Nebezpečnější než tornádo
Sergej Bulavin
Květen 21, 2013
Proč se Západ a prozápadní Rusové stavějí odlišně ke svým přírodním katastrofám
Pan Lewis, starosta městečka Moore, které bylo téměř smazáno ze zemského povrchu řekl, že místní správa doposud není schopna vyhodnotit rozsah celé katastrofy.
V Moore je ohromný nepořádek. Nedostává se informací, záchranné práce nepokračují dostatečným tempem a jsou i další problémy. Varování před uragánem prostřednictvím rozhlasu přišlo 16 minut před začátkem neštěstí. Samo rádio není dostatečné, protože jej neposlouchá každý. Zachránci byli kdesi skryti. Nedostávalo se míst v nemocnicích. Podle všeho chybějí ve městě kryty. Nebyla žádná snaha o odvrácení situace předem. Přitom je právě Oklahoma rekordmanem v počtu tornád. Například v roce 1999 zahynulo při tornádu 40 lidí. Moore bylo zpustošeno i v roce 2003. Nyní prezident Obama zavedl výjimečný stav hned na celém území státu.
Všechny znaky nezvládnutí situace v Oklahomě připomínají situaci v Krymsku, tehdy při ničivé povodni zemřelo 171 osob. Přitom mezi oběma událostmi je rozdíl. Krymsk prožil nejen ránu přírodního živlu, ale také nevídanou hysterii v tisku. Liberální media se tehdy navezla do všeho i do lidí. Hned během povodně najely na Krymsk celé výsadky osob z médií, které se postaraly o bouři tak, aby se lidé postavili proti místní správě, aby vyvolaly malou revoluci ve městě. Liberální tisk nebral v úvahu, že ihned po katastrofě bylo kvůli velkým ztrátám na životech zahájeno trestní řízení, ani to, že za dva týdny byly zadrženy odpovědné osoby zastávající v místních orgánech přední funkce.
Úplně jinak se zachovala americká sdělovadla po tragedii v Moore. Jejich zprávy byly věcné, bez obviňování osob za smrt obětí, loajální k místní i státní správě. Bylo oznámeno, že přišlo tornádo, zážitky lidí byly popisovány uměřeně a činnost záchranářů byla předkládána jako hrdinský čin. Žádné výtky k nedostatku krytů, které nebyly vybudovány, ač se jedná o oblast tornád, ani vytýkání dlouhodobého chaosu.
Jaké by asi byly titulky ve vydání ruských sdělovacích prostředků, kdyby se něco podobného přihodilo v nějakém městě X v Rusku. Například:
Starosta X ani neví, co se s jeho městem stalo
Lidé opět nebyli varováni před přicházející smrtí
Kam se poděly peníze určené na stavbu krytů?
Už se nám omrzelo umírat. Obyvatelé X nevědí, co mají říci svým dětem
Ústava je vedle. Pod záminkou tragédie vyhlásil prezident v celé oblasti zákaz vycházení
Obyvatelé lační kompenzací úmyslně ničí své domy
Ruský tisk by se nestyděl rozdmýchávat paniku, šířil by nesmyslné fámy, docházelo by k nesmyslnému sebeobviňování a k jiným způsobům traumatizace národního vědomí. Nejde o žádnou nadsázku. Tak tomu bylo při všech tragédiích, při povodních, letních požárech, haváriích, výbuších v metru i všech menších neštěstích, která se v Rusku za poslední čtvrtstoletí stala.
V USA také došlo k mnoha neštěstím. Ne vždy se při nich americká vláda zachovala dobře. Například při zátopách v New Orleansu, kdy byly stovky lidí skutečně ponechány svému osudu a stávali se z nich nebožáci. Nebo při událostech 11. září, které dosud nejsou objasněné. Podobně v Japonsku při fukušimské tragedii, kde hrůza přírodního živlu byla násobena nedbalostí vlády a majitelů jaderné elektrárny. Ve všech těchto případech se seriózní národní média bez ohledu na hořká fakta a konspirační verze snažila působit na obyvatele tak, aby rány byly tišeny a lidé byli povzbuzeni.
Proč je v Rusku všechno jinak? Proč ruská opoziční média, včetně těch vážených, využívají katastrofy, lidské utrpení a krev k získání politických bodů? Proč se ruská a západní liberální média, která zdánlivě vyznávají stejné hodnoty, stavějí k podobným tragédiím rozdílně?
Jednoduchá odpověď. Liberalizmus je u nich jiný. V ruských sdělovadlech "bolotného" typu není americká nebo japonská vlastenecká verze liberalizmu, ale dalo by se říci "exportní verze". V takové se Rusko jeví jako cizí území s nepřátelským obyvatelstvem. Média se mohou považovat div ne za vojáky okupačních sborů v propagandistické válce. Horší škody než udělají ona, nedokáže způsobit žádné tornádo a žádná povodeň.
