlete, chlastáte, žerete, smilníte atd., ženete se pouze po prachách. Vy kreténi, copak nechápete, že kvalitně prožitý život je to nejlepší? Chodit do divadla, na koncerty vážné hudby, na Wagnera, do galerií, na bohoslužby, číst hodnotnou literaturu (třeba Viewegha…), cestovat do cizích krajů, poznávat krásy světa… a vy se ženete jenom za prachama, jenom peníze jsou vaším bohem, ale peníze přece v duchovním životě jsou k ničemu… Tož tak intoši.
Každý už jenom trošinku pravicově orientovaný člověk si musí nutně položit otázku: Proč se realizují reformy až tak pozdě? Až po dvaceti letech? Proč nebyly provedeny hned po převratu? Nač se čekalo? Kdo tomu bránil? Proč si stát ještě ponechal spousty záležitostí, které by soukromníci, soukromé subjekty, prováděly lépe a efektivněji? Proč nebyly zákonem zrušeny odborové organizace, šlo to zrušit zároveň s lidovými milicemi, nikdo by tehdy neprotestoval. Proč si stát ponechal ve své gesci vojsko a policii a vězeňství? Nač? Vždyť vidíme, jak neefektivně fungují, je přímo nutností dát to soukromníkům. Advokacie a soudy už jsou zprivatizované, to se zdařilo. Je třeba ještě zprivatizovat armádu – tam stačí dát rozkaz, snadné. Zprivatizovat policii je taky snadné. Obojí lze zvládnout během týdne. Proč by např. police měla ochraňovat někoho, kdo neplatí daně a tudíž se na financování policie nepodílí? Na ochranu budou mít nárok pouze občané platící daně. A ještě lépe – pouze ti co maj prachy, si mohou dovolit soukromé ochranky, což by bylo ideální řešení, a kdo nemá prachy, má holt smůlu.
Jinak už v podstatě není co privatizovat, až na to vysoké školství (střední a základní se s tím sveze). Jinak je už vše hotovo, či dokonale připraveno. Stěžují si profesoři na soukromých školách či na církevních? Ani jeden, všichni jsou naprosto spokojeni, dokonce i studenti jsou spokojeni. Soukromá vysoká škola je i v každém menším okresním městě a funguje ke spokojenosti všech.
Nechápu také to pomlouvání a znevažování plzeňských práv. Jsem pro všema deseti, aby se tituly oficiálně (a ne pokoutně!) kupovaly. Čím více za titul zaplatíš, tím to bude hodnotnější a kvalitnější titul, vždyť cena vždy rozhoduje. Přece mít titul ten či onen za 40 tisíc nebo tentýž titul za 400 tisíc, v tom musí být nějaký rozdíl. Navrhuji, aby ten dražší titul mohl být na vizitkách tištěn zlatým písmem (barva zlata), lacinější by mohl být vyveden v barvě stříbrné a ten nejlacinější pouze obyčejnou černou tiskařskou barvou. Jiné barvy by byly dle domluvy. Spousta kupujících by chtěla určitě barvu modrou, někteří i zelenou, dokonce i oranžovou, ale o barvu červenou by asi velká poptávka nebyla.
Určitě najdu pro můj návrh velkou podporu, neboť oficiálně uznaným prodejem titulů konečně bude učiněno spravedlnosti zadost. Když může být spousta vážených doktorů a profesorů teologie, tedy doktorů a profesorů věd o něčem, co neexistuje, tak prodej podobných titulů nebude v rozporu s realitou.
Věda a výzkum? Nač, vždyť výsledky si můžeme snadno a lehce koupit v cizině od Afričanů či Indů, ti za prachy prodají všechno, nač zatěžovat a přetěžovat mozkové závity lidí bílé rasy? Co kdyby se jim ty závity zavařily? Dělat výzkum v nějakém maloměstě (kolik existuje ve světě měst s větším počtem obyvatel než má celá naše republička?) je k čemu? Třeba v takovém Bangladéši či Pákistánu je podobných výzkumných a vědeckých pracovišť jak maku, nač totéž dělat u nás?
Prý humanitní obory obohacují naši kulturu, humanitní obory zlepšují společnost, no tomu snad nevěří ani ten, co takové věty pronáší. Jenom se podívejte na umělce, na filosofy, na spisovatele, novináře, profesionální humanisty, na umělecké seriály v televizi… Není tomu naopak? Humanitní obory společnost barbarizují!
Obohacují naši kulturu? Proslavený Výkal umělce v konzervě – to je teda obohacení, co? (V květnu 1961, Pier Manzoni nashromáždil své vlastní výkaly do devadesáti očíslovaných plechovek, každá obsahovala přesně 30 gramů výkalů. Označil je jako „100% čisté umělcovo hovno“ v italštině, angličtině, francouzštině a němčině, a prodával je podle tehdejšího kurzu zlata. Jejich cena je přibližně 30.500 eur. Citace z Wikipedie)
Občas čtu, že je potřebné změnit ústavu, že je nutné změnit preambuli, kde se praví, že lid je zdrojem veškeré moci a nahradit to reálně pravdivým zněním, že zdrojem veškeré moci jsou finance. Stačí vlastně obměnit onu proslavenou větu, že vedoucí úloha patří komunistické straně na vedoucí úloha patří financím.
Myslím si ale, že preambuli není nutné měnit, ať je tam ponechána věta, že lid je suverén. Stačí pouze upřesnit nějakou vyhláškou, kdo je považován za lid a kdo má volební právo. Tak třeba: K volebním urnám demokratické a svobodné republiky může jít pouze člověk mající více než 20 miliónů (protože „deset milionů, to přece nejsou žádné peníze,“ jak pronesla kterási děva od veverek – Kateřina? Kristýnka?), což je dokladem schopnosti, moudrosti a velikosti ducha.
A druhá podmínka je prokázat se vysokoškolským titulem. Není možné, aby o důležitých záležitostech mohla rozhodovat primitivní, nevzdělaná a nemajetná lůza. To teprve potom bude slušná, svobodná a demokratická společnost (a Joch bude všemi hlasy zvolen doživotním ministerským předsedou a presidentem Halík či Sokol, neboť oba umí překrásně moralizovat a zdůvodňovat neoliberální etiku!).
