Izraelské zpravodajské službě (a těžko to mohl být někdo jiný) se podařil opravdu obdivuhodný kousek. Soudce Richard Goldstein odvolal svůj podpis pod kritickou zprávou o válečných zločinech v Gaze právě ve chvíli, kdy se má projednávat v Radě bezpečnosti.
Mediální mašinerie v „demokratických“ státech se jistě rozjede naplno ve snaze toto vítězství prodat. Otázkou však je, zda se nejedná o vítězství Pyrrhovo. Touha po dokonalém zločinu končí často překombinováním a následným efektním odhalením, jako v detektivkách Agathy Christie. Minimálně Evropané Izraeli po jistých zkušenostech z principu nevěří, o čemž svědčí rozhořčený článek na Eretzu. Objektivně vzato není divu, Izrael stojí daleko za hranou toho, co je řadový Evropan schopen považovat za „normální“, civilizovaný a „slušný“ stát. Izrael se může vztekat, protestovat, ale tvůrcem evropského hodnotového žebříčku, toho skutečného, nikoli elitou proklamovaného, prostě není.
Existuje-li primární nedůvěra a znechucení Izraelem (a já jsem přesvědčen, že většinově ano), současné zázračné „převrácení na víru pravou“ bude jen dalším „důkazem“ zvrácené moci Izraele a tedy z izraelského pohledu kontraproduktivní. I když se podařilo formálně znevěrohodnit Goldsteinovu zprávu, ostatní svědkové zločinů zůstávají a 1500 oficiálních obětí také. V době internetu nestačí umlčet jednotlivce, vždycky se totiž najde někdo, kdo nahlas řekne: "A přece se točí…"
Převzato z Nautila