Z bedny u okna na mě vystřeluje z tváře vymačkávané akné. Co věta – to perla. Moderátorka se snaží udržovat jakousi důstojnost rozhovoru, vytvářet dojem jeho důležitosti a evidentně chválí na otázky odpovídající dámu za každý prd. Mnohdy ani není větě či souvětí rozumět, jak je to kostrbatě poskládané. Řeč je o hrobkách tuzemských velikánů na Vyšehradském hřbitově. Někteří jsou zmíněni, některá jména přelétává kamera, 2.11. – o „dušičkách.“ Je mi trapně za hovořící dámu, mluvit o českých velikánech bez jakékoli znalosti stylistiky českého jazyka (díky Bohu, že nešlo o psaný text), je naprosto šílené. I moje žena, která není nijak stylisticky a gramaticky zdatná, a jejímž běžným jazykovým projevem je jakási směs porůznu posbíraných slangů a pravopisností (o nářečí nelze hovořit ani v náznaku), je zaražena a otazníky padají i z jejích úst. Chci to přepnout, nebo zcela vypnout, když se náhle dozvídám, že plánovanou novinkou bude sponzorování hrobů (hrobek) a zájem je prý veliký. Ale ještě o tom paní nemůže hovořit příliš nahlas, ještě to není doladěné.
???
Jakože přilepí třeba na hrob Boženy Němcové cedulku s nápisem „Sponzoruje Ing. Adam Semtorád, předseda předsednictva předsedů,“ nebo „Sponzoruje Eliška Hloučková, rentiérka?“ Nebo bude v lepším případě vystaven u vchodu na hřbitov či na internetu seznam sponzorů? V zoologických zahradách jsou jména sponzorů uváděna u každé klece, výběhu, voliéry a terária. Pomáhá to s krmením a péčí – včetně té zdravotní. Na každé akci jsou loga sponzorů vyvěšena na co nejviditelnějším a kamerami nejsnáze snímatelném místě (estetický vzhled pódií jde mnohdy zcela stranou).
Co však potřebující nebožtíci? Nic!
Však vzpomínka je milá. Ano, jejich hroby je třeba udržovat a údržbu je třeba platit, pokud nejde o přímé příbuzné, kteří jezdí na hřbitov pravidelně a rádi. Nechť! A třeba i neradi a z povinnosti, ale přece. Knihy, které po nich zůstaly, je třeba číst a hovořit o nich, vybavovat si obrazy, aby ti lidé stále žili. Teprve v tom spočívá nesmrtelnost. A společnost je to na Vyšehradě opravdu výborná, ta nejlepší. Chtěl jsem tento text ladit humorně, však humor nikde nenacházím. Náhle se zcela vypařil. Snažím se představit, kolik může stát údržba blízkými opuštěných hrobů našich velikánů, kdo to dělá a za kolik … Jak početnou organizací živých je vlastně hřbitov s tolika mrtvými osobnostmi, báječnými charaktery minulosti, hovořícími až k dnešku. A co se bude dít s penězi za sponzorování hrobů? Mám více otázek než odpovědí, moře otázek a velmi, velmi trpkou chuť v ústech. Je mi špatně, budu blít. Neviditelná ruka trhu právě hrabe po věčnosti! Co na to asi řekne vyšehradský probošt Mikuláš Karlach a smíchovský starosta Petr Matěj Fischer, o tom někdy příště.
Tam – na nebesích!
Foto: Karel Hoff
