Září 27, 2012
Snad o žádné osobnosti českých dějin nebylo napsáno tolik knih, studií a článků jako o českém knížeti, světci a zemském patronu sv. Václavovi. Všechny se opírají o písemné prameny, které historici srovnávají a podle jejich znění se snaží co nejlépe objasnit klíčovou událost, jíž bylo zavraždění knížete Václava mladším bratrem Boleslavem. Nezasvěcený čtenář má samozřejmě dojem, že celá událost je v podstatě jasná, stačí jen odstranit drobné nesrovnalosti, které se v písemných pramenech objevují. Jenže historici jen zřídka zdůrazní podstatnou informaci, že jediné dobové písemné prameny, o které se opírají, jsou legendy.
Kosmova kronika byla napsána až o 150 let později. A v tom je problém. Otázka totiž zní, zda lze pravdivě rekonstruovat historickou událost jen podle církevních legend. Smyslem legendy nikdy nebylo popsat událost jako historická kronika, ale oslavit světce a zázraky, které vykonal. Šlo o propagandistický pamflet, a je proto logické, že sv. Václav je ve všech legendách vzorem ctností a jeho bratr Boleslav, bratrovrah, je líčen jako odporná zrůda. V důsledku toho musela česká církev dokonce zfalšovat datum vzniku pražského biskupství, které založil právě onen odporný Boleslav I., a v letopisech se toto datum posunulo až do doby vlády jeho syna Boleslava II.
Celý článek historika PhDr. Vlastimila Vondrušky, který by mohl být doplněním či oponenturou k seriálu Jana Kristka o dějinách náboženství v českých zemích, najdete zde
Námět: Starý doktor