Převzato z File-rf.ru
***
Vysoce postavený ruský diplomat vysvětluje příčiny dodávek zbraní do Sýrie (Time, USA)
Simon Shuster
Květen 20, 2013
Spojené státy a jejich spojenci v posledních dvou týdnech div ne na kolenou škemrali u Ruska, aby přestalo dodávat zbraně syrské vládě.
V květnu přijeli za Putinem tři západní politici, kteří patří mezi nejvlivnější, Kerry, Cameron a Netanjahu. Obama hovořil s Putinem prostřednictvím telefonu. Všichni ruského prezidenta přesvědčovali, aby nevyzbrojoval Bašára Asada.
Minulý týden se však ukázalo, že Rusko nebude na obehrávání Kerryho dbát a v prodeji moderních systémů S-300 Damašku bude pokračovat. Podle New York Times dodává Rusko Sýrii také děsivé protilodní rakety Jachont, které mohou vážně zkomplikovat cizímu námořnictvu jeho snahy zasahovat do záležitostí Sýrie, anebo překážet dodávkám do Sýrie po moři.
Time se setkaly s vysokým ruským diplomatem Andrejem Klimovem, náměstkem předsedy ruského parlamentu pro mezinárodní záležitosti, který vysvětlil, proč se Moskva rozhodla zvýšit dodávky zbraní Damašku a na přemlouvání Západu nebrala zřetel. Podle něho se Moskva pouze jistí. S-300 mají zkrátka zajistit patřičné podmínky pro jednání o odchodu Asada. "Názorně řečeno, S-300 zchladí snahy útočit na Sýrii ze vzduchu, pokud snad jsou partneři Rusů připraveni udělat právě toto", zatímco se připravují jednání. Rusko se chce vyhnout chybě, kterou udělalo v případě Libye. Kreml, jemuž vládl liberálnější Medveděv, vyhověl požadavku USA a jejich spojenců, aby neblokoval rezoluci OSN proti Kaddáfímu a nechal ji protlačit přes RB OSN.
Podle Putina byla rezoluce pojata mnohem šířeji než bylo původně stanoveno. Namísto bezletové zóny se otevřel prostor pro rozsáhlé vojenské akce. Bombardování a podpora povstalců v Benghází, prodlužování agrese. A dále známé události. Putin zuřil. Ze strany Západu šlo o narušení suverenity Libye a o zradu. Rusko přestalo Západu věřit. Ruský vůdce na to nezapomíná. Nechce už připustit tutéž chybu. Klimov k tomu ještě dodává: "Tehdy jsme předpokládali, že se jedná o určité skutečnosti a došlo k úplně jiným."
Ruské zbraně umožní Asadovi bránit se, pokud kterákoliv ze západních mocností bude chtít Sýrii bombardovat podobně, jako se stalo začátkem května. Útoky ze 3. a 5. května, provedené pravděpodobně Izraelem, popohnaly Rusko k urychlení dodávek zbraní Asadovi, říká Klimov. "Chápeme, že suverenní stát má právo na sebeobranu. Podle našeho pohledu nenarušují tyto dodávky žádné mezinárodní dohody. Pouze nedovolují beztrestně napadat Sýrii ze vzduchu."
Rusko i Čína se zachovaly jinak než v případě Libye. Poslední dva roky vetovaly všechny snahy uložit embargo RB OSN na dodávky zbraní syrskému režimu. Podle Fedora Lukjanova, šéfredaktora časopisu Rusko v globální politice a experta na mezinárodní otázky, nehodlá Kreml ze své pozice ustoupit. Říká: "Pokud nenastane změna v dodávání zbraní povstalcům, neukončí Rusko své kontrakty na dodávky zbraní Asadovi. Dosud vidíme, že povstalci nemají dostávat méně zbraní, ale více."
Senátoři USA Menendez a Corker předložili Senátu návrh zákona podporovaný oběma stranami, aby Obamova administrativa zásobila zbraněmi "určitou část" syrských povstalců. Menendez to v doprovodném materiálu odůvodnil: "Aby se vláda v Sýrii pohnula ve prospěch protivníků Asadova režimu musíme podpořit opozici, poskytnutím jí smrtících zbraní." Zákon byl určen k projednání 21. května. Pro jednání o změně režimu v Sýrii tak má být vytvořena nejlepší okolnost.
Dohoda mezi Putinem a Kerrym umožňuje, aby na konferenci byli přítomni zástupci Asadovy vlády i povstalců. Cílem je vypracovat plán politického přechodu, který ukončí občanskou válku. Lukjanov k tomu říká: "Existuje jedna okolnost, která mě nutí vážně se zamyslet. USA a Rusko se mohou domlouvat o čem chtějí a možná se domluví. Ale bylo by příliš domýšlivé myslet si, že lidí, kteří dnes v Sýrii bojují, budou tento závěr respektovat, složí zbraně a půjdou domů."
