Je to 30 let, co Milouš Jakeš mluvil o milé holce, která bere 600 tisíc Kč ročně. My rození demokraté tento výlev generálního tajemníka KSČ často považujeme za bledou závist. Nějak však zapomínáme rozhlašovat, kolik bral tenkrát soudruh Jakeš. Docela bych věřil, že to mohlo být i nějakých 200 tisíc Kč ročně. Pro natvrdlé: Netvrdím, že je to pravda.
Dnes má těch mizerných 200.000,- Kč měsíčně kdejaký připlešatělý lump, vypasený hňup s kravatou, trubkovými kalhoty, vnuk estébáka s béemvákem a špičatými botami. Moderní Kašpárci režimu si přijdou na své. Jistě, spotřební koš se podstatně změnil a nelze jej srovnávat s drátěným košíkem z bývalé předlistopadové sámošky.
Musíme však objektivně uznat, to, co se nepovedlo komunistům, se chvályhodně povedlo demokratům. Dnes jsou banány čtyřikrát levnější než petržel. A nikdo si nestěžuje, že by to nevydržel. Pamatuji si, jak se za reálné normalizace zdražila bio-šťáva o 17 %, tedy o korunu. Ženský doma a mezi sebou spustily povyk jako milé chvilky na Letné, že za týden se ta šťáva o 17 % zlevňovala.
Socha Lenina v parku, které jsme se posmívali, byla uměleckým výtvorem opravdového umělce. Vůbec by mi nevadilo, kdyby ji tam vrátili, a z placeného parkoviště opět udělali park. Již bych za sochu do křoví močit nechodil. Ani by to nešlo kvůli prostatě a vykácení stromů a keřů, které tam nahradila zámková dlažba a výběrčí automaty.
Nemám nic proti umělcům, pokud něco umí a nemotají se kvůli chabému nadání, své politické, příbuzenské a pohlavní orientaci, a mizerné pracovitosti do politiky, ekonomiky a na veřejná místa. Ať si své tvůrčí krize a zrání řeší jinde. Naše okresní město na severu je zamořené různými monstry, u kterých trvá několik dní, než nebohý občan pochopí, že je to avantgardní umělecký výtvor draze zaplacený radnicí, zatímco veřejná WC byla zrušena, dávno předtím než je školní mládež začala využívat k nitrožilní aplikaci omamných látek.
Všichni příbuzní mají právo na výslužku, když se jeden z nich dostane nahoru. Nic proti tomu vůbec nemám. Ať si však rozdělí rozpočtové peníze mezi sebou rovnou a neobtěžují veřejnost svými trapnými artefakty, o které občan zakopává a u kterých několik dní neví, zda se jedná o zapomenutý železný šrot, vysypaný zatvrdlý beton, nově zřízenou skládku nebo ukradené železniční pražce.
Ne, nejsem proti začínajícím umělcům, kteří se učí uměleckému řemeslu przněním vkusu veřejnosti. Ať si vytvářejí ty své choromyslné kraviny a blbosti, ale ať jimi nezamořují veřejný prostor. Ať si je nechají na svém pozemku. A pokud mají příbuzné, milé nebo známé na radnici, ať jim tato za tuto ohleduplnost přerozdělují městské peníze. Spokojenost bude na obou stranách. Jak na straně veřejnosti, tak těch umělých umělců.
Přeji panu M. Jakešovi hodně zdraví a dlouhý život. Upřímně se omlouvám, že jsem se jeho projevu na Červeném Hrádku tenkrát před 30 let smál. Jak se záhy po 1989 ukázalo, byl jsem sveden synem estébáka, který do naší party onu nahrávku přinesl a jako první nás nutil, abychom se jí posmívali.
Článek je tu už dva dny a nikdo k němu nic nemá. Tak já jej alespoň pochválím. Je pěkný. Mám podobné pocity.
Víte, Zajochu, mně taky zklamala mizivá aktivita obecně zde. Člověk si pokládá otázku, zda napsaný někdo vůbec čte – ergo – zda má smysl něco sem psát… Ale co, sveďme to nyní na vokurkáč….:-))
Co k tomu říct? Prý je umění odrazem doby, což by na to současné docela sedělo.
A žádný snob nepřizná, že z něho není nadšený, protože propagace a oslavné
tirády nadšeně vyznívají. Dotyčný snob by vypadal jako umění neznalý buran,
proto také chválí a jásá.
Ano, také mi článek mluví z duše, ovšem bez toho přerozdělování peněz nemakačenkům, i když chápu, že se jedná o nadsázku. K té mizivé aktivitě. Víte, na srazu se základkou mi jeden z mála o politiku se vůbec zajímajících spolužáků řekl, že se přispívat bojí. Ono dnes pro nikoho není žádným tajemstvím, že se dá přes internet zjistit ledaccos, i když dotyčný přispívá anonymně. Měl strach o práci. Ten ovšem alespoň čte, znám ještě jiný případ, který se vyloženě dokonce bojí navštívit alternativní stránky. Nedokážu říci, jak moc je to masový jev, ale pochybuji, že jde o ojedinělé případy.
Bety napsal Prý je umění odrazem doby, což by na to současné docela sedělo. A žádný snob nepřizná, že z něho není nadšený Zejména „umělečtí“, novinářští, manažérští a úředničtí lepšolidé nejsou jen typičtí svými tajuplnými spolky, vernisážemi se sklenkou vína v ruce, tenisovými kurty, kupováním titulů a vůbec elitářským snobismem. Jsou i vystrašeni z myšlenky, že by je komunita mohla vyvrhnout, pokud nebudou ctít její sociální hodnoty (za „d“ klidně dosaď „v“). Ono totiž vyloučení ze stáda (j)elit má vždy kariérně hmotné důsledky, což v současné totalitě peněz může být problém i na té nejnižší pracovní úrovni – a to… Číst vice »
Irena napsal K té mizivé aktivitě. Víte, na srazu se základkou mi jeden z mála o politiku se vůbec zajímajících spolužáků řekl, že se přispívat bojí. Ono dnes pro nikoho není žádným tajemstvím, že se dá přes internet zjistit ledaccos, i když dotyčný přispívá anonymně. Měl strach o práci. To jako, že by se zaměstnavatelé soustružníků, referentů BOZP, sekretářek, učitelů dějepisu, lékařů na ARO, baristů etc. zajímali o to jestli se jejich zaměstnanci pouštějí do diskusí na OM? Proč by to dělali? Chudák spolužák, asi jste ho zahltila rozborem vojensko-politické situace na středním východě a on se přitom chtěl bavit… Číst vice »
Punta napsal To jako, že by se zaměstnavatelé soustružníků, referentů BOZP, sekretářek, učitelů dějepisu, lékařů na ARO, baristů etc. zajímali o to jestli se jejich zaměstnanci pouštějí do diskusí na OM? Proč by to dělali? Chudák spolužák, asi jste ho zahltila rozborem vojensko-politické situace na středním východě a on se přitom chtěl bavit o pálení slivovice z loňské skvělé úrody :). Každý holt není zoon politikon zrovna přes politiku. To už se dělá dávno. Zaměstnavatelé občas kontrolují aktivity jejich zaměstnanců na internetu, z hlediska využití pracovní doby. Např. Naše kadrovacka byla na třetím místě v telefonování. První byla bohužel moje… Číst vice »