Spojené státy použily taktické jaderné zbraně v Afghánistánu i v Iráku
Leonid Savin
Duben 07, 2012
Po skončení summitu v Soulu se stalo zřejmým, že USA pokračují v režimu své politiky od roku 1945. Monopolizují své právo na použití jaderných zbraní. To má být zajištěno pomocí protlačení programu nerozšiřování do mezinárodního práva a také pomocí nových omezení. Ta se mají týkat i Ruska. Tak má být dosaženo globální jaderné hegemonie USA.
M.Chossudovski se v knize Towards a World War III Scenario: The Dangers of Nuclear War zamýšlí nad spojitostí mezi americkými korporacemi a Pentagonem a uvádí, že v roce 2003 Kongres USA schválil použití taktických jaderných zbraní v nekonvenčních válkách, což je podle kongresmanů "zcela bezpečné pro civilisty".
Koncem padesátých let byla v USA vyvinuta jaderná puška The Davy Crocket, nejmenší jaderný zbrojní systém s dostřelem 4,5 km. Byla určena k použití v Západní Evropě v případě náhlého přepadení Sovětským svazem.
Nyní vlastní armáda USA asi 3400 bojových jaderných hlavic různé síly (nasazeno asi 2000). Potřebnou sílu na nich lze nastavit podle situace například tak, aby nebyli ohroženi spolubojovníci. Nálože se mohou přemisťovat pomocí bezpilotníků. K bezpilotníkům MQ-9 Reaper, které nesou 14 raket AGM-114 (vzduch-země) o váze každé kolem padesáti kg je možno přidat i určitý počet taktických jaderných zbraní. Ty mohou případně být maskovány konvenčními zbraněmi, aby se neprozradily.
Ruští vojenští specialisté předpokládají, že byly jaderné zbraně nové generace použity v červnu 2006 proti Hizballáhu v Libanonu. Izraelská armáda tam nasadila tzv. protibunkrové bomby. V kráterech po bombách byly nalezeny stopy obohaceného uranu. Dále bylo zjištěno, že štěpné trosky nevyzařovaly paprsky gama, neobsahovaly 137 Cs a úroveň radiace se vzdáleností rychle klesala. Není vyloučeno, že zbraně dodaly USA pro vyzkoušení v bojových podmínkách.
Po právní stránce je důležité, že "čistá" termojaderná munice nepodléhá omezení žádné z existujících mezinárodních dohod a formálně je na ni pohlíženo stejně jako na normální velmi spolehlivou zbraň. Přitom je mnohem účinnější. Zatím se neví, jak jsou které státy daleko v jejím vývoji, ale znepokojující je, že vývoj, zkoušení, rozmisťování nebo použití nepodléhá žádné mezinárodní dohodě, jak již bylo uvedeno.
Cosi podobného nastalo po událostech 11. září 2001. Specialisté z několika zemí došli k závěru, že věže, včetně té třetí, o které se oficiálně moc nemluvilo, spadly v důsledku menších jaderných výbuchů. Je poukazováno na zaznamenané seismické otřesy v den útoku a také na úmrtí těch hasičů a policistů, kteří byli při pádu na místě, na pozdější onkologická onemocnění.
V období debat o smlouvě START-3 a instalaci systému PRO v Evropě se prakticky dokončila reorganizace globálního útočného velení letectva USA (Air Force Global Strike Command). Oficiálně bylo všechno ukončeno v prosinci 2011 a nyní se pod řízením reorganizovaného velení budou nacházet i strategické jaderné síly letectva USA.
Podle Webera, náměstka ministra obrany USA, používají jaderné síly proto, aby byl bezpečný svět. Podle prohlášení amerického konzultanta a analytika ve věcech Blízkého východu Ira použily USA taktické jaderné zbraně minimálně jednou v Iráku a několikrát v Afghánistánu v pohoří Tora Bora. Takovéto použití je hrubým porušením Ženevské konvence. Bylo to povoleno pezidentem USA. Je to válečný zločin. Jak vyjádření Webera, tak Ira mají velice zlověstný smysl.
Reorganizace globálního útočného velení letectva USA má spojitost s úkolem zajistit "pružnost", která dovolí Spojeným státům užívat taktické jaderné zbraně po celém světě. Byly-li použity v Libanonu, Iráku a Afghánistánu, nic nebrání tomu, aby byly použity kdekoliv.