Lukjanov přesto vidí posun, když se Rusko se Západem domluvilo o formátu konference. Dříve se podobné rozhovory nemohly dostat z mrtvého bodu jen kvůli tomu, zda Asad nebo jeho zástupci mohou být účastni na jednání o přechodu k novému režimu. Putin od samého počátku ujišťuje, že Asadův vládní režim a důležitý spojenec Asada Írán musejí být při jednání přítomni. Klimov říká: "Nyní se v Moskvě ukázala slabá naděje, že Západ nakonec začne věnovat pozornost tomu, co mu dávno říkáme. Na této konferenci se možná skutečně postoupí vpřed a pokud nedojde přímo ke kompromisu, tak se alespoň pro kompromis připraví podmínky." Pokud se to nepodaří, pak Rusko svého spojence vybaví pojistkami s radarovým zaměřením.
Originál publikace: Top Russian Diplomat Explains Reasons for Syrian Arms Sales, dne 17.5.2013
Převzazto z Inosmi.ru
***
Konflikt v Sýrii se zrodil v médiích
Květen 23, 2013
Lisa Karpova
Válka, která dnes otřásá Sýrií, začala v médiích dlouho před ekonomickými sankcemi a žoldáckými gangy, které dostaly peníze na to, aby svrhly vládu, řekl Elias Murad, prezident Syrského svazu novinářů (Union of Journalists of Syria). Tiskové agentuře Prensa Latina vysvětlil, že ještě před krizí přijelo do země mnoho reportérů, kteří zde natáčeli jako turisté, přičemž porušovali etická pravidla, a poté vyrobili své pořady, v nichž zkreslovaly fakta, která jim byla poskytnuta veřejnými činiteli. Poklidné demonstrace, které se v současném konfliktu vyskytly, byly prezentovány jako přímá opozice vládě a požadavek na její rezignaci, i když její účastníci požadovali pouze ekonomické reformy, řekl a potvrdil, že dokonce i masivní pochody na podporu vládních orgánů byly mainstreamovými médii prezentovány jako opozice vládě, nebo nebyly pokryty zpravodajstvím a větší pozornost byla věnována protestům s méně než stovkou lidí.
Murad napsal, že podstatná část mezinárodních médií a satelitních televizí, jako jsou například katarská al Džazíra či saúdskoarabská al-Arábíja, přiživovala otevřené nepřátelství vůči Damašku a stala se mluvčími ozbrojených opozičních skupin, ba dokonce teroristické organizace al-Kájda. Média vyzývala k povstání, podporovala destrukci země jako „revoluci”, poskytovala podporu teroristům, kteří se dopouštěli sabotáží a vyhazovali do vzduchu automobily v oblastech s vysokou koncentrací civilistů, a informovala o nich jako o „povstalcích” a „bojovnících za svobodu”, řekl Murad a odsoudil tuto praktiku.
Vysvětlil, že syrská mediální sféra byla jednou z nejvíce postižených terorismem, 40 žurnalistů bylo zabito, zraněno nebo uneseno bojůvkami a teroristy. Tohle Reportéři bez hranic a podobné organizace neodsuzují, zatímco bez důkazů obviňují vládu z podvracení svobody tisku. Většina médií v zemi byla terčem nějakého útoku, byla vyloupena, nebo jim bylo vyhrožováno sabotážemi vůči jejich zařízením. Ilustruje to teroristický útok proti syrské zpravodajské stanici v polovině roku 2012, jež byla téměř kompletně zničena.
Podle Murada přišlo do země v posledních dvou letech bez povolení asi 500 reportérů, což není povoleno nikde ve světě, dokonce ani ve Spojených státech nebo Evropě, pokud se však jedná o Sýrii, udělá se z toho něco normální, nebo něco, o čem se nemluví.
Členové Syrského svazu žurnalistů výrazně podporují vládu a provádění Politického programu, což je dokument, který navrhuje ukončení konfliktu prostřednictvím vyjednávání mezi vládními činiteli, politickými stranami a společenskými organizacemi. Murad poukázal na existenci mediálního zákona, který upřednostňuje soukromá média, která jsou zároveň členy a současně pod dohledem Vrchní rady pro sdělovací prostředky, jež garantuje jejich svobodné a odpovědné fungování.
Murad zdůraznil informace o akcích Bašára Asada směřujících k rozšíření a demokratizaci přístupu k internetu a sociálním sítím v syrské společnosti. Asad od počátku tvrdil, že při zajištění hromadného přístupu k sítím, zvláště mladým lidem, právě oni budou tím nejlepším hlasem a obranou země v cizině.
Převzato z Pravda.ru
Překlad a zkrácení posledního příspěvku: Stan
