MŽP souhlasí se zrušením legislativních opatření při její výsadbě
27. listopadu 2019
Ministr životního prostředí Richard Brabec předložil Legislativní radě vlády v říjnu 2019 takzvanou „invazní novelu“ zákona o ochraně přírody a krajiny. Již během meziresortního připomínkového řízení do ní však bylo na návrh Ministerstva zemědělství vloženo ustanovení, umožňující velkoplošné pěstování douglaskových monokultur [1].
Ministr Brabec chce v novele zbavit Ministerstvo životního prostředí a státní ochranu přírody kompetence hlídat (závaznými stanovisky k lesnickým plánům), aby nedošlo k nadměrnému a nebezpečnému zavádění nepůvodní douglasky v českých lesích mimo chráněná území [2]. Vzhledem k tomu, že v roce 2018 prosadilo Ministerstvo zemědělství douglasku do “zalesňovací“ vyhlášky jako meliorační a zpevňující dřevinu [3], by tato změna skutečně znamenala odstranění poslední legislativní překážky, která bránila ve velkém vysazovat stejnověké porosty douglasky tisolisté. Tou chtějí někteří lesníci nahradit hynoucí smrky [4].
Návrh invazní novely obsahuje i další škodlivé návrhy pro přírodu. Zrušení dalších kompetencí orgánů ochrany přírody při ochraně našich vod, které Richard Brabec odsouhlasil, by umožnilo nekontrolovatelné vypouštění mnoha nepůvodních druhů ryb. Zcela nepřijatelná je také navržená výjimka z povolovacího režimu kácení dřevin v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace. Vzhledem k hustotě vodovodní a kanalizační sítě, které navíc často vedou pod pozemními komunikacemi nebo rovnoběžně s nimi, ohrožuje tato deregulace značné množství veřejné zeleně ve městech a obcích.
Přestože se douglaska pěstuje v Evropě již zhruba 150 let, stále není k dispozici dostatečná rešerše podrobných studií zabývajících se dopady jejího pěstování ve Střední Evropě [5]. Z ekologického pohledu má pěstování douglasky významný dopad na lesní ekosystémy [6,7], houby, hmyz a případně i ptáky, především pokud je pěstovaná výhradně nebo ve velkém zastoupení na rozsáhlejších plochách. K největším škodám z hlediska ochrany přírody dochází, když douglaska plošně zarůstá paseky a dosavadní bezlesí [8]. Z jiných zemí Evropy je nově doloženo i riziko jejího invazního chování [9]. Stávající zkušenosti z jižního Německa navíc ukazují, že její odolnost vůči zlomům a vývratům během vichřic není větší než u smrku, který měla nahradit [10].
Na ministra Richarda Brabce v této věci naléhavě apelují také další odborné organizace jako například Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT) [11], Český svaz ochránců přírody (ČSOP) [12] a společným dopisem spolu s Hnutím DUHA další ekologické organizace – Česká společnost ornitologická, Koalice pro řeky, Beleco, Děti Země a Calla [13].
Obavy z navržených změn zasílají občané přímo ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi prostřednictvím webového formuláře [14]. Žádají ho o stažení tohoto škodlivého návrhu z Legislativní rady vlády a přepracování tak, aby neobsahoval změny, které negativně ovlivní naše životní prostředí.
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA, řekl: „Invazní novela měla zabezpečit naši krajinu před šířením invazních druhů, ve skutečnosti ale ochranu naší krajiny v řadě případů ještě více snižuje. Vyzýváme ministra Brabce, aby z Legislativní rady vlády tuto novelu stáhl a před dalším projednáváním z ní odstranil pasáže, které jdou proti jejímu smyslu nebo s účelem novely vůbec nesouvisí, jako třeba snížení ochrany stromů ve městech. ”
Poznámky:
[1] https://apps.odok.cz/veklep-
4 komentáře