Převzato z Fondsk.ru, kde najdete i další odkazy
***
Bronislav Komorowski – prezident vybraný osudem
Vadim Truchačev
Duben 07, 2012
Po smolenské katastrofě převzal prezidentskou funkci za zahynuvšího Lecha Kaczyńského šedesátiletý Bronislav Komorowski (BK). V době katastrofy byl předsedou polského Sejmu a v důsledku toho převzal prezidenské pravomoci. Přestože není žádným milovníkem Ruska, jsou jeho vztahy k této zemi lepší než u jeho předchůdce. Bylo na něm, aby napravil vzájemné vztahy mezi Polskem a Ruskem, které za jeho předchůdce byly na bodu mrazu. Byla v tom určitá ironie, protože nikdy nebyl přívržencem Ruska a odpor k Sovětskému svazu přímo "přijímal s mateřským mlékem".
Narodil se 4. 4. 1952 ve velmi významné urozené rodině s erbem ve městě Oborniki Ślaskie. Jeho příbuzní jsou pokrevně spojeni s belgickým královským domem. Jako šlechtic neměl v socialistickém Polsku žádné zářné vyhlídky. Komunisté, kteří se v Polsku dostali k moci za pomoci SSSR, odebrali jeho rodině značnou část jejího majetku. Nemohl proto pociťovat k SSSR žádné přátelství. Významná polská šlechta se celkově stavěla nepřátelsky k "pravoslavným heretikům" z východu. Je až s podivem, že BK není stejně nesmířlivě rusofobní jako byli bratří Kaczyńští. V mládí se stavěl proti komunistickým vládám v Polsku. Už jako školák pracoval v disidentských skupinách. V šestnácti letech se účastnil protestních akcí a v devatenácti byl porvé vězněn. Avšak nikdo mu neomezoval přístup ke vzdělání. V roce 1977 ukončil úspěšně studia na fakultě historie Varšavské univerzity.
V dospělosti se zařadil mezi opozici. Byl zapojen do celé sítě tajných knihoven ve školách i na vysokých školách ve Varšavě, jejich fondy doplňoval protikomunistickými novinami a časopisy. Za účast v akci Hnutí na obranu lidských a občanských práv byl v roce 1979 jeden měsíc vězněn. Po roce se opět zařadil mezi aktivisty Solidarity.
V roce 1981 bylo v Polsku stanoveno stanné právo, vůdci opozice byli uvězněni. BK dostal půl roku a poté musel opustit Varšavu. Několik let přednášel historii v katolickém semináři ve městě Nepokoljanov. Jeho politický názor byl, na rozdíl od řady spolupracovníků ze Solidarity nikoliv liberální, ale konzervativní. Nosnou myšlenkou pro něj bylo náboženství a rodinné hodnoty.
Po roce 1989 se BK nedostal na politickou špici. Chybělo mu charisma. Mezi lety 1989 až 2000 měl několik funkcí v různých stranách, které se utvořily z politických fragmentů Solidarity. Byl poslancem Sejmu, vedoucím aparátu na ministerstvu, generálním tajemníkem Demokratického svazu a Svazu Svobody a poslancem Sejmu za různá středopravá sdružení.
V roce 2000 se stal na rok a půl ministrem obrany. V roce 2001 byly pravicové strany ve volbách poraženy a BK se stal jedním ze zakladatelů nové liberálně-konzervativní strany Občanská platforma. Jenže v ní vedoucí místo získal Tusk. Strana zvítězila v mimořádných volbách v roce 2007, Tusk se stal ministerským předsedou a BK předsedou Sejmu. To byla třetí pozice ve státě a v ní se dostal mezi první garnituru politiků v Polsku.
Spolu s ostatními plskými politiky přivítal vstup Polska do NATO i do EU a podpořil rozmístění prvků americké PRO v zemi. K Rusku se stavěl kriticky a zvláště vyzýval k vyslovení celé pravdy o událostech v Katyni v roce 1940. Ovšem krajně protiruské rétorice, kterou prosluli bratří Kaczyńští, se vyhnul. Kaczyńští se s ním rozešli v otázkách budoucnosti Polska v EU. Zatímco on podporoval evropskou integraci, Kaczyńští usilovně pracovali proti. Ze všech sil se snažili, aby Lisabonská smlouva nevstoupila v platnost. Nenáviděli Německo a Rusko, což pro BK v takové míře neplatilo.
V roce 2010 BK kandidoval za Občanskou platformu na úřad prezidenta. Premiér Tusk se o tuto funkci neucházel a BK ve vnitrostranických "primárkách" porazil ministra zahraničí Sikorského. Do toho přišel 10. duben a zřícení letadla s představiteli Polska u Smolenska. BK převzal povinnosti prezidenta. Dne 4. července 2010 pak dostal ve druhém kole pezidentských voleb 53 % hlasů a zvítězil.
