Jak to, že médiím nevadí, že stát se rozhodl v době krize soukromým subjektům darovat obrovskou finanční sumu za nemovité a movité majetky, které však dodnes nejsou řádně specifikovány? Vláda navíc odmítá seznam zveřejnit. Existuje vůbec?
Mám neblahý pocit, že se proroctví George Orwella z románu 1984 naplňuje. Zdá se, že demokracie (nejen) v České republice pomalu, ale jistě umírá, aniž by to krom okrajových médií vzbuzovalo větší pozornost. Strašně rád bych se mýlil, ale poslední dobou mám neodbytný pocit, že za této vládnoucí garnitury akcelerují snahy o restauraci druhé republiky. Ony tři pilíře demokracie, moc soudní, zákonodárná a výkonná, které by měly demokracii pěstovat, už nefungují. V našich poměrech byly navíc z velké části zkorumpovány a zprivatizovány.
Nejvlivnější masmédia už dávno přestala být „hlídacím psem demokracie“. Vydělávají peníze pro své majitele, slouží inzerentům. „Kauzami“ o milionových podvodech se snaží dokazovat svoji nezávislost, ale řekl bych, že už o žádnou nezávislost nejde. To jen kmotři uplatňují svůj vliv v médiích, případně i ve zprivatizované policií, státních zastupitelstvích a soudech proti kmotrovské konkurenci. Ukazuje se, že svoboda nevlivnějších demokratických masmédií je už dávno pouhým propagandistickým mýtem. Ale o tom jsem vlastně tolik psát nechtěl.
Co mě v poslední době nejvíc rozčiluje, jsou totiž církevní (především katolické) „restituce“ v pojetí naší udatné „protikorupční“ vlády rozpočtové „zodpovědnosti“, a to, jakým způsobem se tomuto tématu naše „svobodná“ masmédia věnují nevěnují. Jak je možné, že zpravodajství našich TV stanic, rádií a největších deníků, které tak rádi předvádějí svoji nezávislost odhalováním milionových tunelů, najednou zarytě mlčí v okamžiku, kdy se úspěšně rozjíždí tunel miliardový, jeden z největších od kuponové privatizace?
Celý článek v Deníku Referendum
