Čemu slouží Římskokatolická církev?

Ve stínu zpráv o uslamistickém násilí se zapomíná na extrémní nárůst klerofašistického násilí. Není snad ani třeba se zmiňovat o sv. Vítu, o kterém si „církev“ nedovolila tvrdit, že jim patří, ani po bitvě na Bílé hoře … a o kterém také žádný imám neprohlásil, že je to mešita, kterou mu ukradli komunisté. Nebo o „církevních“, tedy opět spíše klerofašistických privatizacích a dalším tunelování, pro které si dokonce našli jako munici novou patronku – blahoslavenou Restitutu. Nebo o tom, že na Slovensku „církev“ násilím zabrala třetinu území – tedy stejně jako kdysi v Českých zemích nacisté jejich okleštěním na Böhmen und Mähren – ale na rozdíl od nich se už ani neobtěžovali vymýšlet si nějaké odůvodnění, jako, že na zabraných územích byla většina obyvatel příslušníky „nadřazeného kléru“.

Většina klerofašistického násilí probíhá méně otevřeně a plíživěji. Je to neustálé „přepisování historie a biologie“, a umisťování propagandistických objektů do našeho životního prostoru. Třeba snahy o postavení takzvaného mariánského sloupu – na oslavu konečného řešení české otázky – na místě, odkud byl „nejlepší výhled“ na vraždění českých pánů, a který si znovu nedovolil postavit ani Heydrich. A všechno to stavění pomníků háchům, tisům, banderům, havlům, a v poslední době i nenarozeným fašistům. (A také Habsburkům – zakladatelům novodobého fašismu.) Pojmenování pražského civilního letiště po Heydrichovi, vojenského po Havlovi, přejmenovávání všeho. Vyvěšování Havlových humanitárních bombarďáků na Pražský Hrad skupinou Sto svidomitých.

Další formou násilí – znásilňováním veškeré logiky – je propaganda, která sice v primitivnosti předčí i onoho muslimského „duchovního“, který s glóbusem v jedné ruce a s modelem letadýlka ve druhé „dokazoval“, že Země nemůže být kulatá, protože by pak nebylo možné doletět z jednoho místa na druhé, ale je velmi účinná, protože je zaměřena na emoce a podvědomí. …Všechny ty lži o tom, jak komunisté pronásledovalí „církev“, když není žádný problém si zjistit, že naopak teprve „za komunistů“ se u nás „církev“ dostala k moci. – Na Slovensku se klerofašisté dostali k moci už za nacistů, po válce tam vyhráli ve volbách, protože opozici zlikvidovali, a komunistům pak zůstali jak kukaččí mládě v hnízdě. A chovali se tak, že se od nich mohou kukačky učit. Ze všech kanálů, pro které je jakýkoli jiný výraz než „sračkomety“ přehnanou „politickou korektností“, se na nás neustále valí nesmysly o „tradicích“ – ani ne tak starých jako je vysavač – ať už jde o naše údajné „katolické kořeny“, nebo monogamii. Všichni pořád dokola slyšíme, že láska je vražda a vražda je láska až z toho i dříve vcelku inteligentní lidé mají v hlavě totální zmatek.

Někde se tu dopouštím nepřesností – a to záměrně – protože chci hlavně shrnout, v jakém nejen propagandistickém teroru, v jakém marasmu žijeme – přežíváme.

Přežíváme v zemi, kde se i kradinál jmenuje Dukát, a jejíž „vlastní“ klerofašistický pseudoministr pseudokultury hlásá nutnost dokončení konečného řešení české otázky, vyvraždění veškerého obyvatelstva snad ještě víc, než čeští muslimové – kteří jsou v tom zase první mezi muslimy, neboť jsme národem extrémů.

Pohled na vyžraný klér odrazuje od konzumace vepřového víc než celý islám, a aby ani vegetariáni nepřišli zkrátka, byly všechny oleje zdraženy tak, aby si mohli kupovat jen halal znásilňovací olej (rapeseed oil).

Otázkou je, čemu to všechno slouží. Není hlavním cílem, aby se lidé nakonec nechali radši povraždit od muslimů než od klerofašistů? V duchu skutečné tradice, kdy se čeští pánové po Bílé hoře nechali radši umučit od kata Mydláře než od katolického Němce? Dnes by se toho rádi chopili oni čeští muslimové, ale možná bychom měli dát přednost Spojenými státy dovezeným uslamistům. Už z vděčnosti za to, že nás přece v roce 1945 osvobodili.

23. října 2016 ▓