Bronislav Komorowski není, na rozdíl od svých předchůdců, ztělesněním polské vlády. Je jím premiér Tusk. Poláci prezientovu skromnost oceňují, pozérstvím těch předchozích jsou už unaveni.
V roce 2010 navštívil Varšavu Medveděv. BK se nezřekl americké PRO v Polsku, ani výzev k "čestnému" chápání historických otázek a "čestnému" vyšetření okolností katastrofy u Smolenska, přesto dokázal s Ruskem vést dialog. Ostří vztahů mezi těmito státy se zásluhou polského prezidenta otupilo.
Na evropské frontě došlo ke klidu, nepočítá-li se účast polského vůdce ve sporech o záchranu Řecka a o budoucnosti eurozóny. Zde je Polsko částečně mimo hru, neboť v eurozóně dosud není.
Prezidentství Bronislava Komorowskho probíhá celkem v klidu. V době krize je to naprosto postačující, aby mu byli vděčni jak spoluobčané, tak zahraniční kolegové.
Převzato z Pravda.ru
***
Do roku 2014 stoupnou penze o 30 %
Duben 09, 2012
Částka starobních důchodů dosáhne v průměru 12 tisíc rublů, invalidních 7,2.
Do roku 2014 mají vzrůst penze o 30 %. Sdělil to vedoucí Penzijního fondu Ruska (PFR) Andrej Drozdov na setkání s premiérem Putinem. Oznámil: "Celkově bych chtěl říci, že vycházeje ze tříletého rozpočtu nás čeká do roku 2014 zvýšení starobních penzí o 30% a invalidních důchodů téměř o 40 %. V případě starobních penzí tyto dosáhnou průměrně 12 tisíc rublů a invalidní důchody 7,2 tisíc." Podle jeho slov jsou prostředky do rozpočtu vloženy, rozpočet je vyvážen a pojistné platby jsou vybírány v plném objemu.
Drozdov rovněž uvedl, že PFR provádí od 1. srpna přepočet penzí pro 12 milionů pracujících důchodců. Co se týká pojistných plateb, byl podle výsledků roku 2011 překročen očekávaný objem přibližně o 3 %. Předběžné výsledky prvního čtvrtletí ukazují, že předstihuje očekávání přibližně o 5 % a předešlý rok o 7 %.
Převzato z News.mail.ru
***
Generálplukovník Leonid Ivašov: Kolem ministra obrany se nakupilo mnoho otázek
Duben 09, 2012
Podle zpráv řady médií požádal ministr obrany Serďjukov, aby jej po inauguraci Putina znova nejmenovali. Tisková služba ministerstva obrany tuto informaci odmítla, avšak s tím, že Serďjukov odejde, se počítá.
Situaci komentuje prezident Akademie geopolitických problémů Leonid Ivašov.
Odchod Serďjukova je dávno očekáván. Zničil všechno, o co se na ministerstvu staral – vojenskou infrastrukturu, řízení, vzdělávání, zpravodajství. Armádu změnil na ochodní zařízení a ještě pořádně zkorumpované.
Za podmínek, kdy armáda dostává na přezbrojení 20 bilionů rublů, nemůže být takový člověk v čele ministerstva obrany. Prý začal budovat "novou armádu". Avšak prováděním vojenských reforem byla především podvázána rozvědka a věda. Taktéž vojenské vzdělávání a vojenská věda.
Právě vědci předvídají vývoj vojensko-politických událostí, zkoumají postupy i prostředky, které se budou v budoucnosti používat. Hodnotí nebezpečnost pravděpodobného protivníka, charakter očekávaných událostí, jejich rozsah a podobně.
Serďjukov s náčelníkem generálního štábu Makarovem stále cosi budovali a náhle Makarov tvrdil, že v Rusku neexistuje vojenská věda a že za světovou zaostává o 20 let.
Podle Hlavní vojenské prokuratury byl každý pátý rubl, který dostalo ministerstvo obrany, ukraden. A to jsou jen skutečnosti, které vyšly na povrch. Stačí se jen podívat na nákupy potravin. Hrozné. Zjistilo se, že generálové a civilní pracovníci vytvořili jakési firmičky a armádu zásobují odpadem, potravinami s prošlou lhůtou spotřeby a ještě ke všemu nehorázně předraženými.
Výsledek "reformy" je ten, že byla zničena logistika a armádu krmí obchodník. Zmizelo velké množství protipožární techniky. Když v roce 2010 hořelo celé Rusko, neexistovaly ženijní útvary se silnými stroji, s roboty a nebyla vodovodní rota. Vojáci pobíhali se svazky větviček a takto hasili plameny. Přesněji – imitovali hašení.
Bylo by velmi mnoho otázek na ministra obrany.
Převzato z File-rf.ru
