Chvíli to trvalo, ale Wisconsin ukazuje, že chudí a střední třída v USA už mohou být připraveni se vzepřít. A Madison může být jen začátkem.
Povstání, která se přehnala Tuniskem, Egyptem a některými částmi Evropy, rozkvétají i po celých Spojených státech. Ve Wisconsinu státní zaměstnanci a jejich přívrženci kreslí čáru, za níž už plán guvernéra Scotta Walkera odstranit kolektivní vyjednávání a jednostranně zkrátit sociální dávky už nepustí. Učitelé, vysokoškolští studenti, hasiči a další přišli do hlavního města státu v počtu desítek tisíc a podpořili je dokonce i vítězové Superbowlu v americkém fotbalu Green Bay Packers. Protesty proti podobným vládním protiodborářským krokům už hýbají i státem Ohio.
Mezitím se do akce chystá další protestní hnutí zaměřené na ochranu chudých a střední třídy. Nespočet měst a obcí po celé zemi se připravuje na 26.února, kdy nastane Den akcí zacílených „na neplatiče daní z řad právnických osob". Příkladem je Američanům velká Británie.
Strategie navazuje na tamní kampaň UK Uncut, kterou rozjeli lidé v jedné londýnské hospodě — hasič, zdravotní sestra, student a další. V článku publikovaném v The Nation Johann Hari vypráví příběh jejich frustrace z vládních škrtů. Pokud by totiž třeba Vodafone, koncern s obřími dluhy na daních, své daně zaplatil, mnohých vládních škrtů by nebylo třeba. Skupina začala svůj nápad šířit na sociálních sítích a pořádat hlasité a politicky nekorektní demonstrace. Myšlenka se rychle šířila a protesty a okupační stávky se začaly objevovat v maloobchodních prodejnách po celé Británii, přičemž mnoho prodejen zavřely.
Nyní se skupina Uncut objevila i v USA a oznámila na 26.února Den akcí, aby se časově shodoval s plánovanými protesty UK Uncut. Některé její odnože o svých cílech mlčí, další už ale oznámily, že se zaměří na Bank of America. Cílem je podle vyjádření na webových stránkách USA Uncut, „upozornit na skutečnost, že Bank of America obdržela 45 miliard dolarů z vládního záchranného balíčku a přitom přelila dolary daňových poplatníků do 115 daňových rájů […] A zdůraznit skutečnost, že chudí a střední vrstvy nyní za tuto velkorysost platí drastickými vládními škrty."
Politika třídního boje
Po celé zemi nižší a střední třídy trpí ekonomickým kolapsem: mizí pracovní místa, hypotéky jsou nesplatitelné a ztratily se i příležitosti pro vysokoškolské vzdělání. Hodně ze záchranného balíčku, který měl ekonomiku spravit, zamířilo do těch samých institucí, které zhroucení ekonomiky způsobily. A mnohé z těchto institucí nyní využívají děr v zákonech a daňových rájů, aby neplatily daně.
Politická reakce zabrala určitý čas. Hnutí Tea Party bylo schopno odvést nespokojenost od titánů z Wall Streetu, kteří srazili ekonomiku do kolen. S ropnými penězi od bratrů Kochových a s podlézavostí Fox News dokázali liberální hnutí zcela vytlačit ze hry. Progresivci byli roztříštění, pasivní, a jen málo z nich bylo s to utvářet organizované základny. Čekali, že prezident Obama začne jednat.
Teď se ale všechno možná mění. Inspirováni lidmi z celého světa nyní i Američané začínají vstávat na odpor. Chudí a střední třída, ti, kteří kolaps nezpůsobil, ale nesou jeho největší tíhu, jsou totiž znovu žádáni, aby se obětovali zas.
Politici se předbíhají v omezování výdajů, ale ani každý pátý Američan nemá pocit, že deficit federálního rozpočtu je jeho hlavní ekonomickou starostí, jak vyplývá z výzkumu Pew Research Center. Naopak, 44 procent z nich tvrdí, že je nejvíce znepokojují zmizelá pracovní místa. Průzkumy veřejného mínění navíc ukazují, že Američané chtějí také výdaje na vzdělávání, investice do infrastruktury a do ochrany životního prostředí. Přesto jsou ale výdaje do všech těchto oblastí ve státních a federálních rozpočtech drasticky škrtány.
A co se týče daňových otázek, podle průzkumu agentury Bloomberg je 59 procent Američanů proti prodloužení Bushových daňových úlev pro ty nejbohatší. Kongres daně bohatým ale přesto snížil, což znamená, že rozpočet během dvou let přijde o 800 miliard dolarů.
Až do teď byly průzkumy veřejného mínění jednou z mála příležitostí, kde byl hněv vůči vládní politice, která podporuje bohaté a osekává veřejné služby, viditelný. Davy v Madisonu a rozjezd USA Uncut napovídají, že se vše může brzy změnit.
Prohlášení na webových stránkách americké Uncut to říká jasně: „Žádáme, aby dřív, než budou tvrdě pracující a daně platící rodiny znovu vyzvány k další oběti, musejí být korporace, které tak bohatě těží z naší práce a vládních finančních výpomocí, donuceny platit daně a přispívat svým dílem k pokračující prosperitě našeho národa. Zorganizujeme se, zmobilizujeme se a nebudeme zticha!"
Autorka je spoluzakladatelka časopisu YES! Magazine
Převzato z Literárek
